33 Cdo 231/2016
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně, které potvrdilo platební rozkaz Městského soudu v Brně ohledně náhrady nákladů řízení, se odmítá. Dovolání není přípustné, protože rozdíl mezi požadovanou a přiznanou částkou nákladů řízení nepřesahuje 50.000 Kč.
Citované zákony (2)
Rubrum
33 Cdo 231/2016-52 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce O. M., zastoupeného Mgr. Alexandrem Petrem, advokátem se sídlem v Brně, Moravské náměstí 629/4, proti žalovanému P. K., o zaplacení částky 391.235 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 245 C 67/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2015, č. j. 18 Co 114/2015-29, takto:
Výrok
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil platební rozkaz ze dne 20. 10. 2014, č. j. 245 C 67/2014-12, jímž Městský soud v Brně mimo jiné uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 56.588 Kč. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, maje zato, že mu na náhradě nákladů řízení měla být správně přiznána částka 68.930 Kč. Dovolání není podle § 238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 - dále jen „o. s. ř.“ (srov. článek II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), přípustné. Pro posouzení, zda akcesorickým výrokem (jakým je výrok o náhradě nákladů řízení) bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, je určující výše nákladů řízení, jejichž náhradu soud žalobci odepřel (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 ICdo 34/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 5/2014, popř. ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2578/2013, a ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 33 Cdo 4479/2014). V posuzované věci jde o rozdíl mezi částkou, kterou jako náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně požadoval žalobce, tj. částkou 68.930 Kč a přiznanými náklady ve výši 56.588 Kč. Protože tento rozdíl nepřesahuje 50.000 Kč, není dovolání proti výroku, jímž odvolací soud potvrdil platební rozkaz soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, objektivně přípustné [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] a Nejvyššímu soudu nezbylo než dovolání odmítnout (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 25. ledna 2018 JUDr. Václav Duda předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.