33 Cdo 2778/2024

Rubrum

33 Cdo 2778/2024 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2024 Spisová značka:33 Cdo 2778/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:

33. CDO.2778.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 písm. a) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:20. 11. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2778/2024-373 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) P. K. a b) B. K., obou zastoupených Mgr. Janem Semíkem, advokátem se sídlem Praha 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, proti žalované Villa Doria s.r.o., se sídlem Praha 1, Ostrovní 124/21, identifikační číslo 270 63 984 zastoupené Mgr. et Mgr. Veronikou Kubrychtovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Pařížská 1075/5, o zaplacení 102 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 208/2020, o dovolání žalobců a žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2024, č. j. 28 Co 392/2023-329, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:

Výrok

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2024, č. j. 28 Co 392/2023-329, se zamítá.

Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. 5. 2023, č. j. 26 C 208/2020-280, uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům 102 000 Kč (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II a III). Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem částečně změnil výrok I rozsudku soudu prvního stupně a žalobu co do částky 52 000 Kč zamítl; ve zbývajícím rozsahu jej potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II, III, IV). Proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání všichni účastníci řízení, přičemž žalovaná současně navrhla, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost. Návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnila tím, že je pravděpodobné odklizení napadeného rozsudku v dovolacím řízení a neprodlenou exekucí jí hrozí závažná újma, finanční i nemajetková, neboť prováděním lustrací žalované a zajišťováním jejího majetku by bylo neodvratně poškozeno její dobré jméno a důvěryhodnost vůči klientům. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. V rozsahu, v němž dovolání žalované směřuje proti té části výroku I napadeného rozhodnutí, kterou byl změněn rozsudek soudu prvního stupně a žaloba bylo co do částky 52 000 Kč zamítnuta, je návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zjevně bezdůvodný, neboť dovolání žalované je v tomto rozsahu subjektivně nepřípustné, neboť k podání dovolání je oprávněn podle § 240 odst. 1 o. s. ř. toliko ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala určitá újma odstranitelná rozhodnutím dovolacího soudu [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 28, svazek 3, ročník 1998, v němž (jakož i v dalších svých rozhodnutích, srov. např. usnesení ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1649/2014) Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší]. Závažnost újmy, která ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak závažně se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v majetkových poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povinného (dovolatele) a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí]; srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněného pod číslem 78/2020 Sb. rozh. obč. Tvrzení, jímž dovolatelka návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnila, však nevypovídá ničeho o tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem (50 000 Kč a 3 253 Kč náklady řízení státu) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit ve vlastních majetkových poměrech dovolatelky (coby osoby povinné). Nejvyšší soud proto návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 10. 2024 JUDr. Pavel Horňák předseda senátu