33 Cdo 2781/2021

Rubrum

33 Cdo 2781/2021 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 12. 2021 Spisová značka:33 Cdo 2781/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:

33. CDO.2781.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:17. 1. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2781/2021-580 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně UNIORK s.r.o., se sídlem Brno, Kohoutovická 432/89, identifikační číslo osoby 26930897, zastoupené JUDr. Martinem Strýčkem, advokátem se sídlem Brno, U Červeného mlýna 64/1, proti žalované D. D., bytem XY, zastoupené JUDr. Janem Skýbou, advokátem se sídlem Brno, Nopova 3520/6, o zaplacení 170 714,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 7 EC 261/2012, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2021, č. j. 13 Co 41/2021-540, takto:

Výrok

Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2021, č. j. 13 Co 41/2021-540, se zamítá.

Odůvodnění

Okresní soud Brno-venkov (soud prvního stupně) usnesením ze dne 25. 11. 2020, č. j. 7 EC 261/2012-513, odmítl „podání žaloby“ a žalobkyni uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované. Krajský soud v Brně (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 4. 2021, č. j. 13 Co 41/2021-540, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil ve znění, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 9. 2012 se odmítá, v nákladových výrocích II. a III. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 126 181,30 Kč k rukám advokáta žalované; současně žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 5 892,70 Kč. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila, že s ohledem na ekonomické dopady současné (post)pandemické situace je jí uložená povinnost k náhradě nákladů řízení ve stanovené výši tak zásadní, že její neprodlený výkon nebo exekuce rozhodnutí by jí způsobila závažnou újmu v podobě až ekonomické likvidace a krachu, přičemž by se jednalo o újmu nevratnou a nezhojitelnou ani případným procesním úspěchem žalobkyně v dovolacím řízení. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je úspěšnost dovolání nepravděpodobná. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 8. 12. 2021 JUDr. Pavel Horňák předseda senátu