33 Cdo 3136/2009

Rubrum

33 Cdo 3136/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyň a) J. H., a b) J. H., proti žalovaným 1) J. Š. a 2) K. Š., o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 18 C 447/2006, o dovolání žalobkyň proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. září 2008, č. j. 8 Co 1688/2008-127, takto:

Výrok

I. Dovolání žalobkyně J. H., se odmítá.

II. Dovolání žalobkyně J. H., se odmítá.

Odůvodnění

: Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 30. září 2008, č. j. 8 Co 1688/2008-127, potvrdil usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. června 2008, č. j. 18 C 447/2006-121, jímž bylo podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastaveno řízení o návrhu žalobkyně J. H., na osvobození od soudního poplatku. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že projednání tohoto návrhu brání překážka věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159a odst. 5 o. s. ř. (Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 30. ledna 2007, č. j. 8 Co 27/2007-34, potvrdil usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. listopadu 2006, č. j. 18 C 447/2006-18, v části, jíž žalobkyni J. H., nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku). Usnesení odvolacího soudu napadly obě žalobkyně dovoláním, ve kterém rozebírají právní úpravu úroků z prodlení a s odkazem na „epravo webové stránky“ navrhují povolit obnovu řízení. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází posouzení, zda je podal účastník k tomu subjektivně oprávněný. Již v usnesení ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 28/1998, Nejvyšší soud vyslovil názor, že k podání dovolání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší. Obdobný názor zaujal i v rozsudku ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000, uveřejněném v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod č. C 154. V dané věci není dovolání žalobkyně J. H., subjektivně přípustné, neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto pouze ve vztahu k žalobkyni J. H. Dovolání žalobkyně J. H., proto Nejvyšší soud z uvedených důvodů odmítl (§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve spojení s § 218 písm. b/ o. s. ř.). Není od věci připomenout, že Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 30. ledna 2007, č. j. 8 Co 27/2007-34, vyhověl návrhu této žalobkyně a přiznal jí osvobození od soudních poplatků. Dovolání žalobkyně J. H., je sice objektivně přípustné podle § 239 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., avšak je zjevně bezdůvodné, neboť v něm není namítána nesprávnost právního závěru, na němž je napadené rozhodnutí založeno (projednání návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků brání překážka věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159a odst. 5 o. s. ř., která představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně J. H., podle § 243b odst. 1 o. s. ř. odmítl. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 17. března 2010 JUDr. Blanka M o u d r á předsedkyně senátu