33 Cdo 3332/2021

Rubrum

33 Cdo 3332/2021 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 1. 2022 Spisová značka:33 Cdo 3332/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:

33. CDO.3332.2021.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:8. 2. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 3332/2021-126 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce M. P., bytem XY, zastoupeného JUDr. Zbyňkem Zapotilem, advokátem se sídlem v Praze 10, Ukrajinská 728/2, proti žalované M. P., bytem XY, zastoupené Mgr. Martinem Sadílkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 802/56, o 371.668,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 8 C 59/2019, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2021, č. j. 27 Co 321/2020-87, takto:

Výrok

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2021, č. j. 27 Co 321/2020-87, se zamítá.

Odůvodnění

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 22. 7. 2020, č. j. 8 C 59/2019-52, jímž Okresní soud Praha - západ uložil žalované zaplatit žalobci 371.668,40 Kč s příslušenstvím a na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 35.943 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti. Neprodleným výkonem rozhodnutí – tvrdí žalovaná – by jí hrozila závažná újma spočívající v nevratném zásahu do jejích majetkových práv. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o.s.ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 1. 2022 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu