33 Cdo 3554/2018

Rubrum

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 18.2.2019 33 Cdo 3554/2018-223 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce M. D., zastoupeného Mgr. Davidem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 135/68, proti žalované G. D., zastoupené JUDr. Patrikem Novosadem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Králova 1283, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 16 C 7/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2018, č. j. 57 Co 519/2017-203, t a k t o:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.400 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Patrika Novosada, advokáta.

Odůvodnění

Nejvyšší soud dovolání žalobce proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž Krajský soud v Ostravě potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 27. 9. 2017, č. j. 16 C 7/2016-159, kterým Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí zamítl žalobu o určení vlastnictví specifikovaných nemovitých věcí a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, odmítl (§ 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 /srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb./, dále jen „o.s.ř.“). Dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.), o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu § 237 o.s.ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak. Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků.“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13). Dovolatel k otázce přípustnosti pouze uvedl, že přípustnost dovolání „dovozuje z ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.“ Požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti (§ 241a odst. 2 o.s.ř.) ve smyslu § 237 o.s.ř. tak zjevně nedostál. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 26. 9. 2018 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu