33 Cdo 390/2009

Rubrum

33 Cdo 390/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce L. Z., zastoupeného JUDr. Václavem Chaloupkou, advokátem se sídlem v Praze - Hodkovičkách, Údolní 315/96, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o 141.223,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 9 C 116/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 10. 2008, č.j. 19 Co 1516/2008-125, takto :

Výrok

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: V záhlaví uvedeným usnesením krajský soud rozsudek ze dne 24. 4. 2008, č.j. 9 C 116/2007-83, kterým Okresní soud v Českých Budějovicích žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 141.223,- Kč (výrok I), co do úroků z prodlení ve výši 2 % ročně od 3. 2. 2004 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III), zrušil, řízení zastavil, věc postoupil Krajskému úřadu Jihočeského kraje a rozhodl o nákladech řízení (§ 104 odst. 1, § 219a odst. 1 písm. a/, § 221 odst. 1 písm. c/, § 146 odst. 2, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o.s.ř.“/). Odvolací soud uzavřel, že spor o příspěvek ze státního rozpočtu na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavby pro bydlení v důsledku povodní podle nařízení vlády č. 395/2002 Sb. je věcí, kterou nelze projednat a rozhodnout v občanském soudním řízení, neboť nejde o žádný z případů uvedených v § 7 odst. 1 o.s.ř. a ani jiný zákon nestanoví, že jde o „jinou věc“ ve smyslu § 7 odst. 3 o.s.ř. V dovolání, jímž rozhodnutí odvolacího soudu napadl, žalobce prostřednictvím důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. oponuje závěru o nedostatku pravomoci soudu. Nárok žalobou uplatněný je nárokem občanskoprávní povahy, což dovozuje z toho, že zmocnění krajského úřadu k rozhodnutí o příspěvku z nařízení vlády č. 395/2002 Sb. nevyplývá. Nemůže se tudíž jednat o vztah nadřízenosti a podřízenosti, v němž silnější autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech slabšího. Za jakých podmínek a v jaké výši bude dotace poskytnuta, stanoví přímo nařízení vlády a poskytovatel, který nemá žádnou pravomoc o čemkoli rozhodovat, musí dotaci (v požadované a prokázané výši) vyplatit. Neučiní-li tak, tedy nevyplatí-li příspěvek vůbec nebo v plné výši, může se oprávněná osoba domáhat přiznání práva (plnění) v občanském soudním řízení. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání – přípustné podle § 239 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. – důvodné není. Předmětem řízení v projednávané věci je poskytnutí finanční pomoci ze státního rozpočtu ve formě příspěvku podle nařízení vlády č. 395/2002 Sb., o poskytnutí nenávratné finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám nebo obcím postiženým povodněmi v roce 2002 na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavby pro bydlení, ve znění nařízení vlády č. 237/2006 Sb. (dále jen „nařízení vlády č. 395/2002 Sb.“). Přestože žalobce tvrdil, že všechny podmínky pro poskytnutí příspěvku splnil a doložil výši nákladů na odstranění rodinného domu částkou 1.129.223,- Kč, vyplatil mu žalovaný na základě rozhodnutí ze dne 31. 3. 2004, č. 3651/02, jen 988.000,- Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 1 o.s.ř. projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle ustanovení § 7 odst. 3 o.s.ř. jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon. Nařízení vlády č. 395/2002 Sb. upravuje poskytování finanční pomoci ze státního rozpočtu na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavby pro bydlení (dále jen „stavby“), její části, zbytků stavby nebo stavební suti (dále jen „odstranění stavby“) v důsledku povodní nebo sesuvů půdy v důsledku nadměrných srážek v roce 2002 (§ 1 odst. 1). Finanční pomoc – ve formě příspěvku nebo dotace – je výdajem státního rozpočtu, který slouží předem určenému účelu; na její poskytnutí (včetně případného odnětí) dopadá v plném rozsahu zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů /rozpočtová pravidla/, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“). Pokud jde o fyzickou osobu, lze příspěvek podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 395/2002 Sb. poskytnout tomu, kdo má stavbu ve vlastnictví a splňuje další nařízením stanovené podmínky (srov. § 2 odst. 1, 3, 4 cit. nařízení). Krajský úřad příslušný podle místa odstraňovaného objektu (poskytovatel ve smyslu § 14 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.) příspěvek poskytne na základě písemné žádosti, která musí být podána ve stanovené lhůtě a musí být doložena výpisem z katastru nemovitostí potvrzujícím vlastnictví nebo spoluvlastnictví odstraňovaného objektu nebo bytu ve vlastnictví v takovém objektu, pravomocným rozhodnutím o odstranění stavby nebo její části s potvrzením stavebního úřadu, že rozhodnutí bylo vydáno v důsledku poškození stavby povodní, popřípadě potvrzením stavebního úřadu, že stavba byla v souvislosti s povodní zničena nebo v rámci záchranných prací odstraněna, a dokladem o výši nákladů vynaložených vlastníkem na odstranění stavby (§ 3 odst. 1, 2 nařízení vlády č. 395/2002 Sb.). Výše příspěvku se rovná nákladům na odstranění stavby, odpovídajícím ceně v místě obvyklé (srov. § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 395/2002 Sb.). Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak (§ 2 odst. 3, § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb.). O poskytnutí příspěvku vydá krajský úřad písemné rozhodnutí, jehož obsahové náležitosti stanoví § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání (§ 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, § 14 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb.). Nařízení vlády č. 395/2002 Sb. právní nárok na poskytnutí státní pomoci ve formě příspěvku nezakotvuje. Splňuje-li fyzická osoba, která podala řádně a včas žádost, podmínky stanovené nařízením vlády č. 395/2002 Sb., realizuje příslušný státní orgán v individuálně rozhodovací formě pravomoc uvolnit peněžní prostředky k danému účelu a ve výši, která vyplývá z § 2 odst. 2 cit. nařízení. Posouzení přiměřenosti žadatelem doložených nákladů na odstranění stavby, případně dalších předpokladů, je již konkrétním věcným vymezením otázek realizovaných v procesu výkonu pravomoci. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní vztah mezi poskytovatelem příspěvku a fyzickou osobou, která o jeho poskytnutí žádá, je vztahem veřejnoprávním, pro jehož subjekty je charakteristický vztah nadřízenosti a podřízenosti v tom smyslu, že konkrétní obsah vztahu je – byť v mezích daných nařízením vlády č. 395/2002 Sb. – určován úřední mocí. Lze uzavřít, že se dovolateli nepodařilo správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit; Nejvyšší soud proto – aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) – dovolání zamítl (§ 243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.). O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. (žalovanému náklady v tomto stadiu řízení /podle obsahu spisu/ nevznikly a žalobce /dovolatel/ na jejich náhradu právo nemá). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 19. srpna 2010 JUDr. Pavel K r b e k , v. r. předseda senátu