33 Cdo 400/2019
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 24. 6. 2020
Nejvyšší soud rozhodl, že zamítá návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze. Důvodem je, že nebyly splněny kumulativní předpoklady pro odklad, konkrétně hrozba závažné újmy a pravděpodobnost úspěchu dovolání.
Citované zákony (2)
Rubrum
33 Cdo 400/2019 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 4. 2019 Spisová značka:33 Cdo 400/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:
33. CDO.400.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 243 předpisu č. 99/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:27. 5. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 2575/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 400/2019-124 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce A. K., bytem XY, zastoupeného JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem Ostrava, Sadová 1585/7, proti žalované CONTRACTIS, s. r. o., se sídlem Praha 5, Nad Zámečnicí 1841/34, identifikační číslo osoby 257 27 737, zastoupené Mgr. Michalem Burešem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, T. G. Masaryka 282/57, o zaplacení 828 473 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 150/2017, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2018, č. j. 23 Co 231/2018-92, takto:
Výrok
Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2018, č. j. 23 Co 231/2018-92, se zamítá.
Odůvodnění
V záhlaví označeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 4. 2018, č. j. 11 C 150/2017-61, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 828 473 Kč s příslušenstvím a rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Žalobce krom dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podal i návrh na odklad jeho vykonatelnosti, v němž tvrdil, že jsou splněny zákonné podmínky pro odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (řádnost a přípustnost dovolání) s tím, že v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí (exekuce) mu hrozí závažná újma na jeho právech. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že nejsou splněny předpoklady v bodě 3/ a 4/. Se zřetelem k obsahu spisu i podaného návrhu nelze dovodit opodstatněný závěr, že neprodlenou úhradou nákladů řízení, jejichž výše činí 93 186 Kč, by žalobci hrozila závažná újma. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 4. 2019 JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (5)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.