33 Cdo 659/2020

Rubrum

33 Cdo 659/2020 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 4. 2020 Spisová značka:33 Cdo 659/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:

33. CDO.659.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:2. 7. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 659/2020-163 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Z. H., bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, proti žalované M. K., bytem XY, zastoupené Mgr. Jakubem Gromanem, advokátem se sídlem v Brně, Štěpánská 317/3, o 116.305 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 330/2018, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2019, č. j. 20 Co 289/2019-117, t a k t o:

Výrok

Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2019, č. j. 20 Co 289/2019-117, se zamítá.

Odůvodnění

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně o věci samé změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobci 116.305 Kč; zároveň ji zavázal k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 126.914,70 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Žalovaná tvrdila, že s ohledem na výši částky, o kterou v řízení jde, by jí případný neprodlený výkon takto uložené povinnosti způsobil závažnou újmu, neboť zahájením vykonávacího řízení by došlo k zamezení dispozice s jejím veškerým majetkem, k ohrožení trvání jejích dalších závazků a v souvislosti s tím k jejímu předlužení. Dále uvedla, že v případě důvodnosti dovolání by peněžní částku od žalobce s velkou pravděpodobností nezískala zpět. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je úspěšnost dovolání nepravděpodobná. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 4. 2020 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu