33 Cdo 845/2025

Rubrum

33 Cdo 845/2025-1186 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou v právní věci žalobkyně T. R., proti žalovaným 1) C Automobil Import s.r.o., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 2006/9 (identifikační číslo osoby 262 13 664), 2) P. Z., 3) METEOR CAR, s.r.o., se sídlem v Orlové, Okružní 1418, Lutyně (identifikační číslo osoby 633 23 265), a 4) ČSOB Leasing, a.s., se sídlem v Praze 5, Výmolova 353/3, Radlice (identifikační číslo osoby 639 98 980), o zaplacení 500 000 Kč a o zaplacení 234 060 Kč oproti vrácení vozidla, o dovolání žalobkyně a L. R. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 3. 2022, č. j. 4 Cmo 10/2022-1093, takto:

Výrok

I. Řízení o dovolání žalobkyně se zastavuje.

II. Dovolání L. R. se odmítá.

Odůvodnění

Krajský soud v Ostravě (soud prvního stupně) usnesením ze dne 28. 12. 2021, č. j. 16 Cm 44/2006-1053, zastavil řízení o návrhu žalobkyně ze dne 13. 11. 2018 na přikázání věci Krajskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti; současně rozhodl o nákladech řízení. Zastavení řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud odůvodnil tím, že podáním návrhu na delegaci vhodnou žalobkyni vznikla poplatková povinnost podle položky č. 24 Sazebníku a žalobkyně soudní poplatek nezaplatila. Vrchní soud v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 29. 3. 2022, č. j. 4 Cmo 10/2022-1093, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, pouze nákladový výrok zrušil jako (v této fázi řízení) nadbytečný. Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobkyně a L. R., který není účastníkem řízení, dovolání. Podle § 241 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 4). Povinné zastoupení účastníka řízení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Žalobkyně jako účastnice řízení není zastoupena advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo ani zjištěno, že by žalobkyně měla právnické vzdělání. Přestože nebyla soudem prvního stupně vyzvána, aby si zvolila advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení, je Nejvyššímu soudu z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně byla ke splnění podmínky tzv. povinného zastoupení opakovaně marně vyzývána v jiných řízeních a musí si tak být povinnosti kvalifikovaného zastoupení v dovolacím řízení vědoma (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022); další výzva se proto ve vztahu k ní nejeví procesně efektivní (procesní postup dovolacího soudu je aprobován i rozhodovací činností Ústavního soudu - srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Ačkoli si je dovolací soud rovněž vědom, že podle ustálené judikatury (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku a dovolatelka poplatek z dovolání nezaplatila, k jeho zaplacení ji nevyzýval. I na poplatkovou povinnost totiž byla v jiných řízeních opakovaně upozorňována a z jejího postoje jak v tomto, tak v předchozích řízeních je zřejmé, že ačkoli si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů; dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu. Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. Dovolání L. R. Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a odst. 3 věty první (§ 241b odst. 2 o. s. ř.) odmítl s tím, že není k podání dovolání podle § 218 písm. b) o. s. ř. oprávněn. Dovolání je oprávněn podat toliko účastník řízení (srov. § 240 odst. 1 větu první o. s. ř.). Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce. V projednávané věci soud o přistoupení dalšího účastníka do řízení nerozhodl (žalobkyně ostatně návrh na vydání takového rozhodnutí ani nepodala) a L. R. tedy není účastníkem řízení. Protože se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popř. odvolacího soudu.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. 4. 2025 JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu