4 Nd 90/2009
V PLATNOSTI- NS 4 Nd 90/2009
- ÚS III.ÚS 1387/09
Nejvyšší soud České republiky zamítl návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Soud uvedl, že základním principem je příslušnost příslušného soudu, kterou lze porušit jen výjimečně. Důvodem pro delegaci musí být zásadní hospodárnost nebo rychlost řízení, nežádoucí vliv na účastníky. Žalobce chtěl věc přikázat jinému soudu kvůli vzdálenosti dlužníků, což soud nepovažoval za dostatečný důvod.
Rubrum
4 Nd 90/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobce: J. K., bytem Čapkova 689, 739 61 Třinec, proti žalované: E. K., bytem Hnojník č. 327, PSČ 739 53, zastoupené JUDr. Z. F., advokátkou, o zaplacení 373.824,50,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 Cm 3/2008, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o :
Výrok
Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 Cm 3/2008 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění
: Žalobce podal ve výše uvedené věci podáním ze dne 26. 11. 2007 (soudu doručeno dne 28. 11. 2007) u Krajského soudu v Ostravě návrh na zahájení řízení a následně navrhl delegaci věci Městskému soudu v Praze z toho důvodu, aby o jeho žalobách bylo jednáno mimo dosah jeho dlužníků. Žalovaná s návrhem na přikázání věci Městskému soudu v Praze nesouhlasila. V odůvodnění svého stanoviska uvedla, že trvá na projednání věci místně příslušným soudem (tj. Krajským soudem v Ostravě), neboť z argumentace žalobce nevyplývá žádný důvod, proč by věc měla být odňata zákonnému soudci. Žalovaná má za to, že delegace by v daném případě odporovala i zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení, a to s ohledem na skutečnost, že oba účastníci řízení mají své trvalé bydliště v obvodu Krajského soudu v Ostravě, proto přikázání věci jinému soudu by vyvolalo zbytečné náklady soudního řízení. Žalovaná se domnívá, že žalobce navrhl přikázání věci Městskému soudu v Praze pouze za účelem protahování soudního řízení a udržování žalované ve stavu právní nejistoty. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajský soud v Ostravě) a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. V případě projednávané věci žalobce navrhl delegaci věci Městskému soudu v Praze z toho důvodu, aby o jeho žalobách bylo jednáno mimo dosah jeho dlužníků. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Navíc je nutno přihlédnou k tomu, že žalovaná s přikázáním předmětné věci Městskému soudu v Praze nesouhlasila, proto by delegací věci mohl být navozen stav pro žalovanou nepříznivý. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Praze nepřikázal. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. března 2009 Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.