Nejvyšší soud · Usnesení

4 Tdo 1299/2007

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2007-11-27 · ECLI:CZ:NS:2007:4.TDO.1299.2007.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněné proti usnesení krajského soudu, které zamítlo její odvolání v trestní věci o týrání a zanedbání péče o dítě. Soud uvedl, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, a tedy není přípustné. Obsah dovolání se nezabýval nesprávným právním posouzením skutku, ale zpochybněním skutkových závěrů soudu, což neodpovídá dovolacímu důvodu. Rozhodnutí bylo založeno na tom, že dovolání nevyhovuje podmínkám přípustnosti podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.

Rubrum

4 Tdo 1299/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. listopadu 2007 dovolání obviněné L. R., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 6. 2007 sp. zn. 3 To 414/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 5 T 101/2006, a rozhodl t a k t o :

Výrok

Dovolání L. R. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .

Odůvodnění

: Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 2. 2007 sp. zn. 5 T 101/2006, byla obviněná L. R. uznána vinnou jednak trestným činem týrání svěřené osoby dle § 215 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákona, jednak trestným činem zanedbání povinné výžvy dle § 213 odst. 1, odst. 3 tr. zákona, za které byla podle § 215 odst. 2 tr. zákona a § 35 odst. 1 tr. zákona odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zákona byla pro výkon tohoto trestu zařazena do věznice s dozorem. Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněná L. R. v době nejméně od 1. 9. 2004 do 8. 12. 2005 v HD M. v O. – Z. na ul. U S., na pokoji opakovaně dlouhodobě v několikadenních nepravidelných intervalech, nepřiměřeně fyzicky trestala syna R. N., zejména z důvodu odmítnutí přichystaného jídla, pomočení, neúspěchů ve škole či při učení tím způsobem, že jej bila vařečkou nebo naběračkou po celém těle, zejména zádech a nohou, opakovaně jej chytala za uši a bouchala mu hlavou o zem nebo o zeď, kopla jej do břicha, opakovaně mu vyhrožovala zabitím, kdy při výhrůžkách držela v ruce nůž nebo jej měla při sobě, vulgárně mu nadávala s tím, že jej nechce a nenávidí jej, vyhodí jej z balkónu, odloží v dětském domově apod., a současně v témže období nedostatečně zabezpečovala jeho výchovu a výživu tak, že nezajistila stravu odpovídající jeho potřebám a svým možnostem, až trpěl hladem, chystala mu nevhodnou stravu, z níž trpěl žaludeční nevolností, neposkytovala mu dostatečné prostředky na školní stravu či případně nezajišťovala tuto stravu sama (např. svačiny a obědy), nepečovala dostatečně o jeho čistotu a hygienu tím způsobem, že mu neumožnila pravidelné mytí, ačkoli bylo možné, neudržovala mu v čistotě oblečení, a tímto svým násilným jednáním a nedostatečnou péčí mu způsobovala jednak mnohočetná poranění po celém těle, zejména podlitiny zad, nohou a hýždí, zranění hlavy a psychickou deprivaci s rozvojem syndromu týraného dítěte (CAN), a dále jej ohrozila nebezpečím nouze tím, že mu neposkytla dostatečnou výchovu a výživu dle zákona o rodině, kdy toliko péčí babičky H. Z., která se o jeho stravu a ošacení v možné míře starala, nouzí netrpěl. Proti tomuto rozsudku podala obviněná L. R. v zákonné osmidenní lhůtě odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 14. 6. 2007 Krajský soud v Ostravě. Ten svým usnesením sp. zn. 3 To 414/2007, odvolání obviněné podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. Prostřednictvím své obhájkyně podala obviněná L. R. ve lhůtě podle § 265e odst. 1 tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě dovolání, ve kterém napadá výrok soudu druhého stupně o zamítnutí jejího řádného opravného prostředku v celém rozsahu, a to s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V dovolání tvrdí, že odvolací soud zamítl její odvolání přesto, že rozsudek Okresního soudu v Ostravě spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, který je obsažen v jeho výroku o vině. Dovolatelka je toho názoru, že soud prvního stupně ji uznal vinnou trestným činem týrání svěřené osoby podle § 215 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákona a trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1, odst. 3 tr. zákona pouze na základě výpovědi její matky H. Z., která byla proti ní a jejímu druhovi silně zaujatá, a nezletilého R. proti nim naváděla. Otázka míry ovlivnění nezletilého R. svědkyní Z. nebyla ve znaleckém posudku řešena. Dovolatelka má zato, že závěr o vině učiněný soudem prvního stupně je nesprávný, přičemž ani soud druhého stupně uvedenou vadu neodstranil a její důvodně podané odvolání zamítl. V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a aby věc přikázal soudu (zřejmě míněn soud druhého stupně) k novému projednání a rozhodnutí. K podanému dovolání podala písemné vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Vyslovila názor, že předmětné dovolání je podáno z jiného důvodu, než je vyjmenován v ustanovení § 265b tr. řádu, a dále, že uplatněný dovolací důvod není v souladu s obsahem odůvodnění. Proto navrhla, aby dovolání obviněné L. R. bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo ve věci rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá rozhodnutí pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byla obviněná uznána vinnou a uložen jí trest, a soudem druhého stupně byl zamítnut její řádný opravný prostředek.. Obviněná je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku podle ustanovení § 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu). Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán tehdy, jestliže je napadené rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V posuzovaném případě je zcela zjevné, že výše uvedený dovolací důvod nebyl obviněnou v jejím mimořádném opravném prostředku naplněn. Podstatou jejích námitek byl totiž zcela zjevně nesouhlas s rozsahem dokazování, popř. s hodnocením důkazů v rámci skutkových zjištění soudu v této otázce učiněných. Obviněná vznesla tuto námitku proti skutkovému závěru soudu, jakoby dovolání mělo charakter „druhého odvolání“ a jakoby dovolací soud byl soudem třetí instance. Ačkoli dovolatelka formálně odkazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, obsah jejího dovolání postrádá námitky sledované zmíněným dovolacím důvodem, tedy námitky proti právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení. Svá tvrzení o údajném nesprávném právním postupu staví až na základě primárního zpochybnění skutkových závěrů soudu. Takový obsah dovolání však není v souladu jak s formálně uplatněným dovolacím důvodem dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ale ani s žádným jiným ze zákonem stanovených dovolacích důvodů. Nejvyšší soud nadto konstatuje, že neshledal žádný extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a právním posouzením jednání dovolatelky. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že obsah dovolání není v souladu s uplatněným dovolacím důvodem, jakož ani s jiným ze zákonných důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněné L. R. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu). V Brně dne 27. listopadu 2007 JUDr. Danuše N o v o t n á předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.