4 Tdo 429/2026

Rubrum

Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Spisová značka: 4 Tdo 429/2026 Datum rozhodnutí: 30.06.2026 Typ rozhodnutí: USNESENÍ Heslo: Prohlášení viny Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí: D 4 Tdo 429/2026-146 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 6. 2026 dovolání obviněného K. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2026, sp. zn. 6 To 375/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 72 T 13/2025, a rozhodl t a k t o :

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného K. K. odmítá.

Odůvodnění

:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 12. 9. 2025, sp. zn. 72 T 13/2025, byl obviněný K. K. uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odstavce 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 50 denních sazeb po 900 Kč, tedy v celkové výměře 45 000 Kč a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel v trvání 18 měsíců. Obviněný před soudem prvního stupně prohlásil vinu, když byl předtím dostatečně poučen o tomto procesním postupu, o významu takového prohlášení, o obsahu projednávaného skutku, i jeho právní kvalifikaci, stalo se tak za přítomnosti obhájce Mgr. Zdeňka Burdy. Soud prvního stupně prohlášení viny obviněného přijal, když se ho předtím na jeho vůli k prohlášení viny výslovně dotazoval.

2. Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 13. 1. 2026, sp. zn. 6 To 375/2025 podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně zamítl. Zde je třeba zdůraznit, že, byť odvolací námitky směřovaly i proti výroku o vině, odvolací soud se jimi nezabýval a výrok o vině věcně nepřezkoumával, s poukazem na ustanovení § 206c odst. 7 tr. řádu a § 246 odst. 1 písm. c) tr. řádu, podle nichž nemůže obviněný, který prohlásil před soudem prvního stupně vinu a takové prohlášení bylo soudem přijato, podat odvolání proti výroku o vině. Odvolací soud tedy přezkoumával k odvolání obviněného v rozsudku soudu prvního stupně toliko výrok o trestu.

II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu

3. Obviněný (dále i jako „dovolatel“) dovoláním podaným prostřednictvím obhájce Mgr. Zdeňka Burdy napadá shora uvedené rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž formálně opisuje celý katalog dovolacích důvodů od § 265b odst. 1 písm. a) až m) tr. řádu, dokonce zmiňuje odst. 2 ustanovení § 265b tr. řádu, jež se týká trestu odnětí svobody na doživotí, byť si musí být vědom toho, že tímto druhem trestu dovolatel potrestán nebyl. Konkrétně pak tvrdí, že byl nesprávně právně posouzen skutek, jímž byl uznán vinným a že mu byl uložen nepřiměřený trest, který zákon nepřipouští. Odkazuje toliko na to, že je bezúhonný, prohlásil vinu, navrhl, že je ochoten složit částku pro oběti trestné činnosti a je ochoten se zavázat, že po určitou dobu nebude řídit motorová vozidla. Nižším soudům pak konkrétně vytýká, že jeho trestní stíhání podmíněně nezastavily podle § 307 tr. řádu. Navrhuje zrušení obou soudních rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně.

4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) se k dovolání obviněného vyjádřil. Podle státního zástupce je dovolání založeno na dovolacích důvodech podle § 265b odst. 1 písm. h), i) tr. řádu, z jeho obsahu však není patrno, v čem konkrétně tvrzené vady spočívají, ani zda snad chtěl dovolatel své dovolání opřít také o písm. m) citovaného ustanovení. Veškerá argumentace dovolatele je zaměřena zcela jiným směrem než k jím tvrzeným dovolacím důvodům, neboť dovolatel brojí pouze proti tomu, že nebylo vyhověno jeho návrhu na podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. řádu a nepředkládá žádnou argumentaci ani úvahu, jak by bylo možno nalézt nějaké pojítko mezi dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. h), i) trestního řádu a absencí podmíněného zastavení trestního stíhání. Státní zástupce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 347/2004, sp. zn. 11 Tdo 794/2023, sp. zn. 5 Tdo 975/2019, rozhodnutí uvedeným ve Sbírce rozhodnutí pod č. 12/2020 a sp. zn. 6 Tdo 563/2025. Státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu dovolání obviněného odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu.

III. Rozhodnutí o dovolání

5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu), zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu. Podle tohoto ustanovení lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhoduje ve druhém stupni a zákon to připouští.

6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného (v části, v níž se hovoří o obsahu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu) napadá rozhodnutí odvolacího soudu, tedy soudu, který rozhodl ve druhém stupni, toto rozhodnutí bylo učiněno ve věci samé, odvolací soud však v přezkumném stadiu soudního řízení mohl obsahově rozhodovat k odvolání obviněného jen o jeho námitkách směřovaných proti výroku o trestu.

7. Odvolací soud správně přezkoumával pouze výrok o trestu, s poukazem na skutečnost, že obviněný prohlásil před soudem prvního stupně vinu ve vztahu ke skutku i předmětné právní kvalifikaci trestného činu, jímž byl uznán vinným. Objektivně pak neexistovaly žádné důvody, aby byl v části týkající se obviněného přezkoumán výrok o vině odvolacím soudem z jeho vlastní iniciativy na základě ustanovení § 254 odst. 2, 3 tr. řádu.

8. Předmětná část dovolání obviněného tedy de facto nesměřuje proti výroku odvolacího soudu, který byl vynesen ve druhém stupni, když dovolatel nemohl účinně podat odvolání proti výroku o vině a odvolací soud tak mohl v odvolacím řízení přezkoumat jen výrok o trestu, v tomto rozsahu je tedy dovolání obviněného napadající výrok o vině soudu prvního stupně nepřípustné.

9. Pokud je v dovolání formálně zmíněn důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. řádu týkající se uloženého trestu, Nejvyšší soud připomíná, že toto zákonné ustanovení se týká výhradně zjevného excesu ze zákonné úpravy při ukládání trestu (tedy uložení druhu trestu, který zákon nepřipouští nebo vybočení z výměry, v níž má být podle zákona trest uložen), nikoliv přiměřenosti nebo nepřiměřenosti druhu či výměry trestu.

10. Dovolatel pak nevysvětlil, jakou souvislost má jeho požadavek na podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. řádu s argumentem, že mu byl uložen trest, který je nepřiměřený, popřípadě ho zákon nepřipouští. Nejvyšší soud již uvedl, že přiměřenost a nepřiměřenost uloženého trestu je mimo hranice dovolacího přezkumu a zpravidla nenaplňuje žádný dovolací důvod, pokud jde o druh a výměru trestu, v případě obou uložených trestů se soud prvního stupně nedostal mimo druh trestu, který může být obviněnému dle zákona uložen a nepřekročil ani výměru uložených trestů. Nejvyšší soud pak doplňuje, že požadavek na podmíněné zastavení nenaplňuje žádný z dovolacích důvodů, protože ze strany soudu jde o postup fakultativní, jak státní zástupce vhodně připomíná prostřednictvím rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 794/2023 a sp. zn. 5 Tdo 975/2019.

11. Obviněný tak podal mimořádný opravný prostředek z jiného důvodu, než jsou zákonem vyhrazené dovolací důvody a jeho dovolání tak bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítnuto. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu). V Brně dne 30. 6. 2026 JUDr. Marta Ondrušová předsedkyně senátu Vypracoval: JUDr. Ladislav Koudelka, Ph.D. soudce