Nejvyšší soud · Usnesení

4 Tdo 851/2023

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-09-26 · ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.851.2023.3

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 19. 9. 2023

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že se přerušuje výkon rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 13. 5. 2021, který nabyl právní moci ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021, a to na dobu, než bude rozhodnuto o podaném dovolání obviněného J. D. Důvodem je závažné porušení procesních práv obviněného, který nebyl v odvolacím řízení zastoupen obhájcem, ač ho podle zákona mít měl.

Citované zákony (16)

Rubrum

4 Tdo 851/2023 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. c) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 9. 2023 Spisová značka:4 Tdo 851/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:

4. TDO.851.2023.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Krádež Obhajoba Porušování domovní svobody Dotčené předpisy:§ 265k odst. 1, 2 tr. ř. § 265l odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:15. 12. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 851/2023-440 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2023 o dovolání obviněného J. D., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice v jiné trestní věci, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021 č.j. 67 To 299/2021-262, v trestní věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 3 T 24/2021, t a k t o :

Výrok

I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021 č.j. 67 To 299/2021-262. Podle § 265k odst. 2 věty druhé tr. ř. se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 13. 5. 2021 č. j. 3 T 24/2021-218 byl obviněný J. D (dále také jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne 8. 12. 2020 v době od 10:43 hodin do 10:46 hodin v Praze, ulici XY, se záměrem přisvojit si nalezené věci, jednak - před domem číslo XY, bez užití zjevného násilí vnikl do tam zaparkovaného osobního vozidla Opel Agila, registrační značky XY, které prohledal, ale nic z něj neodcizil, takže poškozené majitelce vozu I. D., bytem XY, Praha, nevznikla žádná škoda, poté přešel ulici a - před domem číslo XY bez užití zjevného násilí vnikl do tam zaparkovaného osobního vozidla Volkswagen Golf, registrační značky XY, které prohledal, přičemž otevřel i zavazadlový prostor, ale rovněž z něj nic neodcizil, takže poškozenému uživateli vozu M. F., bytem XY, Praha, nevznikla žádná škoda, a následně - odemčenými vstupními dveřmi bez souhlasu uživatelů vniknul do rodinného domu číslo XY, kde prošel až na schodiště vedoucí do patra domu, byl však zastaven poškozenou D. Č., bytem XY, Praha, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl za trestný čin krádeže odsouzen rozsudkem Okresního soudu Spolkové republiky Německo v Řezně ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. 31 DS 140 Js 26712/19, který nabyl právní moci dne 3. 9. 2020.

2. Za shora uvedené přečiny a za přečiny krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku, z jejichž spáchání byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 3. 2021 sp. zn. 2 T 23/2021, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2021 sp. zn. 7 To 117/2021, byl odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle § 75 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen také souhrnný trest zákazu pobytu na území hl. m. Prahy na dobu pěti roků. Současně byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu ze zmíněného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 3. 2021 sp. zn. 2 T 23/2021 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2021 sp. zn. 7 To 117/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

3. Obviněný podal proti shora uvedenému rozsudku obvodního soudu odvolání, a to do všech výroků. O tomto opravném prostředku rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 9. 2021 č. j. 67 To 299/2021-262 tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.

4. Uvedené usnesení Městského soudu v Praze napadl obviněný prostřednictvím svého obhájce dovoláním, neboť má za to, že neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, tedy je naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř.

5. Obviněný v rámci svého mimořádného opravného prostředku nejprve zrekapituloval průběh dosavadního řízení. Uvedl, že mu byl z důvodu nutné obhajoby podle § 36 odst. 3 tr. ř. opatřením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 9. 12. 2020 č. j. Nt 1284/2020 ustanoven obhájce Mgr. Emanuel Mašín, ev. č. ČAK 10221, přičemž toto ustanovení bylo zrušeno opatřením Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2021 č. j. 67 To 299/2021 s tím, že obviněný byl dne 9. 8. 2021 propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody a pominuly tak důvody nutné obhajoby. Dne 16. 9. 2021 proběhlo u Městského sodu v Praze v nyní projednávané věci veřejné zasedání, kterému nebyl i přes řádné a včasné vyrozumění přítomen obviněný a ze shora uvedených důvodů v důsledku zániku nutné obhajoby ani obhájce. Ze spisového materiálu ovšem vyplynulo, že obviněný byl dne 18. 8. 2021 zatčen v Rakousku, kde byl následně převeden do vazby a poté do výkonu trestu odnětí svobody, načež byl dne 5. 5. 2023 předán zpět do ČR na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 10 v nyní projednávané trestní věci. Z uvedeného vyplynulo, že v době konání veřejného zasedání o odvolání obviněného byl tento ve vazbě v Rakousku a byl tedy dán důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1, písm. a) tr. ř. Vzhledem k tomu, že dovolatel neměl při veřejném zasedání odvolacího soudu dne 16. 9. 2021 obhájce, ačkoliv byl dán zákonný důvod nutné obhajoby, je naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. a obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021 č. j. 67 To 299/2021-262 zrušil a zároveň, aby podle § 256 písm. o) tr. ř. (zřejmě má jít o § 265o tr. ř.) předseda senátu přerušil výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.

6. K podanému dovolání zaslal své vyjádření státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství – § 265h odst. 2 tr. ř. (dále jen „státní zástupce“). Po stručné rekapitulaci řízení a dovolací argumentace obviněného shrnul, že námitky dovolatele lze pod uplatněný dovolací důvod podřadit a současně, že jsou opodstatněné. Ze spisu vyplynulo, že obviněný byl po propuštění z výkonu předchozího trestu odnětí svobody zadržen v Rakousku dne 18. 8. 2021 a v době rozhodování o zrušení ustanovení obhájce (15. 9. 2021) i v době konání veřejného zasedání u Městského soudu v Praze (16. 9. 2021) tak byl omezen na svobodě. Byl tedy dán důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Odepřením možnosti zastoupení obhájcem došlo k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Pozitivní závěr vyslovil státní zástupce i k včasnosti podání dovolání, neboť obviněnému byl dne 19. 6. 2023 ustanoven obhájce JUDr. Emanuel Mašín, kterému bylo týž den doručeno usnesení odvolacího soudu v nyní projednávané věci a od toho dne počala běžet lhůta pro podání dovolání podle § 265e odst. 2 tr. ř. V případě, že obhájci, kterého obviněný ve veřejném zasedání z důvodů nutné obhajoby měl mít a neměl, musí být lhůta k podání dovolání podle § 265e odst. 1 tr. ř. zachována právě doručením rozhodnutí soudu druhého stupně dodatečně ustanovenému obhájci. V této souvislosti pak státní zástupce vyjádřil přesvědčení, že odmítnutí dovolání pro opožděnost by bylo odepřením přístupu k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ze shora uvedených důvodů proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl o dovolání obviněného J. D. tak, že podle § 265k odst. 1 a 2 tr. ř. zruší usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021 sp. zn. 67 To 299/2021 a současně podle § 265k odst. 2 zruší i všechna rozhodnutí na dané usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo, pozbyla podkladu. Dále navrhl, aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Praze přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, když současně vyjádřil souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání i za podmínek podle § 265r odst. 1 písm. b), případně c) tr. ř.

7. Obviněný J. D. je podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroků rozhodnutí soudu, které se ho bezprostředně dotýkají. Dovolání bylo podáno dne 2. 8. 2023, tedy v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), neboť rozhodnutí soudu druhého stupně bylo obviněnému doručeno dne 5. 6. 2023 a jeho obhájci pak dne 19. 6. 2023. Dovolatel učinil své podání prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.), přičemž toto splňovalo formální a obsahové náležitosti předpokládané v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř. Jeho přípustnost je dána podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým byl zamítnut řádný opravný prostředek proti odsuzujícímu rozsudku.

8. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní námitky, o které je obviněný opřel, lze podřadit pod dovolací důvody, na které odkázal. Toto zjištění mělo zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. ř.).

9. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. pamatuje na situace, kdy obviněný neměl obhájce, ač jej podle zákona mít měl. Jde tedy o porušení práva na nutnou obhajobu bez ohledu na to, z jakého důvodu tato vznikla. Tímto ustanovením je pak chráněno právo obviněného na obhajobu jako součást procesních práv garantovaných ústavním pořádkem i mezinárodními smlouvami. Zároveň se však tento dovolací důvod uplatní v případě, kdy obviněný neměl obhájce, ač ze zákona jej mít měl a současně orgány činné v trestním řízení konaly úkony směřující k vydání meritorního rozhodnutí.

10. V nyní posuzovaném případě dospěl dovolací senát k jednoznačnému závěru, že shora uvedený dovolací důvod byl naplněn. Z listinných důkazů vyplynulo, že obviněný byl ode dne 18. 8. 2021, tedy i v den konání veřejného zasedání u Městského soudu v Praze dne 16. 9. 2021, umístěn ve vazbě v Rakousku. Skutečnost, že odvolací soud o tom s ohledem na cizozemský prvek nevěděl, na věci nic nemění, neboť fakticky byl obviněný omezen na svobodě, a tedy vznikl zde důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Na tomto místě je třeba poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 sp. zn. 6 Tz 58/2013, podle kterého je důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. dán i tehdy, je-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody na území cizího státu. Důvody nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. byly tedy v případě obviněného dány i v době konání veřejného zasedání u odvolacího soudu dne 16. 9. 2021. Zrušením opatření o ustanovení obhájce ze dne 15. 9. 2021 tak byl obviněný zkrácen na svých procesních právech, takže byl naplněn i shora citovaný dovolací důvod, když ustanovení obhájce bylo zrušeno a obviněný u odvolacího řízení obhájce neměl, ačkoliv důvody nutné obhajoby v té době existovaly.

11. Zároveň nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že obviněný by se mohl zrušení napadeného usnesení úspěšně domáhat i prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., respektive z obou těchto důvodů kumulativně, neboť tím, že byl vzat do vazby na území Rakouska, bylo veřejné zasedání u odvolacího soudu konáno v jeho nepřítomnosti. Ačkoliv formálně se jevily podmínky pro takový postup Městského soudu v Praze splněny, neboť tento zjistil v centrální evidenci vězňů, že obviněný není ve vazbě, výkonu trestu nebo zabezpečovací detenci a měl proto za to, že je na svobodě a svým nedostavením se tak vzdal práva účasti na veřejném zasedání, ve skutečnosti byl v té době omezen na svobodě, byť v jiném státě. V takovém případě je však podle § 263 odst. 4 tr. ř. možné konat veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se své účasti vzdává. V nyní posuzovaném případě ovšem k tomuto úkonu nedošlo a nebyly tedy splněny zákonné podmínky ustanovení § 263 odst. 4 tr. ř. a došlo tak k porušení práva obviněného na osobní účast a obhajobu v řízení před odvolacím soudem.

12. S ohledem na výše uvedená zjištění a vyslovené závěry tak Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021 č. j. 67 To 299/2021-262. Podle § 265k odst. 2 věty druhé tr. ř. zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc pak podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

13. V rámci nového veřejného zasedání v odvolacím řízení bude třeba postupovat v souladu s výše uvedenými ustanoveními trestního řádu pokud jde o přítomnost obviněného a případně i jeho obhájce, budou-li v té době trvat důvody nutné obhajoby, což lze z dosavadních poznatků stran výkonu jiného trestu odnětí svobody obviněným očekávat, tudíž aby byla plně zachována veškerá jeho procesní práva, včetně všech práv vyplývajících z ústavního pořádku a mezinárodních smluv, zejména pak práva na spravedlivý proces v smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Za splnění všech těchto procesních podmínek pak bude opětovně o odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně rozhodnuto, a to při respektování zásady vyplývající z ustanovení § 265s odst. 2 tr. ř.

14. Pokud jde o podnět dovolatele na přerušení výkonu předmětného rozsudku (trestu odnětí svobody), tak je možno poznamenat, že v rámci předložení věci s dovoláním obviněného učinil předseda senátu soudu prvního stupně samostatný návrh v uvedeném směru ve smyslu § 265h odst. 3. tr. ř., o němž bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto v neveřejném zasedání dne 19. 9. 2023 samostatným usnesením tak, že mu bylo vyhověno.

Poučení

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 26. 9. 2023 JUDr. František Hrabec předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (7)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.