Nejvyšší soud · Usnesení

4 Tz 47/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-11 · ECLI:CZ:NS:2021:4.TZ.47.2021.1

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozsudek 15. 9. 2021

Strojový souhrn generováno LLM

Ve věci stížnosti pro porušení zákona podané ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného Nejvyšší soud přerušil výkon zbytku trestu odnětí svobody. Rozhodl tak podle § 275 odst. 4 tr. ř., neboť shledal důvod pro přerušení výkonu trestu před rozhodnutím o stížnosti. Obviněný byl odsouzen za pokračující zločin krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku k tříletému trestu odnětí svobody. Návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu byl tedy důvodný.

Rubrum

4 Tz 47/2021- USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 11. 8. 2021 ve věci stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného V. K., nar. XY, bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 8 To 345/2020, návrh na přerušení výkonu trestu odnětí svobody a rozhodl, takto:

Výrok

Podle § 275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému

V. K. přerušuje výkon zbytku trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 8 To 345/2020.

Odůvodnění

Ministryně spravedlnosti podala dne 28. 7. 2021 stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. K. proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 8 To 345/2020, a současně podala návrh podle § 275 odst. 4 tr. ř. na přerušení výkonu trestu odnětí svobody. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 7 T 144/2020, byl obviněný V. K. uznán vinným pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil jednáním popsaným ve výroku tohoto rozsudku. Za uvedené jednání byl obviněný V. K. odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit na náhradu škody poškozenému P. R., nar. XY, částku ve výši 200 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený P. R. odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 7 T 144/2020, podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chebu odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 8 To 345/2020, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že byl obviněný V. K. uznán vinným pokračujícím zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Za uvedené jednání byl obviněný V. K. odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit majetkovou škodu poškozenému P. R., nar. XY, ve výši 200 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený P. R. odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. Jelikož Nejvyšší soud shledal po posouzení věci důvod pro přerušení výkonu trestu u obviněného, rozhodl podle § 275 odst. 4 tr. ř. o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který obviněný nyní vykonává na základě shora citovaného pravomocného rozsudku Krajského soudu v Plzni.

Poučení

Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 11. 8. 2021 JUDr. Jiří Pácal předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.