5 Tdo 1456/2003
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, protože podané důvody neodpovídaly zákonným kritériím pro mimořádný opravný prostředek. Soud uvedl, že námitky týkající se procesních vad, jako je nesprávné použití videozáznamu nebo postavení svědka, nejsou základem pro přezkum hmotně právního posouzení. Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze uplatnit pouze v případě nesprávného právního posouzení skutku, nikoli zákonitosti postupu. Proto bylo rozhodnutí o odmítnutí dovolání v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. potvrzeno.
Rubrum
5 Tdo 1456/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. ledna 2004 o dovolání podaném obviněným P. N., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2003, sp. zn. 7 To 260/03, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 15 T 148/2002, t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .
Odůvodnění
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. 4. 2003, sp. zn. 15 T 148/2002, byl obviněný P. N. uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil tím, že \"dne 8. 3. 2002 v době od 18.40 hod. do 18.51 hod. v P., K. ulice za křižovatkou s ulicí P. K., ve směru od centra města, při prováděné silniční kontrole uložil řidiči vozidla tov. zn. Peugeot 205 spz PHJ 69-19 M. H., pokutu ve výši 300,- Kč, aniž by vyplnil pokutové bloky a vydal mu díl \"B\", a v době od 19.25 do 19.35 hod. na tomtéž místě při provádění silniční kontroly uložil řidiči vozidla tov. zn. Audi spz MEK 89-20 J. O., pokutu ve výši 200,- Kč, aniž by vyplnil pokutové bloky a vydal by díl \"B\", a takto získané finanční prostředky si ponechal pro svoji potřebu.\" Za tento trestný čin mu byl uložen podle § 158 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu služby v ozbrojených silách i složkách na dobu dvou roků. O odvolání obviněného rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 6. 2003, sp. zn. 7 To 260/03, tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Shora citované usnesení Městského soudu v Praze napadl obviněný P. N. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., \"neboť odvolací soud při přezkoumávání rozhodnutí soudu prvního stupně zcela chybně právně posuzoval jednotlivé fáze trestního řízení a s tím související otázku nepřípustnosti některých kroků policejních orgánů a soudu\". Takto definoval obviněný své dovolání v doplnění, k němuž byl vyzván ve smyslu § 265h odst. 1 tr. ř. předsedou senátu soudu prvního stupně. Přestože ani v tomto podání neoznačil dovolatel zákonným zněním slovní vyjádření uplatněných dovolacích důvodů, považoval Nejvyšší soud za dostačující vyjádření zákonným ustanovením, a to především s ohledem na obsah dovolacích námitek, jak bude uvedeno níže. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel namítl protiprávnost opatření důkazu - videozáznamu, který zásadním způsobem ovlivnil průběh přípravného řízení, a skutečnost, že pracovník inspekce Ministerstva vnitra ČR ve věci působil jako orgán činný v trestním řízení a současně v rozporu se zákonem také v postavení svědka, navíc jediného svědka, který byl schopen obviněného identifikovat. Dále poukázal na skutečnost, že součástí spisu byly i úřední záznamy o dřívějších proviněních obviněného, která však nebyla prokázána, a na nepřípustné zamítnutí dotazů obhájce na svědka H. v hlavním líčení. Z těchto důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející a zprostil obviněného obžaloby nebo aby věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a nejprve upozornil na vadu v zákonném označení důvodů dovolání, dále podání obviněného vytkl, že slovní vyjádření dovolacích důvodů se ani náznakem nepřibližují žádnému z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 tr. ř a navíc uplatněné argumenty rovněž neopovídají žádnému ze zákonem stanovených důvodů dovolání. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. podané dovolání odmítl a učinil tak podle § 265r odst. 1 v neveřejném zasedání. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Proto bylo dále třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem. Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., předpokladem pro jeho uplatnění je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci. Druhou alternativu pak dle platné právní úpravy lze uplatnit v případech, byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V posuzované věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu nejde, neboť Městský soud v Praze jako soud druhého stupně konal odvolací řízení po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem. Jak vyplývá z níže uvedeného, v dané trestní věci nebyl shledán relevantně uplatněným ani dovolací důvod ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v řízení, které předcházelo zamítnutí řádného opravného prostředku. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy některých skutkových, hmotně právních či procesně právních vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to stížnost pro porušení zákona ve smyslu ustanovení § 266 tr. ř. a násl. (podnět k níž byl ostatně již obviněným podán, jak vyplývá z obsahu spisu), případně obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. ř.). Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný. Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku namítl protiprávnost opatření důkazu v podobě videozáznamu, nepřípustnost působení pracovníka inspekce Ministerstva vnitra ČR ve věci v procesním postavení svědka, zařazení úředních záznamů o dřívějších neprokázaných proviněních obviněného do trestního spisu a nepřípustnost zamítnutí dotazů obhájce soudem prvního stupně. K takto formulovaným námitkám Nejvyššímu soudu nezbývá než konstatovat, že se jedná o námitky zpochybňující zákonnost postupu v trestním řízení, tedy námitky nesprávné aplikace trestního řádu jakožto základního procesního předpisu upravujícího trestní řízení, nikoli o námitky vytýkající pochybení v právním posouzení skutku nebo jiném hmotně právním posouzení. Dovolací námitky obviněného tedy směřují výlučně do oblasti procesní, tyto námitky však nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani pod žádný jiný z taxativně vymezených důvodů dovolání v § 265b odst. 1, 2 tr. ř. S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v procesních vadách. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř. a nelze přistoupit k přezkumu zákonnosti a odůvodněnosti napadeného rozhodnutí podle § 265i odst. 3 tr. ř. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 7. ledna 2004 Předsedkyně senátu: JUDr. Blanka Roušalová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.