5 Tdo 320/2011
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněné proti usnesení odvolacího soudu. Dovolání bylo podáno po uplynutí zákonem stanovené dovolací lhůty. Fikce doručení nastala dne, kdy bylo uložené usnesení vyzvednuto, a lhůta tedy uplynula. Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu je dovolání odmítnuto, pokud není podáno včas.
Rubrum
5 Tdo 320/2011-26 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 3. 2011 o dovolání, které podala obviněná M. S. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 6 To 53/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 115/2007, t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání o d m í t á .
Odůvodnění
: Obviněná M. S. byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 12. 2008, sp. zn. 24 T 115/2007, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 6 To 53/2010, uznána vinnou trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 alinea 3, odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále ve zkratce „tr. zák.“), kterého se dopustila společně se spoluobviněným M. Č. skutkem popsaným ve výroku o vině ve zmíněném rozsudku. Za to byla obviněná odsouzena podle § 125 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon jí byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Postupem podle § 229 odst. 1 tr. řádu bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Naproti tomu byla obviněná M. S. podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěna obžaloby státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 ze dne 28. 5. 2007, sp. zn. 1 Zt 61/2005, neboť skutek označený v obžalobě není trestným činem. Dále rozhodl soud prvního stupně o vině a trestu spoluobviněného M. Č. O odvoláních obviněných M. S. a M. Č. podaných proti citovanému rozsudku rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 6 To 53/2010, tak, že podle § 256 tr. řádu zamítl obě odvolání, neboť je neshledal důvodnými. Obviněná M. S. podala dne 11. 8. 2010 prostřednictvím svého obhájce proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze dovolání, které opřela o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. b) a g) tr. řádu. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako dovolací soud (§ 265c tr. řádu) nejdříve zkoumal, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro podání dovolání a pro jeho projednání podle § 265a až § 265f tr. řádu, a shledal, že tomu tak není. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon dovolání připouští (§ 265a odst. 1 tr. řádu). Podle § 265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. řádu jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží dovolací lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle § 265e odst. 3 tr. řádu je lhůta k podání dovolání zachována mimo jiné také tehdy, je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle § 265e odst. 4 tr. řádu navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Jak zjistil Nejvyšší soud z doručenek zařazených na č. l. 878 trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 vedeného pod sp. zn. 24 T 115/2007, obviněná M. S. převzala dne 11. 6. 2010 opis napadeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 6 To 53/2010; jejímu tehdejšímu obhájci JUDr. Ing. Rostislavu Pilcovi pak byl doručen opis téhož usnesení dne 25. 5. 2010. Přitom písemné vyhotovení usnesení se podle § 64 odst. 1 písm. b) tr. řádu doručuje osobám oprávněným podat němu opravný prostředek (tedy i dovolání) do vlastních rukou. Současně ovšem platí (viz § 64 odst. 2 věta první tr. řádu), že pokud adresát takové zásilky nebyl zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Uplyne-li od uložení doba deseti dnů, aniž by si adresát vyzvedl uloženou zásilku, považuje se poslední den této lhůty za den doručení uložené zásilky, i když se adresát o jejím uložení nedozvěděl, ačkoli uvedenou adresu označil pro účely doručování. Jak je přitom zřejmé z č. l. 39 trestního spisu, obviněná označila pro účely doručování adresu, na kterou jí bylo doručováno i písemné vyhotovení napadeného usnesení odvolacího soudu. Doručující orgán dne 25. 5. 2010 uložil zásilku s opisem napadeného usnesení a obviněnou vyzval k jejímu vyzvednutí (viz doručenka zařazená na č. l. 878 trestního spisu). Ode dne 26. 5. 2010 tedy začala běžet desetidenní lhůta k vyzvednutí uložené zásilky (§ 60 odst. 1 tr. řádu), přičemž tzv. fikce doručení nastala u obviněné dne 4. 6. 2010, protože ve zmíněné desetidenní lhůtě si uloženou zásilku nevyzvedla, takže poslední den této lhůty se považuje za den doručení. Vzhledem k uvedenému pak lhůta k podání dovolání podle § 265e odst. 1, 2 tr. řádu, která je stanovena podle měsíců (§ 60 odst. 2 tr. řádu), uplynula obviněné dnem 4. 8. 2010. To znamená, že tento den byl posledním dnem, kdy obviněná mohla podat dovolání (ovšem jen prostřednictvím svého obhájce – viz § 265d odst. 2 tr. řádu) buď přímo u Obvodního soudu pro Prahu 7 (resp. u odvolacího nebo dovolacího soudu), nebo alespoň předat k poštovní přepravě zásilku obsahující dovolání a adresovanou soudu prvního stupně nebo dovolacímu soudu. Obhájce obviněné však podal zásilku s jejím dovoláním k poštovní přepravě, jak je zřejmé z č. l. 884 trestního spisu, až dne 11. 8. 2010, tedy po uplynutí zákonem stanovené dovolací lhůty. S ohledem na všechny zmíněné skutečnosti není pochyb o tom, že dovolání obviněné M. S. bylo podáno po marném uplynutí dovolací lhůty uvedené v ustanovení § 265e odst. 1 tr. řádu, přičemž nenastala žádná z okolností předpokládaných v ustanovení § 265e odst. 3 tr. řádu, které by mohly svědčit o zachování této lhůty. Protože obviněná M. S. podala dovolání v projednávané věci opožděně, Nejvyšší soud je podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl. Podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. řádu). V Brně dne 23. 3. 2011 Předseda senátu: JUDr. František P ú r y
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.