5 Tdo 960/2003
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl jako nepřípustné. Soud se opřel o § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu, podle něhož není dovolání přípustné, pokud je podáno výlučně proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Rozhodnutí nebylo napadáno proti pravomocnému rozhodnutí soudu ve druhém stupni, což je podmínkou přípustnosti dovolání. Soud tedy nesmí prověřovat výrok soudu prvního stupně, pokud nebylo rozhodnuto ve druhém stupni.
Rubrum
5 Tdo 960/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. srpna 2003 o dovolání obviněného M. S. K., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 2. 2003, sp. zn. 17 T 12/2002, t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se dovolání o d m í t á .
Odůvodnění
: Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 2. 2003, sp. zn. 17 T 12/2002 byl obviněný M. S. K., společně s obviněným R. D. B. uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea druhá tr. zákona spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona a za tento trestný čin byl odsouzen podle § 140 odst. 2 tr. zákona k trestu odnětí svobody na dobu 6 let, přičemž podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zákona mu byl uložen trest vyhoštění na dobu 10 let. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost společně s obviněným R. D. B. rukou společnou a nerozdílnou nahradit poškozené obchodní společnosti T. V., s. r. o., Č. V., R. 245, okres J. H., PSČ 378 10, zastoupené jednatelem J. Č., způsobenou škodu ve výši 133.824,- Kč. Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích podal obviněný M. S. K. odvolání proti všem výrokům rozsudku. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. května 2003, sp. zn. 3 To 47/03, bylo podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného M. S. K. zamítnuto. Obviněný M. S. K. podal proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. února 2003, sp. zn. 17 T 12/2002, prostřednictvím své obhájkyně JUDr. Z. Č. dovolání z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu. Podle obviněného rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení a bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně a v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265 odst. 1 písm g) tr. řádu (správně má být § 265b odst. 1 písm g) tr. řádu). Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 2. 2003, sp. zn. 17 T 12/2002, a aby napadené rozhodnutí zrušil a ve věci rozhodl sám tak, že obviněného zprošťuje obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal obviněný, a že se obviněný propouští z výkonu trestu na svobodu. Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání obviněného poukázala na to, že dovolatel svůj mimořádný opravný prostředek směřuje výlučně proti rozsudku soudu prvního stupně a navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky shledal dovolání obviněného M. S. K. nepřípustným, a odmítl je z důvodu uvedeného v ustanovení § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, a aby učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) předně shledal, že dovolání obviněného bylo podáno oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu, v zákonné lhůtě a u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni (§ 265e odst. 1 tr. řádu) a dovolání má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v § 265f odst. 1 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zjišťoval, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu. Nejvyšší soud zjistil, že obviněný M. S. K. podal dovolání výlučně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 2. 2003, sp. zn. 17 T 12/2002 a také se domáhal, aby Nejvyšší soud České republiky uvedené rozhodnutí krajského soudu zrušil a ve věci sám rozhodl. Podle ustanovení § 265a odst 1 tr. řádu lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Je zřejmé, že obviněný nenapadl dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, který rozhodl ve druhém stupni. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl, protože je nepřípustné. Rozhodnutí učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. srpna 2003 Předseda senátu: JUDr. Jindřich Urbánek
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.