5 Tz 17/2024
Právní věta
I. Ochranné opatření zabrání věci podle § 101 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku lze uložit osobě odlišné odpachatele (zúčastněné osobě) jedině na návrh státního zástupce (viz rozhodnutí č. 26/2024 Sb. rozh. tr.).
II. Před rozhodnutím, jak naložit se zajištěnou věcí, není-li namístě ji vrátit, je třeba spolehlivě zjistit,komu věc náleží - jde-li o trestně odpovědného pachatele, jemuž je ukládán trest, pak v zásadě přichází v úvahu uložení trestu propadnutí věci, jde-li o osobu jinou, přichází v úvahu uložení ochranného opatření zabrání věci. Jde-li o věc zajištěnou oběti podvodu, která ji nabyla od pachatele při jejím podvodném prodeji v důsledku jím vyvolaného nebo využitého omylu, je třeba před rozhodnutím, jak s ní bude naloženo, posoudit, zda i nadále v době rozhodování soudu náleží podvedenému nabyvateli, anebo zda náleží pachateli v důsledku účinného uplatnění námitky neplatnosti oklamaným podle § 586 o. z., resp. § 40a obč. zák. (např. při současném uplatnění nároku v adhezním řízení na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího podvodně vylákané kupní ceně).
III. Postup podle § 101 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku spočívající v pozměnění věci (např. trvaléoznačení padělaného obrazu jako padělku) má z důvodu principu přiměřenosti přednost před uložením ochranného opatření zabrání věci (např. padělaného obrazu), je-li též způsobilý dosáhnout sledovaného účelu v podobě ochrany společnosti.
IV. Zrušení rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona podle § 269 odst. 2 tr. ř. nepřicházív úvahu, pokud byl zákon porušen ve vztahu k osobě odlišné od obviněného.
Citované zákony (80)
- Trestní zákon, 140/1961 Sb. — § 152 odst. 1
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 30 § 32 § 35 odst. 2 § 42 § 42 odst. 1 § 43 odst. 1 § 43 odst. 2 § 44 odst. 1 § 80 odst. 1 § 81 odst. 1 § 147 odst. 1 § 148 odst. 1 písm. c +27 dalších
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 97 § 98
- Občanský zákoník, 40/1964 Sb. — § 39
- o Ústavním soudu, 182/1993 Sb. — § 59 odst. 4
- o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), 6/2002 Sb. — § 20 odst. 1 § 20 odst. 2
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 3 odst. 2 § 101 § 101 odst. 1 § 101 odst. 2 § 101 odst. 2 písm. e § 101 odst. 4 § 101 odst. 4 písm. a § 101 odst. 4 písm. c § 101 odst. 4 písm. d § 104 § 135b § 346 odst. 1 +4 dalších
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 37 odst. 1 § 39 § 420 § 499 § 574 § 583 § 584 § 584 odst. 2 § 585 § 586 § 737 § 2106 +6 dalších
Rubrum
Ochranná opatření, Stížnost pro porušení zákona, Vrácení, vydání a další nakládání s věcmi důležitými pro trestní řízení, Zabrání věci I. Ochranné opatření zabrání věci podle § 101 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku lze uložit osobě odlišné odpachatele (zúčastněné osobě) jedině na návrh státního zástupce (viz rozhodnutí č. 26/2024 Sb. rozh. tr.). II. Před rozhodnutím, jak naložit se zajištěnou věcí, není-li namístě ji vrátit, je třeba spolehlivě zjistit,komu věc náleží - jde-li o trestně odpovědného pachatele, jemuž je ukládán trest, pak v zásadě přichází v úvahu uložení trestu propadnutí věci, jde-li o osobu jinou, přichází v úvahu uložení ochranného opatření zabrání věci. Jde-li o věc zajištěnou oběti podvodu, která ji nabyla od pachatele při jejím podvodném prodeji v důsledku jím vyvolaného nebo využitého omylu, je třeba před rozhodnutím, jak s ní bude naloženo, posoudit, zda i nadále v době rozhodování soudu náleží podvedenému nabyvateli, anebo zda náleží pachateli v důsledku účinného uplatnění námitky neplatnosti oklamaným podle § 586 o. z., resp. § 40a obč. zák. (např. při současném uplatnění nároku v adhezním řízení na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího podvodně vylákané kupní ceně). III. Postup podle § 101 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku spočívající v pozměnění věci (např. trvaléoznačení padělaného obrazu jako padělku) má z důvodu principu přiměřenosti přednost před uložením ochranného opatření zabrání věci (např. padělaného obrazu), je-li též způsobilý dosáhnout sledovaného účelu v podobě ochrany společnosti. IV. Zrušení rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona podle § 269 odst. 2 tr. ř. nepřicházív úvahu, pokud byl zákon porušen ve vztahu k osobě odlišné od obviněného.
Výrok
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2024, sp. zn. 5 Tz 17/2024, ECLI:CZ:NS:2024:
5. TZ.17.2024.1
Odůvodnění
I. Dosavadní průběh řízení II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní III. Posouzení přípustnosti stížnosti pro porušení zákona a její projednání Nejvyšším soudem IV. Posouzení důvodnosti stížnosti pro porušení zákona V. Závěr
Citovaná rozhodnutí (11)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.