Nejvyšší soud · Rozhodnutí

5 Tz 26/76

Sbírka: R 10/1977

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1976-09-07 · ECLI:CZ:NS:1976:5.TZ.26.1976.1

Právní věta

Je-li rodič dítěte zbaven rodičovských práv podle § 44 odst. 3 zákona o rodině, nemá to za následek zánik jeho vyživovací povinnosti vůči dítěti. Neplní-li zaviněně tuto povinnost, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. Znak

Plný text

Je-li rodič dítěte zbaven rodičovských práv podle § 44 odst. 3 zákona o rodině, nemá to za následek zánik jeho vyživovací povinnosti vůči dítěti. Neplní-li zaviněně tuto povinnost, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. Znak K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR zrušil Nejvyšší soud ČSR usnesení okresního prokurátora v Pardubicích ze dne 11. 2. 1976 sp. zn. Pv 1330/75 a okresnímu prokurátorovi přikázal, aby věc obviněné O. P. znovu projednal a rozhodl. Z odůvodnění: Usnesením vyšetřovatele SNB – oddělení vyšetřování v Pardubicích ze dne 27. 12. 1975 sp. zn. ČVS-VV 503/75 bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání a současně podle § 163 odst. 1 tr. ř. vzneseno obvinění proti O. P. pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák., a to z toho důvodu, že od propuštění z výkonu trestu dne 22. 1. 1966 se vyhýbá a neplní vyživovací povinnost na nezletilé děti J. J., roz. Z., nar. 18. 2. 1957 a B. Z., nar. 16. 4. 1959, stanovenou na každé dítě částkou 100 Kčs měsíčně rozhodnutím lidového soudu civilního v Brně z 14. 11. 1960 sp. zn. 2 C 214/60. Dne 9. 1. 1976 vyšetřovatel předložil podle § 166 odst. 7 tr. ř. okresnímu prokurátorovi v Pardubicích návrh na podání obžaloby. Okresní prokurátor v Pardubicích usnesením ze dne 11. 2. 1976 sp. zn. Pv 1330/75, které nabylo právní moci, trestní stíhání obviněné O. P. zastavil podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že obviněná v průběhu vyšetřování tvrdila, že byla zbavena rodičovských práv a domnívala se, že nemusí plnit vyživovací povinnost. Podle názoru okresního prokurátora se nepodařilo vyvrátit tuto obhajobu obviněné, a protože i otec dětí po dlouhou dobu výživné na obviněné nepožadoval, má okresní prokurátor za to, že bylo třeba respektovat zásadu „v pochybnostech pro obviněného“ a trestní stíhání zastavit. Proti tomuto usnesení okresního prokurátora podal generální prokurátor ČSR ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. stížnost pro porušení zákona, v níž vytýká, že tímto usnesením i v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon. Porušení zákona je spatřováno v tom, že okresní prokurátor zastavil trestní stíhání obviněné, aniž byl zjištěn skutečný stav věci. Nejvyšší soud ČSR přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. na podkladě podané stížnosti pro porušení zákona správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen. Především již vyšetřovatel VB, ačkoliv z podnětu k zahájení trestního stíhání, z výpovědi obviněné O. P. a svědka F. Z. zjistil, že obviněná neplatila výživné minimálně od 22. 1. 1966, kdy se naposled vrátila z výkonu trestu odnětí svobody, který jí byl uložen za trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák. rozsudkem okresního soudu v Pardubicích ze dne 11. 6. 1963 pod sp. zn. 3 T 86/63, nesprávně omezil trestní stíhání jen na dobu od 1. 1. 1973. Povinností vyšetřovatele bylo zjistit, do jaké míry obviněná O. P. plnila vyživovací povinnost k nezletilým J. a B. Z., a to nejméně od propuštění z výkonu trestu pro trestný čin podle § 213 odst. 1 tr. zák., tj. od 22. 1. 1966, a pokud vyživovací povinnost v této době neplnila, zda k tomu došlo v důsledku jejího zavinění ( § 4 a § 5 tr. zák.). Vyšetřovatel měl také vyžádat soudní spisy ve věci péče o nezletilé děti Z., aby bylo možno ověřit, zda zejména s ohledem na narození dalších tří nezletilých dětí nedošlo ke změně soudního výroku o výši vyživovací povinnosti obviněné k nezletilým dětem Z. a dále měl vyžádat i spis sp. zn. E 473/63 okresního soudu v Pardubicích ve věci výkonu rozhodnutí týkajícího se srážek ze mzdy obviněné na placení výživného. Za stejné období od 22. 1. 1966 bylo dále třeba zjišťovat, kde obviněná pracovala, jaká byla její pracovní morálka, zda pracovní odměna odpovídala jejím výdělečným možnostem, zda se s ohledem na § 96 odst. 1 zákona o rodině bez důležitého důvodu nevzdávala výhodnějšího zaměstnání nebo nějakého majetkového prospěchu. Pokud by obviněná nebyla zaměstnána, mělo být zjišťováno, proč se tak stalo, zda je dáno za toto období její zavinění z hledisek ustanovení § 4 a § 5 tr. zák. K objasnění subjektivní stránky obviněné bylo třeba zjišťovat i plnění povinností uložených ustanovením § 295 odst. 1 o. s. ř. (zák. č. 99/1963 Sb.) a ustanovením § 293 a násl. citovaného zákona. U nezletilých dětí B. Z. a J. J. roz. Z., mělo pak být od 22. 1. 1966 zjišťováno, pokud by tak nebyl učinil soud rozhodující ve prospěch péče o nezletilé, po jaké období a do jaké míry byly jejich oprávněné potřeby kryty jejich vlastním výdělkem. Dále mělo být zjištěno, zda obviněná byla zbavena rodičovských práv k nezletilým dětem J. a B. Z. a opatřeny příslušné soudní spisy této věci se týkající, pokud ovšem nejde o vymyšlenou obhajobu obviněné, neboť otec dětí uvedl, že řízení o zbavení rodičovských práv matky nebylo vůbec vedeno. Rovněž pokud jde o další tvrzení uvedené v usnesení okresního prokurátora o zastavení trestního stíhání, že totiž otec dětí po celou dlouhou dobu výživné na matce nevymáhal, nebyla tato okolnost řádně prověřena, ani nebyla zjišťována eventuální příčina, proč se tak stalo. I kdyby však otec dětí nijak aktivně nepřispěl k vymáhání výživného na obviněné, obviněnou to nezbavovalo zákonné povinnosti platit výživné proto, že tato zákonná vyživovací povinnost je uložena v ustanoveních § 85 až 87 zákona o rodině a soudem nemusí být dokonce ani její výše stanovena. V daném případě zákonná vyživovací povinnost je navíc zjištěna příslušným soudním rozhodnutím a její plnění či neplnění z hlediska trestní odpovědnosti nezávisí na tom, zda oprávněná osoba nebo její zástupce vymáhá splnění této zákonem uložené povinnosti. Pro úplnost je třeba uvést, že ani přivolení oprávněné osoby nevylučuje trestní stíhání pro trestný čin zanedbání povinné výživy, neboť zákonný nárok na výživu a zaopatření je nepromlčitelný a nelze se ho platně vzdát. I orgány činné v trestním řízení musí proto zjišťovat a posoudit reálné možnosti obviněné plnit vyživovací povinnost, přičemž při posuzování této posléze uvedené otázky v trestním řízení nejsou vázáni rozhodnutím soudu, který v řízení ve věcech občanskoprávních stanovil výši výživného. Konečně je třeba poukázat i na to, že i kdyby byla obviněná zbavena svých rodičovských práv k nezletilým dětem, což nebylo zjištěno, nezbavovala by ji tato skutečnost povinnosti platit na ně výživné. Zbavení rodičovských práv podle § 44 odst. 3 zákona o rodině má za následek,a že rodič nemůže rodičovská práva (a jim odpovídající povinnosti) vykonávat. Povinnost rodiče vyživovat dítě, které odpovídá právu dítěte na výživu vůči rodiči a které je povinností ryze osobní povahy vyvěrající z rodinného vztahu a je spojena s jeho existencí, zůstává však nedotčena, neboť rodinněprávní vztah mezi rodičem a dítětem i po zbavení rodičovských práv trvá. Tvrzení obviněné, že byla zbavena rodičovských práv a že se proto mylně domnívala, že zanikla i její vyživovací povinnost, kdyby bylo pravdivé, by však mělo význam z hlediska subjektivní stránky, protože by tímto omylem bylo vyloučeno její úmyslné zavinění. Znak „zákonná povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného“ v ustanovení § 213 odst. 1 tr. zák. je tzv. normativním znakem skutkové podstaty. Právní omyl týkající se takového znaku se pak posuzuje podle zásad o skutkovém omylu. Obrana obviněné však nebyla prověřena, když nebylo zjišťováno, zda obviněná byla skutečně zbavena rodičovských práv a zda se jí v tomto případě dostalo poučení (v protokolu o jednání před soudem, v rozhodnutí o zbavení rodičovských práv), že tím nezaniká její vyživovací povinnost. I kdyby se však obranu obviněné nepodařilo vyvrátit, nevylučovalo by to její zavinění z nedbalosti, protože v případě pochybnosti, zda zbavením rodičovských práv zanikla i její vyživovací povinnost, byla obviněná povinna se v tomto směru informovat u soudu, u orgánu péče o děti apod., a nemohla se spoléhat jen na svůj vlastní laický úsudek. Okresní prokurátor proto rozhodl o zastavení trestního stíhání obviněné na základě neúplně zjištěného skutečného stavu věci i neúplného a nesprávného hodnocení provedených důkazů. Přihlásit k odběru Přihlášením k newsletteru souhlasíte se zpracovaním osobních údajů. Tisk RSS ©2026 Nejvyšší soud Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference pro opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním všech souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas. Nastavení cookies Akceptovat vše Správa souhladů Zavřít Přehled ochrany osobních údajů Tento web používá soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku při procházení webem. Z nich se ve vašem prohlížeči ukládají soubory cookie, které jsou kategorizovány podle potřeby, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak tento web používáte. Tyto soubory cookie budou ve vašem prohlížeči uloženy pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto souborů cookie. Ale odhlášení některých z těchto souborů cookie může ovlivnit váš zážitek z prohlížení. Nezbytné Nezbytné Vždy povoleno Nezbytné soubory cookie jsou naprosto nezbytné pro správné fungování webu. Tyto soubory cookie anonymně zajišťují základní funkce a bezpečnostní prvky webu. Cookie Délka Popis cookielawinfo-checkbox-analytics 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". cookielawinfo-checkbox-functional 11 months The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". cookielawinfo-checkbox-necessary 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". cookielawinfo-checkbox-others 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. cookielawinfo-checkbox-performance 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". viewed_cookie_policy 11 months The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. Výkonnostní Výkonnostní Výkonnostní cookies se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních indexů webových stránek, což pomáhá při poskytování lepší uživatelské zkušenosti pro návštěvníky. Analytické Analytické Analytické soubory cookie se používají k pochopení toho, jak návštěvníci interagují s webem. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách počtu návštěvníků, míře okamžitého opuštění, zdroji návštěvnosti atd. Ostatní Ostatní Další nekategorizované soubory cookie jsou ty, které jsou analyzovány a dosud nebyly zařazeny do žádné kategorie. ULOŽIT A PŘIJMOUT Tyto stránky využívají Cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s používáním Cookies. Zjistit více OK, rozumím

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (6)