6 Tdo 267/2019
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 10. 4. 2019
Nejvyšší soud rozhodl, že se obviněným M. K. a M. P. přerušuje výkon rozsudku Městského soudu v Brně ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně. Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě předběžného posouzení dovolání, kdy nelze vyloučit jeho úspěšnost a je třeba zabránit možné újmě obviněných v důsledku výkonu rozhodnutí, které by mohlo být později zrušeno.
Citované zákony (3)
Rubrum
6 Tdo 267/2019 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 3. 2019 Spisová značka:6 Tdo 267/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:
6. TDO.267.2019.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přerušení výkonu trestu Dotčené předpisy:§ 265o odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:19. 5. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 267/2019 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 19. 3. 2019 v řízení o dovoláních, která podali obvinění M. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno, a M. P., nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2018, č. j. 8 To 239/2018-1271, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 9/2018, takto:
Výrok
Podle § 265o odst. 1 tr. ř. se oběma obviněným přerušuje výkon rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2018, č. j. 1 T 9/2018-1209, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2018, č. j. 8 To 239/2018-1271.
Odůvodnění
1. Obvinění M. K. a M. P. napadli dovoláním zpracovaným jejich obhájcem rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2018, č. j. 8 To 239/2018-1271, jímž byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta jejich odvolání a odvolání poškozené podané proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2018, č. j. 1 T 9/2018-1209, a jímž bylo na podkladě odvolání státního zástupce nově rozhodnuto o trestech, které byly obviněným uloženy.
2. Citovaným rozsudkem soudu prvního stupně byli obvinění uznáni vinnými přečinem lichvy podle § 218 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (ad I.), zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (ad II.) a přečinem lichvy podle § 218 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (ad III).
3. Rozsudkem odvolacího soudu jim byl (každému z nich) uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byli zařazeni do věznice s ostrahou, trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, osoby samostatně výdělečně činné a v oblasti poskytování služeb seniorům a dále v zákazu pracovat jako prodejce přímého prodeje zboží v trvání pěti let, peněžitý trest ve výměře 400 denních sazeb, kdy výše jedné sazby je 1.000 Kč, tedy v celkové výši 400.000 Kč, u něhož, pokud by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou roků.
4. Podle zjištění dovolacího soudu oba obvinění v současné době vykonávají trest odnětí svobody, který jim byl uložen ve výroku tohoto usnesení citovaným rozsudkem odvolacího soudu.
5. O dovoláních obviněných ještě nebylo meritorně rozhodnuto. Na základě předběžného posouzení tohoto mimořádného opravného prostředku dospěl předseda senátu dovolacího soudu k závěru, že argumentace, kterou obvinění uplatnili, vede k tomu, že předem nelze vyloučit úspěšnost podaného dovolání. V uvedeném směru musí být totiž zdůrazněno, že rozhodování dovolacího soudu se nemůže ocitnout mimo hranice, které garantují obviněnému právo na spravedlivý proces, resp. celkovou spravedlnost takového procesu („overal fairness of criminal proceedings“) ve smyslu čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Aniž by se tím současně předjímala otázka vlastního rozhodnutí o podaném dovolání senátem, jemuž věc byla podle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí, jeví se vhodným, aby výkon napadených rozhodnutí byl přerušen.
6. Podle § 265o odst. 1 tr. ř. může předseda senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Vydání takového rozhodnutí není podmíněno příslušným podnětem ze strany dovolatele.
7. Stran vlastní odůvodněnosti postupu upraveného § 265o odst. 1 tr. ř. lze konstatovat, že vydání rozhodnutí předsedou senátu není vázáno na takový stupeň posouzení důvodnosti podaného dovolání, který by již v době rozhodování předsedy senátu vyjadřoval závěr, že napadená rozhodnutí obstát nemohou a musí být zrušena. Účelem vydání rozhodnutí podle citovaného ustanovení je zabránit možnému vzniku újmy, která by u obviněného nastala v důsledku výkonu rozhodnutí, jež by později kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu bylo zrušeno. Protože takové důsledky nelze v případě obviněných vykonávajících na podkladě dovoláním napadených rozhodnutí trest odnětí svobody vyloučit, rozhodl předseda senátu dovolacího soudu způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. 3. 2019 JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu