6 Tdo 300/2003
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně, protože dovolání není přípustné. Soud uvedl, že dovolání lze podat pouze proti rozhodnutí soudu ve druhém stupni, nikoli proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Obviněný v dovolání odkazoval na rozsudek soudu prvního stupně, což znamená, že podal dovolání proti nesprávnému rozhodnutí. Soud se opřel o § 265a odst. 1 tr. ř., podle něhož je dovolání přípustné pouze proti rozhodnutí soudu ve druhém stupni.
Rubrum
6 Tdo 300/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. března 2003 dovolání, které podal obviněný J. T., proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 2 T 308/99, a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. T. o d m í t á .
Odůvodnění
: Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 2 T 308/99, byl obviněný J. T. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1, 2 tr. zák., protože společně s ods. K. P., v době od 18. 12. 1998 do 20. 12. 1998 v k. ú. obce S., v místech zv. P., v porostní skupině po předchozí dohodě za pomoci dalších osob a bez povolení majitele lesa vytěžili nejméně 15 ks vzrostlých buků o objemu dřeviny 41,33 m3 v hodnotě 47.530,- Kč, které hodlali prodat P. V., avšak k odvozu dřevní hmoty nedošlo, neboť jim v tom bylo zabráněno pracovníky obce S., která je majitelem lesa. Za to byl obviněný odsouzen podle § 247 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, přičemž podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. byl jeho výkon podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená obec S. odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. T. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2002, sp. zn. 8 To 272/2002, podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Vůči citovanému rozsudku Okresního soudu v Hodoníně podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dne 4. 12. 2002 dovolání, které bylo na základě výzvy předsedy senátu soudu prvního stupně (§ 265h odst. 1 tr. ř.) doplněno dne 30. 1. 2003. Obviněný mimořádný opravný prostředek podal do výroku o vině a trestu, přičemž ho opřel o důvody popsané v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v dovolání tvrdí, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by spáchal předmětný trestný čin. V podrobnostech uvádí, že pouze svému příbuznému P. V. sdělil, že K. P. má na prodej bukové dřevo, přičemž jmenovaní spolu dále sami jednali o prodeji. Namítá, že soud prvního stupně nezohlednil jeho obhajobu, že s K. P. neuzavíral žádnou dohodu o zprostředkování prodeje dřeva a že z uskutečněného prodeje neměl žádný užitek. Obviněný tvrdí, že neměl úmysl zmocnit se cizí věci za účelem získání majetkového prospěchu a nevěděl, že je v obci S. zakázáno těžit dřevo. Tyto skutečnosti nebyly soudem prvního stupně prokázány, a proto je chybná i právní kvalifikace předmětného skutku. Soud se rovněž nevypořádal s předloženými důkazy a řízení tak zůstalo kusé. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil zpět k projednání. K dovolání obviněného se ve smyslu § 265h odst. 2, věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Uvádí, že dovolání bylo podáno proti rozhodnutí soudu prvního stupně a nikoli proti rozhodnutí soudu druhého stupně. Přitom v souladu s ustanovením § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. podané dovolání jako nepřípustné odmítl. Pro případ, že by Nejvyšší soud dovodil, že obviněný napadá též rozhodnutí odvolacího soudu, navrhl, aby podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. V této souvislosti státní zástupce konstatoval, že námitky uvedené v mimořádném opravném prostředku jsou primárně skutkového charakteru a nekryjí se s formálně deklarovaným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Závěrem vyjádření rovněž navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí učinil ve smyslu § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného J. T. bylo podáno oprávněnou osobou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze toto podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dále zjišťoval, zda v předmětné trestní věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Podle ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která jsou rozhodnutími ve věci samé. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného J. T. není přípustné. V mimořádném opravném prostředku se uvádí, že směřuje „proti rozhodnutí č. j. 2 T 308/99 ze dne 5. 6. 2002“, přičemž není specifikováno o rozhodnutí jakého soudu se jedná. Podle citované spisové značky a data vyhlášení rozhodnutí je však zcela nepochybné, že jde o rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 2 T 308/99. Tuto skutečnost potvrzuje i další údaj vyjádřený v dovolání, když obviněný konstatuje: „S uvedeným rozhodnutím okresního soudu nesouhlasím a do všech jeho výroků podávám ve lhůtě následující dovolání“. V této souvislosti nutno zdůraznit, že v mimořádném opravném prostředku a ani v jeho doplnění není uvedeno, že by rovněž směřoval proti rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž tuto okolnost nelze dovodit ani z jeho obsahu. Nejvyšší soud proto konstatuje, že obviněný dovoláním výlučně napadl odsuzující rozsudek soudu prvního stupně. Rozhodnutí soudu prvního stupně však dovoláním napadnout nelze, neboť ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. jako jednu ze zákonných obligatorních podmínek pro podání dovolání výslovně stanoví, že musí jít o rozhodnutí, které učinil soud ve druhém stupni. Z těchto stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného J. T. podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, neboť není přípustné. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř., přičemž toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení
Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 19. března 2003 Předseda senátu: JUDr. Jiří H o r á k
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.