6 Tdo 525/2017

Rubrum

Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Spisová značka: 6 Tdo 525/2017 Datum rozhodnutí: 10.05.2017 Typ rozhodnutí: USNESENÍ Heslo: Hodnocení důkazů, Ohrožení pod vlivem návykové látky Dotčené předpisy: § 274 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí: D 6 Tdo 525/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. května 2017 o dovolání, které podal obviněný T. R ., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 61 To 453/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 9 T 105/2016, t a k t o :

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

Odůvodnění

:

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 9. 2016 pod sp. zn. 9 T 105/2016, byl T. R. (dále jen obviněný, příp. dovolatel) uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil způsobem popsaným ve výrokové části citovaného rozsudku. Obviněný byl za toto jednání odsouzen podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl dále obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 18 měsíců.

2. Proti uvedenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 podal obviněný odvolání, na základě kterého Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 61 To 453/2016, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině uložil obviněnému podle § 274 odst. 1 a § 67 odst. 2 písm. a), odst. 3, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve 25 denních sazbách po 1.000,- Kč, tedy celkem 25.000,- Kč, a pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, uložil obviněnému podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody ve výměře tří měsíců.

3. Obviněný podal prostřednictvím svého obhájce proti shora uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze dovolání, ve kterém uvedl, že dovolání podává proto, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. V podaném dovolání nejdříve shrnul dosavadní průběh řízení a konstatoval, že v průběhu celého trestního řízení vypovídal pravdivě. Uvedl, že v rámci odvolacího řízení navrhl provedení důkazu, a to výslechu svědků, kteří byli v inkriminovaný okamžik s ním v autě. Ti měli vyvrátit tvrzení vyslýchaných policistů, jejichž výpovědi obviněný považuje za nevěrohodné, smyšlené a účelové, což vyplývá i z kamerového záznamu policejního vozidla. K provedení důkazu však pro nadbytečnost nedošlo. V podaném dovolání obviněný dále polemizuje s výpověďmi zmíněných policistů a hodnotí je. V této souvislosti dovolacímu soudu navrhl, aby si přehrál zvukový záznam z hlavního líčení. Dále uvedl, že obhajobou předložený znalecký posudek vypracovaný MUDr. Beranem, tak i soudem vyžádaný znalecký posudek vypracovaný Ing. Zikmundem shodně uvádí, že obviněný v době řízení motorového vozidla (při vyparkování auto pro přítelkyni) nemohl být alkoholem zcela zjevně ovlivněn a nenacházel se tak ve stavu vylučujícím způsobilost v činnosti, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Dle jeho názoru odvolací soud vycházel z provedeného dokazovaní soudem prvního stupně, ačkoli měl využít všech dostupných důkazů ve věci. Obviněný je dále přesvědčen, že odvolací soud měl aplikovat zásadu in dubio pro reo a obviněného zprostit obžaloby nebo věc postoupit správnímu orgánu, neboť v době řízení motorového vozidla se v žilní krvi nacházelo, dle znaleckých posudků, nanejvýš 0,21 – 0,26 promile alkoholu. Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí Městského soudu v Praze v celém rozsahu zrušil.

4. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství se ke dni konání neveřejného zasedání k dovolání obviněného nevyjádřil.

5. Nejvyšší soud jako soud dovolací primárně zkoumal, zda jsou v dané věci splněny zákonné podmínky vymezující přípustnost podaného dovolání, a to z hlediska ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř., [§ 265e tr. ř.] a shledal, že dovolání bylo podáno opožděně. Současně také zjistil, že obviněný v dovolání neuvedl konkrétní dovolací důvod, ale vzhledem k tomu, že výslovně uvedl, že „jak v rozsudku soudu prvého stupně, tak především v rozsudku soudu odvolacího došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci“, je zřejmé, že měl na mysli uplatnit dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

6. Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozsudku, proti kterému dovolání směřuje. O tom byl obviněný poučen rozsudkem Městského soudu v Praze.

7. Rozsudek Městského soudu v Praze byl obviněnému doručen dne 27. 1. 2017, jeho obhájci Mgr. Petru Kuběnovi pak 26. 1. 2017. Podle § 60 odst. 2, 3 tr. ř. byl posledním dnem lhůty k podání dovolání u obviněného den 27. 3. 2017. Obviněný podal dovolání prostřednictvím nově zvoleného obhájce JUDr. Petra Šlaufa elektronicky do datové schránky Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 28. 3. 2017. Okolnost, že si obviněný zvolil nového obhájce dne 25. 3. 2017, neprodlužuje lhůtu k podání dovolání, a posledním dnem k podání dovolání byl den 27. 3. 2017 (pondělí).

8. Vzhledem k tomu, že dovolání bylo podáno až dne 28. 3. 2017, musel Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. dovolání obviněného jako opožděně podané odmítnout.

Poučení

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 10. května 2017 JUDr. Jan Engelmann předseda senátu