6 Tdo 528/2026

Rubrum

Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Spisová značka: 6 Tdo 528/2026 Datum rozhodnutí: 25.06.2026 Typ rozhodnutí: USNESENÍ Heslo: Lhůty Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř., § 265e odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí: D 6 Tdo 528/2026-228 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 6. 2026 o dovolání, které podal obviněný P. B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci ve Věznici Praha-Pankrác, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2026, č. j. 12 To 25/2026-178, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 38 T 145/2024, takto:

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného P. B. odmítá.

Odůvodnění

I. Dosavadní průběh řízení

1. Trestním příkazem ze dne 27. 12. 2024, č. j. 38 T 145/2024-112, rozhodl Okresní soud Praha-východ o podaném návrhu na potrestání obviněného P. B. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“). Usnesením téhož soudu ze dne 5. 12. 2025, č. j. 0 Nt 8206/2025-41, byla v této věci povolena obnova řízení za současného zrušení výše zmíněného trestního příkazu a bylo nařízeno hlavní líčení.

2. Okresní soud Praha-východ následně rozsudkem ze dne 11. 12. 2025, č. j. 38 T 145/2024-158 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“), uznal obviněného vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku. Podle § 44 tr. zákoníku upustil od uložení souhrnného trestu ve vztahu k rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 z 18. 12. 2024, sp. zn. 37 T 99/2024. Poškozenou společnost odkázal podle § 229 odst. 1 tr. ř. s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o němž Krajský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 11. 2. 2026, č. j. 12 To 25/2026-178, tak, že rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. v celém rozsahu zrušil a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným z přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), f) tr. zákoníku. Podle § 44 tr. zákoníku upustil od uložení souhrnného trestu ve vztahu k rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 18. 12. 2024, č. j. 37 T 99/2024-180. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. pak poškozenou společnost odkázal s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

II. Dovolání a vyjádření k němu

4. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2026, č. j. 12 To 25/2026-178 (dále též jen „napadený rozsudek“), napadl obviněný dovoláním, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.

5. Ve svém podání rozvedl argumentaci k uplatněným dovolacím důvodům a závěrem s ohledem na ni uvedl, že: „navrhuje, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvého stupně k novému projednání. Eventuelně, aby došlo k rozhodnutí o zastavení tr. stíhání z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 tr. ř.“.

6. Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného vyjádřila prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství, který navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.

III. Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování

7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti.

8. Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2026, č. j. 12 To 25/2026-178, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř. Současně však shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.

IV. Důvody rozhodnutí o dovolání

9. Ustanovení § 265e odst. 1 tr. ř. určuje, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Odstavec 3 téhož ustanovení stanoví, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.

10. Ze spisu Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 38 T 145/2024 Nejvyšší soud zjistil, že napadený rozsudek byl obviněnému doručen do vlastních rukou dne 2. 3. 2026 (viz potvrzení o doručení č. l. 180). Obhájci obviněného byl napadený rozsudek doručen prostřednictvím datové schránky dne 26. 2. 2026.

11. Podle § 265e odst. 1 tr. ř. platí, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému směřuje. V projednávané věci bylo obviněnému napadené usnesení doručeno dne 2. 3. 2026 a obhájci dne 26. 2. 2026. Rozhodujícím pro počátek běhu lhůty pro podání dovolání byl tedy ve smyslu § 265e odst. 2 tr. ř. den 2. 3. 2026 – tohoto dne počala plynout dvouměsíční lhůta pro podání dovolání. Ta skončila (uplynutím dvou měsíců) toho dne, který svým číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty (2. 3. 2026), konkrétně tedy dne 2. 5. 2026. To však byl den pracovního klidu (příp. pracovního volna), a proto došlo ve smyslu § 60 odst. 3 tr. ř. k „posunutí“ lhůty na jiný, nejbližší příští pracovní den, tj. 4. 5. 2026. Dovolání obviněného však bylo obhájcem podáno datovou zprávou u soudu prvního stupně dne 6. 5. 2026 (viz č. l. 199) až v reakci na přípis ze dne 5. 5. 2026 (č. l. 198), kterým byl vyzván k jeho doložení do spisu v souvislosti s podaným návrhem na přiznání odměny a hotových výdajů. Vzhledem k tomu, že lhůta pro podání dovolání uplynula dne 4. 5. 2026 a zároveň nenastala žádná z okolností, na základě níž by mohla být lhůta zachována podle § 60 odst. 4 tr. ř., bylo dovolání podáno až po uplynutí této lhůty, a tedy opožděně.

12. Pro úplnost dovolací soud dodává, že o lhůtě pro podání dovolání byl obviněný řádně poučen odvolacím soudem (viz poslední strana napadeného rozsudku). Obviněnému tak nic nebránilo v tom, aby jeho dovolání bylo podáno v zákonem vymezené dvouměsíční lhůtě.

V. Způsob rozhodnutí

13. V situaci, kdy dovolání obviněného, k jehož projednání soud prvního stupně věc Nejvyššímu soudu předložil, bylo podáno příslušnému soudu se zřetelem k výše rozvedeným skutečnostem až po uplynutí zákonné lhůty, Nejvyšší soud o něm rozhodl způsobem upraveným v § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř., podle něhož Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně.

14. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení odkazuje na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.

Poučení

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 25. 6. 2026 JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu