6 Tdo 7/2002
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání ve věci odsouzení za vydírání, protože napadené rozhodnutí nabyla právní moci před účinností novel trestního řádu, která zavedla dovolání jako nový opravný prostředek. Soud se rozhodl, že dovolání je nepřípustné, protože zákon o jeho použití nabyl účinnosti až 1. ledna 2002. Výsledkem je, že rozhodnutí krajského soudu zůstává bez změny. Soud nezahájil přezkum věci podle § 265i odst. 3 a 4 tr. ř.
Rubrum
6 Tdo 7/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. března 2002 dovolání, které podal obviněný J. H. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2001, sp. zn. 13 To 296/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 2 T 42/2000, a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání o d m í t á .
Odůvodnění
: Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 15. 1. 2001, sp. zn. 2 T 42/2000, byl obviněný J. H. uznán vinným trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák., spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. Za to byl odsouzen podle § 235 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců, přičemž pro jeho výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený F. V., odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. H. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2001, sp. zn. 13 To 296/2001, podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Vůči tomuto usnesení podal obviněný J. H. prostřednictvím svého obhájce z důvodů § 265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř. dovolání s tím, že je přípustné podle § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. V písemném zdůvodnění obviněný namítá, že nebyly vyčerpány všechny možnosti jeho obhajoby, včetně užití zásady in dubio pro reo při hodnocení důkazů. Zdůrazňuje, že byla porušena ustanovení § 89 odst. 1 písm. b), odst. 2, § 104a, § 104b, § 104e, § 113 a § 125 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu vytýká, že se nezabýval rozpory v zajištěných a provedených důkazech, když v hlavním líčení byly převzaty a hodnoceny důkazy z přípravného řízení. Obviněný spatřuje pochybení odvolacího soudu v tom, že při rozhodování vyhodnotil dokazování provedené soudem prvního stupně jako správné i úplné a nedůvodně zamítl jeho odvolání i návrhy na doplnění dokazování. Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2001, sp. zn. 13 To 296/2001, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 15. 1. 2001, sp. zn. 2 T 42/2000, a věc vrátil k dalšímu řízení a rozhodnutí. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V § 265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. ř. je stanoveno, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé. Dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek bylo do trestního řádu zavedeno novelou trestního řádu (zák. č. 265/2001 Sb.), která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2002. Časová působnost trestního řádu jako procesní normy se řídí zásadou, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení. V období do 1. 1. 2002 bylo možno pravomocné rozhodnutí v trestních věcech napadnout pouze stížností pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.) nebo návrhem na povolení obnovy řízení (§ 277 a násl. tr. ř.). Jestliže dovolání bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2002, znamená to, že tento mimořádný opravný prostředek lze podat jen tehdy, nastanou-li podmínky pro jeho podání až po 1. 1. 2002, tj. za účinnosti zák. č. 265/2001 Sb. Pro tento závěr svědčí i ta okolnost, že přechodná ustanovení zák. č. 265/2001 Sb. neupravují možnost podat dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci před účinností tohoto zákona. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že pokud napadené usnesení nabylo podle § 140 odst. 1 písm. a) tr. ř. právní moci dne 24. 7. 2001, a bylo doručeno obhájci dne 20. 11. 2001 a obviněnému dne 26. 11. 2001, nelze proti němu podat dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek zavedený s účinností od 1. 1. 2002. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného J. H. odmítl jako nepřípustné, a proto nemohl z jeho podnětu přezkoumat napadené usnesení a předcházející řízení ve smyslu § 265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení
Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 21. března 2002 Předseda senátu: JUDr. Jiří H o r á k
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.