6 Tz 37/89
Sbírka: R 44/1990
V PLATNOSTIPrávní věta
Výtržnosti ve smyslu ustanovení § 202 tr. zák. je jednání, které závažným způsobem narušuje veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám občanského soužití. Jde zpravidla o násilný nebo slovní projev takového charakteru, že hrubě uráží, vzbuzuje obavy o bezpečnost zdraví, majetku nebo výrazně snižuje vážnost většího počtu osob současně přítomných.
Plný text
Výtržnosti ve smyslu ustanovení § 202 tr. zák. je jednání, které závažným způsobem narušuje veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám občanského soužití. Jde zpravidla o násilný nebo slovní projev takového charakteru, že hrubě uráží, vzbuzuje obavy o bezpečnost zdraví, majetku nebo výrazně snižuje vážnost většího počtu osob současně přítomných. Č. 44 Výtržnosti ve smyslu ustanovení § 202 tr. zák. je jednání, které závažným způsobem narušuje veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám občanského soužití. Jde zpravidla o násilný nebo slovní projev takového charakteru, že hrubě uráží, vzbuzuje obavy o bezpečnost zdraví, majetku nebo výrazně snižuje vážnost většího počtu osob současně přítomných. (Usnesení Nejvyššího soudu ČSR ze 7. 12. 1989 sp. zn. 6 Tz 37/89 ) Nejvyšší soud ČSR zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR proti usnesení okresního soudu v Gottwaldově z 20. 7. 1989 sp. zn. 2 T 149/89. Z odůvodnění: Okresní prokurátor v Gottwaldově podal dne 19. června 1989 obžalobu proti obviněnému F. Ch. pro trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. Tohoto trestného činu se podle žalobního návrhu dopustil tím, že dne 10. února 1989 v odpoledních hodinách v místním pohostinství ve Spytihněvi vyvolal hádku s V. H. a přitom jej před nejméně čtyřiceti dalšími hosty urážel hrubými výrazy. Okresní soud v Gottwaldově svým usnesením ze dne 20. července 1989 sp. zn. 2 T 149/89 podle § 222 odst. 2 tr. ř. věc postoupil komisi pro ochranu veřejného pořádku při Místním národním výboru ve Spytihněvi, když shledal, že stíhaný skutek není trestným činem a může naplňovat nejvýše znaky přestupku podle § 19 zák. č. 60/1961 Sb. Toto usnesení nabylo právní moci dnem 24. července 1989. Proti tomuto usnesení podal generální prokurátor ČSR dne 16. listopadu 1989 stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného F. Ch. V ní uvedl, že okresní soud v Gottwaldově řádně nehodnotil veškeré rozhodné okolnosti případu a nepřihlédl zejména k vážnosti a intenzitě jeho slovních výroků, jež adresoval V. H. Vzhledem k tomu, že obviněný se jednání dopustil v restauraci za přítomnosti nejméně čtyřiceti osob, vykazuje jeho zjištěné jednání formální znaky trestného činu výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. i odpovídající stupeň společenské nebezpečnosti ( § 3 odst. 1 tr. zák.). V závěru podané stížnosti pro porušení zákona generální prokurátor ČSR navrhl, aby Nejvyšší soud ČSR podle § 268 odst. 1 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením okresního soudu v Gottwaldově z 20. 7. 1989 sp. zn. 2 T 119/89 byl porušen zákon v ustanovení § 222 odst. 2 tr. ř. ve prospěch obviněného F. Ch., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle – 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČSR přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že k porušení zákona v této věci nedošlo. Okresní soud v Gottwaldově z důkazů provedených v hlavním líčení zjistil, že obviněný F. Ch. dne 10. 2. 1989 v odpoledních hodinách v místním pohostinství ve Spytihněvi, okr. Gottwaldov, opakovaně nechal přinést V. H. Mattoniho kyselku. Svědek zprvu nabídnutý nápoj odmítal, a když obviněný ve svém jednání pokračoval, rukou jej odstrčil. Obviněný reagoval tím, že na adresu svědka počal uvádět urážlivé výroky, jako např. hajzl, dacan nebo darebák, a svědek V. H. mu odpovídal výroky obdobného charakteru, přičemž dalšímu konfliktu mezi jmenovanými, který hrozil přerůst ve vzájemné fyzické napadení, zabránili ostatní hosté restaurace. Dále okresní soud zjistil, že události bylo současně přítomno nejméně čtyřicet osob. Trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. spáchá pachatel, který se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti. Tento trestný čin je zařazen do páté hlavy zvláštní části trestního zákona o trestných činech hrubě narušujících občanské soužití. Pro ně je společné, že závažným způsobem narušují zásady občanského soužití (srov. č. 40/1977 sb. rozh. tr.). V souladu s těmito principy je pak třeba v každém konkrétním případě vykládat jednotlivé znaky skutkové podstaty trestného činu výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. Z výsledků dokazování provedeného před okresním soudem v Gottwaldově je především nesporné, že obviněný se dopustil stíhaného jednání veřejně, přičemž s ohledem na zjištěné okolnosti případu nenaplnilo toto jednání znak „hrubé neslušnosti“ podle § 202 odst. 1 tr. zák. Za této situace je na místě zkoumat, zda lze prokázat znak „výtržnosti“ ve smyslu téže skutkové podstaty. Zde je třeba zdůraznit, že výtržností podle § 202 odst. 1 tr. zák. je takové jednání, které závažnějším způsobem narušuje veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám občanského soužití. Musí jít o násilné nebo slovní projevy takového charakteru, že hrubě urážejí, vzbuzují obavy o bezpečnost zdraví, popř. majetku nebo výrazně snižují vážnost většího počtu osob současně přítomných. Jednání obviněného však zahrnovalo pouze krátkodobé slovní vzájemné napadání mezi obviněným a svědkem V. H., aniž přitom došlo k urážení, ohrožení, popř. obtěžování ostatních hostů přítomných v pohostinství. Již z těchto důvodů nelze v prokázaném jednání obviněného F. Ch. spatřovat znak výtržnosti podle § 202 odst. 1 tr. zák. Protože pro nedostatek znaku zpětnosti nelze uvažovat o právní kvalifikaci jednání obviněného jako přečinu proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb., rozhodl tedy okresní soud v Gottwaldově v souladu se zákonem, pokud podle § 222 odst. 2 tr. ř. postoupil tuto věc k projednání komisi pro ochranu veřejného pořádku Místního národního výboru ve Spytihněvi, okr. Gottwaldov, jako přestupek podle § 19 zák. č. 60/1961 Sb. Nejvyšší soud ČSR neshledal proto v napadeném usnesení ani v řízení, jež mu předcházelo, porušení zákona a stížnost pro porušení zákona podanou generálním prokurátorem ČSR podle § 268 odst. 1 tr. ř. zamítl. Přihlásit k odběru Přihlášením k newsletteru souhlasíte se zpracovaním osobních údajů. Tisk RSS ©2026 Nejvyšší soud Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference pro opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním všech souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas. Nastavení cookies Akceptovat vše Správa souhladů Zavřít Přehled ochrany osobních údajů Tento web používá soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku při procházení webem. Z nich se ve vašem prohlížeči ukládají soubory cookie, které jsou kategorizovány podle potřeby, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak tento web používáte. Tyto soubory cookie budou ve vašem prohlížeči uloženy pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto souborů cookie. Ale odhlášení některých z těchto souborů cookie může ovlivnit váš zážitek z prohlížení. Nezbytné Nezbytné Vždy povoleno Nezbytné soubory cookie jsou naprosto nezbytné pro správné fungování webu. Tyto soubory cookie anonymně zajišťují základní funkce a bezpečnostní prvky webu. Cookie Délka Popis cookielawinfo-checkbox-analytics 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". cookielawinfo-checkbox-functional 11 months The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". cookielawinfo-checkbox-necessary 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". cookielawinfo-checkbox-others 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. cookielawinfo-checkbox-performance 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". viewed_cookie_policy 11 months The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. Výkonnostní Výkonnostní Výkonnostní cookies se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních indexů webových stránek, což pomáhá při poskytování lepší uživatelské zkušenosti pro návštěvníky. Analytické Analytické Analytické soubory cookie se používají k pochopení toho, jak návštěvníci interagují s webem. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách počtu návštěvníků, míře okamžitého opuštění, zdroji návštěvnosti atd. Ostatní Ostatní Další nekategorizované soubory cookie jsou ty, které jsou analyzovány a dosud nebyly zařazeny do žádné kategorie. ULOŽIT A PŘIJMOUT Tyto stránky využívají Cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s používáním Cookies. Zjistit více OK, rozumím
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (30)
- NS 3 Tdo 741/2025
- NS 3 Tdo 335/2025
- NS 3 Tdo 19/2025
- NS 3 Tdo 1076/2024
- NS 6 Tdo 888/2024
- NS 11 Tdo 878/2024
- NS 3 Tdo 700/2024
- NS 3 Tdo 9/2024
- NS 11 Tdo 643/2023
- NS 4 Tdo 177/2022
- NS 3 Tdo 428/2021
- NS 7 Tdo 1123/2020
- NS 8 Tdo 721/2020
- NS 3 Tdo 1602/2018
- NS 6 Tdo 502/2018
- NS 3 Tdo 1279/2017
- NS 7 Tdo 1139/2017
- NS 3 Tdo 734/2017
- NS 6 Tdo 624/2017
- NS 7 Tdo 1024/2016
- NS 7 Tdo 498/2016
- NS 8 Tdo 1449/2015
- NS 5 Tdo 1283/2014
- NS 5 Tdo 1541/2014
- NS 8 Tdo 1361/2013
- NS 8 Tdo 1208/2013
- NS 5 Tdo 759/2013
- NS 5 Tdo 759/2013
- NS 5 Tdo 1079/2012
- NS 5 Tdo 416/2012