7 Nd 233/2001

Rubrum

7 Nd 233/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Hrachovce a soudců JUDr. Zdeňka Sováka a JUDr. Jana Engelmanna v právní věci žalobce M. V., proti žalovanému Okresnímu úřadu Kroměříž, referátu sociálních věcí, o přezkoumání rozhodnutí tohoto správního orgánu ze dne 23. 9. 1999, č. j. 30/19517/KO/99, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 431/99, rozhodl o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci a na přikázání věci jinému vrchnímu soudu než Vrchnímu soudu v Olomouci, pokud jde o námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Brně, t a k t o :

Výrok

I. Návrh žalobce, aby bylo rozhodnuto o vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, se z a m í t á .

II. Návrh žalobce, aby bylo rozhodnuto o přikázání věci, se z a m í t á .

Odůvodnění

: U Krajského soudu v Brně je pod sp. zn. 29 Ca 431/99 vedeno řízení o žalobě, v níž se žalobce domáhá soudního přezkoumání správního rozhodnutí. Jde o rozhodnutí Okresního úřadu Kroměříž, referátu sociálních věcí, ze dne 23. 9. 1999, č. j. 30/19517/KO/99. V průběhu tohoto řízení žalobce uplatnil námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Brně JUDr. R. M. O této námitce rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 3. 7. 2000, sp. zn. 2 A 409/2000, tak, že soudce Krajského soudu v Brně JUDr. R. M. není z projednávání a rozhodování věci vyloučen. Po tomto rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci se žalobce podáními ze dne 26. 3. 2001 a ze dne 16. 5. 2001 začal domáhat námitkou podjatosti směřující proti Vrchnímu soudu v Olomouci toho, aby z rozhodování o námitce podjatosti soudce Krajského soudu v Brně JUDr. R. M. byli vyloučeni soudci Vrchního soudu v Olomouci a aby Nejvyšší soud „řízení o M. podjatosti přikázal jinému senátu u jiného vrchního soudu“. K rozhodnutí byla věc předložena Nejvyššímu soudu dne 29. 8. 2001. Nejvyšší soud shledal, že nelze vyhovět žádnému z návrhů žalobce. Řízení o námitce podjatosti, kterou žalobce uplatnil proti soudci Krajského soudu v Brně JUDr. R. M., pravomocně skončilo citovaným usnesením Vrchního soudu v Olomouci. Námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci a návrh na přikázání věci jinému vrchnímu soudu žalobce podal až poté, co Vrchní soud v Olomouci rozhodl. Ze strany žalobce šlo v podstatě jen o polemiku s tím, jak Vrchní soud v Olomouci o vyloučení soudce Krajského soudu v Brně rozhodl, a to za situace, kdy změny tohoto rozhodnutí nemohl dosáhnout cestou opravných prostředků. Rozhodnutí o vyloučení soudců, proti nimž směřuje námitka podjatosti, přichází v úvahu jen ve stadiu před tím, než tito soudci rozhodnou. Námitka podjatosti uplatněná až po rozhodnutí nemůže být podkladem k tomu, aby se o vyloučení soudců vůbec rozhodovalo. Vada rozhodnutí spočívající v tom, že bylo učiněno vyloučenými soudci, může být podle povahy věci důvodem k podání opravného prostředku proti takovému rozhodnutí. Nejvyšší soud proto o vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci věcně nerozhodoval a zamítl návrh žalobce na takové rozhodnutí. Ve stadiu poté, co již bylo o vyloučení soudce Krajského soudu v Brně rozhodnuto, není možné přikázat věc jinému soudu, než který o vyloučení rozhodl. Také pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu platí, že přichází v úvahu jen před rozhodnutím příslušného soudu. Nejvyšší soud proto nemohl rozhodovat o přikázání věci jinému vrchnímu soudu než Vrchnímu soudu v Olomouci a tudíž zamítl návrh žalobce i na takové rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 6. září 2001 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec