7 Td 2/2015
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že se věc obviněné JUDr. A. H. Krajskému soudu v Brně neodnímá. Návrh na odnětí a přikázání věci nelze meritorně projednat, neboť v době rozhodování Nejvyššího soudu bylo řízení u příslušného soudu již skončeno pravomocným rozhodnutím.
Citované zákony (2)
Rubrum
7 Td 2/2015-12 U S N E S E N Í Nejvyšší soud ve věci obviněné JUDr. A. H., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 89 T 18/2014, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. ledna 2015 návrh obviněné na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Výrok
Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně neodnímá.
Odůvodnění
Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně podal dne 16. 1. 2014 u Městského soudu v Brně obžalobu na obviněnou JUDr. A. H. pro zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3, 4 písm. b) tr. zákoníku (č. l. 159 a násl. tr. spisu). Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. 89 T 18/2014 uznal obviněnou JUDr. A. H. vinnou zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3, 4 písm. b) tr. zákoníku, a uložil jí za tento zločin trest odnětí svobody v trvání 36 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 54 měsíců, přičemž rozhodl také o uplatněném nároku na náhradu škody (č. l. 349 a násl. tr. spisu). Zločinu se obviněná dopustila tím, že (zkráceně uvedeno) jako advokátka zastupující na základě plné moci D. D. ve věci vymáhání dlužného výživného na její dvě nezletilé děti, které bylo prováděno v exekučním řízení, jehož provedením byl pověřen JUDr. L. Zálešák, Exekutorský úřad Brno – venkov, kdy tento vymohl v exekučním řízení celkově částku 74.600,- Kč jako výživné určené pro nezletilé děti, vymožené částky byly na základě požadavku obviněné poukázány na její běžný účet a obdržené peněžní prostředky, určené pro potřeby dítěte, nevydala, o jejich vymožení pouze formálně vyrozuměla poškozenou s tím, že si peněžní prostředky ponechá a bude proveden zápočet na náklady jejího zastupování a zápočet neoprávněně provedla, což je podle § 97 zák. č. 94/1963 Sb., zcela nepřípustné, peněžní prostředky poškozených si ponechala pro vlastní potřebu, čímž oběma dětem způsobila celkovou škodu ve výši 74.600,- Kč (jak je podrobně uvedeno v rozhodnutí soudu I. stupně). Proti tomuto rozhodnutí podala obviněná odvolání (č. l. 365 a násl. tr. spisu). Dne 23. 6. 2014 (č. l. 374 – 376 tr. spisu) podala obviněná návrh podle § 25 tr. ř. na odnětí její trestní věci Krajskému soudu v Brně a její přikázání jinému krajskému soudu v obvodu Nejvyššího soudu. V návrhu popisovala průběh hlavního líčení v její věci, zejména vystupování JUDr. P. Skýbové, advokátky poškozené strany, která podle obviněné dlouhodobě před rokem 1989 působila jako prokurátorka na Prokuratuře Brno-město a vytvořila si podle ní pevné vazby nejen na dnešním Městském státním zastupitelství, ale také se soudci. Tyto kladné vazby má údajně také k soudci JUDr. V. Čechovi, který má projednat odvolání v předmětné trestní věci. Obviněná dále uvedla, že i ona sama je již od roku 1993 advokátkou v Brně a také vůči ní si soudci vytvořili určitý osobní vztah. Navrhla proto odnětí věci Krajskému soudu v Brně, neboť se domnívá, že tento soud nemůže zajistit vůči její osobě spravedlivý průběh řízení bez pochybností o nestrannosti soudu. Krajský soud v Brně konal dne 24. 6. 2014 ve věci veřejné zasedání, na kterém projednal návrh obviněné ze dne 12. 6. 2014 na vyloučení předsedy senátu 8 To JUDr. V. Čecha z vykonávání úkonů v její trestní věci, přičemž vyhlásil usnesení, že předseda senátu JUDr. V. Čech z vykonávání úkonů v trestní věci obviněné není vyloučen (č. l. 380 tr. spisu). Veřejné zasedání krajský soud poté odročil na neurčito za účelem rozhodnutí nadřízeného soudu o návrhu obviněné na delegaci. Usnesením Krajského soudu ze dne 4. 11. 2014, sp. zn. 8 To 196/2014, bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněné podle § 256 tr. ř. (č. l. 418 a násl. tr. spisu). Dne 7. 1. 2015 předložil Krajský soud v Brně trestní spis sp. zn. 89 T 18/2014 Vrchnímu soudu v Olomouci k řízení o návrhu obviněné na postup podle § 25 tr. ř. Dne 14. 1. 2015 postoupil Vrchní soud v Olomouci uvedený trestní spis Nejvyššímu soudu jako soudu příslušnému k rozhodnutí o návrhu obviněné JUDr. A. H. na delegaci. Nejvyšší soud však shledal, že nejsou dány zákonné důvody vyžadované ustanovením § 25 tr. ř. pro odnětí věci a její přikázání. Podle § 25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Postup podle § 25 tr. ř. je přitom výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudů a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění úst. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodnily průlom do výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení. V posuzované věci je z hlediska rozhodnutí o návrhu obviněné na odnětí a přikázání věci podstatné, že soudem II. stupně již bylo vyhlášeno usnesení ze dne 4. 11. 2014, sp. zn. 8 To 196/2014, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněné podle § 256 tr. ř. (č. l. 418 a násl. tr. spisu) a trestní věc obviněné je pravomocně skončena. Nastala tak procesní situace, kdy příslušný soud ve věci již meritorně rozhodl a řízení u tohoto soudu je skončeno. Za této procesní situace návrh obviněné na odnětí věci Krajskému soudu v Brně, podaný dne 23. 6. 2014 v rámci řízení u soudu II. stupně, nelze meritorně projednat, neboť v době rozhodování Nejvyššího soudu bylo řízení u příslušného soudu (tj. u soudu, jemuž má být věc odňata) již skončeno. Nejvyšší soud již v minulosti konstatoval (např. usnesení sp. zn. 11 Nd 416/2000, 7 Td 31/2014, 7 Td 70/2014), že pokud v době rozhodování nejblíže nadřízeného soudu, bylo již skončeno řízení u příslušného soudu, jemuž má být věc podle § 25 tr. ř. odňata, nelze již o návrhu na delegaci rozhodnout, protože zde není věc, kterou by bylo možno příslušnému soudu odejmout. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. ledna 2015 Předseda senátu: JUDr. Michal Mikláš