7 Td 24/2026

Rubrum

7 Td 24/2026-132 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 21. 7. 2026 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněné M. H. vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 3 T 64/2026, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:

Výrok

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Třebíči.

Odůvodnění

:

1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi podala dne 18. 5. 2026 u Okresního soudu v Mladé Boleslavi obžalobu na obviněnou M. H. pro přečin zatajení věci podle 219 odst. 1 tr. zákoníku. Věc je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 3 T 64/2026.

2. Zmíněného přečinu se měla obviněná dopustit v podstatě tím, že dne 15. 1. 2025 v 15:09 hodin přijala na svůj bankovní účet (konkrétně uvedený v obžalobě) finanční částku 22 196,94 Kč, zaslanou poškozenou D. Š., která v domnění, že kupuje lístky na koncert, finanční prostředky ve výši 904 EUR vložila na bankovní účet obviněné v Mladé Boleslavi prostřednictvím České pošty s. p. Obviněná peníze dne 17. 1. 2025 v 18:19:45 hodin vybrala z bankomatu České spořitelny, a. s., v Třebíči a utratila je za nákup věcí osobní potřeby, čímž způsobila D. Š. škodu ve výši 22 196,94 Kč.

3. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 5. 2026, sp. zn. 3 T 64/2026, byla podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc obviněné předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud v Mladé Boleslavi není místně příslušný k jejímu projednání, ale je jím Okresní soud v Třebíči. Obviněná se měla podle obžaloby dopustit přečinu zatajení věci podle § 219 odst. 1 tr. zákoníku tím, že si přisvojila věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do její moci omylem. Konkrétně si přisvojila finanční prostředky (po jejich mylném připsání na její účet), které ze svého účtu vybrala z bankomatu v Třebíči a použila je pro vlastní potřebu, ačkoli si musela být vědoma, že jí tyto prostředky nenáleží. K jednání obviněné, jímž měla naplnit znaky žalovaného přečinu, mělo tedy dojít v obvodu Okresního soudu v Třebíči. Na jednání poškozené, která finanční prostředky na účet obviněné zaslala, se obviněná nikterak nepodílela.

4. Obžaloba tedy byla podána u místně nepříslušného Okresního soudu v Mladé Boleslavi, přičemž místně příslušným je Okresní soud v Třebíči. Proto byla věc předložena nejblíže společně nadřízenému soudu, jímž je Nejvyšší soud, k rozhodnutí.

5. Nejvyšší soud jako soud příslušný k projednání věci, zhodnotil podklady použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

6. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.

7. Podle obžaloby se měla obviněná dopustit přečinu zatajení věci podle § 219 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné. Obviněná se měla podle právní věty přečinu dopustit ve variantě spočívající v tom, že si přisvojila věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do její moci omylem.

8. Podstatou trestného činu zatajení věci je obohacovací jednání pachatele, který si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, jež se dostala do jeho moci bez jeho přičinění. Objektem je vlastnické právo k věci.

9. Aplikují-li se uvedené závěry na posuzovaný případ, je nutno přisvědčit Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, že obžaloba byla podána u místně nepříslušného soudu, neboť v jeho obvodu nebyl trestný čin spáchán ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. Je-li obžalobou v jednání obviněné spatřováno spáchání přečinu zatajení věci podle § 219 odst. 1 tr. zákoníku, pak je místem spáchání tohoto trestného činu obvod Okresního soudu v Třebíči. V Třebíči se měla obviněná dopustit jednání naplňujícího objektivní stránku jeho skutkové podstaty, když v Třebíči z bankomatu ze svého účtu, na který byla omylem poškozenou zaslána částka 22 196,94 Kč, tyto finanční prostředky, které jí nepatřily, vybrala (a následně utratila za nákup věcí pro vlastní potřebu). Výběrem finančních prostředků, které jí nenáležely, si obviněná měla přisvojit cizí věc, v důsledku čehož na tomto místě také došlo ke škodlivému následku jednání obviněné, totiž k porušení objektu chráněného trestním zákoníkem, kterým bylo poškození vlastnického práva jiné osoby.

10. Nejvyšší soud tedy shledal, že obžaloba byla podána u nepříslušného Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Soudem příslušným k projednání věci obviněné potom je Okresní soud v Třebíči.

11. Na okraj Nejvyšší soud považuje za potřebné uvést, že si je vědom usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 7 Td 18/2015, řešícího rovněž otázku určení místní příslušnosti soudu u trestného činu zatajení věci podle § 219 odst. 1 tr. zákoníku, které pojímalo tento trestný čin jako tzv. distanční delikt. S ohledem na vývoj judikatury v této oblasti, zejména s ohledem na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 15 Td 15/2017, publikované pod č. 21/2018 Sb. rozh. tr., však považuje Nejvyšší soud závěry vyjádřené v rozhodnutí sp. zn. 7 Td 18/2015 za dílem překonané.

12. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tedy, že příslušný k projednání věci obviněné M. H. je Okresní soud v Třebíči. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 21. 7. 2026 JUDr. Radek Doležel předseda senátu