7 Td 27/2023

Rubrum

7 Td 27/2023-1738 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 7. 6. 2023 v neveřejném zasedání ve věci R. P., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 1 Nt 604/2010, návrh na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:

Výrok

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu ve Vyškově neodnímá.

Odůvodnění

1. Okresní soud ve Vyškově usnesením ze dne 10. 5. 2023, č. j. 1 Nt 604/2010-1724, předložil podle § 222 odst. 1 tr. ř. per analogiam věc vedenou pod sp. zn. 1 Nt 604/2010 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř.

2. Konstatoval, že vede pod sp. zn. 1 Nt 604/2010 řízení ve věci R. P., týkající se výkonu ochranného opatření, a to uloženého psychiatrického v ambulantní formě, konkrétně řízení o změně formy ochranného léčení podle § 351a tr. ř. a o propuštění z ochranného léčení a jeho ukončení podle § 353 odst. 1, 2 tr. ř. R. P. svými mnohačetnými podáními (písemnými i telefonickými) založenými ve spise učinila návrh na odnětí věci vedené Okresním soudem ve Vyškově pod sp. zn. 1 Nt 604/2010 tomuto soudu a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Ve svém návrhu opakovala četné výhrady vůči Okresnímu soudu ve Vyškově, příslušným soudcům a dalším osobám v obvodu okresního soudu (státním zástupcům, obhájcům, lékařům a dalším osobám).

3. Soud rovněž dodal, že R. P. již dříve podala návrh na postup podle § 25 tr. ř., přičemž žádala odnětí věci Okresnímu soudu ve Vyškově a její přikázání Okresnímu soudu v Blansku. O tomto návrhu na delegaci rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. 3. 2023, č. j. 9 Nt 4/2023-1661, tak, že se věc R. P. Okresnímu soudu ve Vyškově neodnímá.

4. Pokud jde o nyní projednávaný návrh na delegaci, Okresní soud ve Vyškově neshledal důvody pro odnětí a přikázání věci. Ve věci bylo opakovaně rozhodováno, že soudkyně, jíž byla věc přidělena, není vyloučena z vykonávání úkonů ve věci R. P. Soud doplnil, že R. P. byla v průběhu řízení vždy řádně zastoupena advokáty, proti nimž vznášela, jakož i proti ustanovovaným znalcům, opakované námitky, dožadovala se neopodstatněných změn těchto osob a předmětné řízení tak protahovala.

5. Vzhledem k tomu, že u Okresního soudu ve Vyškově probíhá vykonávací řízení o uloženém ochranném opatření, ochranném léčení psychiatrickém v ambulantní formě, ve smyslu § 351a tr. ř. a § 353 odst. 1, 2 tr. ř., jehož předmětem je zkoumání důvodů pro další trvání ochranného opatření či jeho ukončení z důvodu případné neúčelnosti nebo nemožnosti dosažení smyslu a účelu léčby a ve věci byl podán návrh na odnětí věci Okresnímu soudu ve Vyškově a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 2, rozhodl okresní soud o předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tomto návrhu.

6. Jak je zřejmé z přiloženého spisového materiálu, podáními ze dne 17. 1. 2023, 19. 1. 2023, 1. 2. 2023, jakož i dalšími, jež jsou součástí svazku V. spisu vedeného Okresním soudem ve Vyškově pod sp. zn. 1 Nt 604/2010 (na č. l. 1597 až 1729), R. P. učinila návrh na odnětí věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově tomuto soudu a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 2. V těchto obsáhlých a podrobných podáních především uvedla, že u Okresního soudu ve Vyškově a na Okresním státním zastupitelství ve Vyškově probíhají již od roku 1995 kauzy týkající se její osoby, které považuje za zkorumpované a politicky motivované a se způsobem rozhodování v jejích věcech nesouhlasila. Zdůraznila, že délka řízení je ovlivněna tím, že do nezávislé činnosti justice zasahuje bývalý prokurátor ve Vyškově, bývalý agent STB i bývalý předseda Okresního soudu ve Vyškově JUDr. Patrik Girgle, který byl i ustanoven jejím obhájcem a který podle jejího názoru porušuje platné zákony a zneužívá v justici psychiatrii. V této souvislosti uvedla příklady dalších civilních věcí týkajících se její osoby, které podle jejího názoru jmenovaný ovlivnil. V návaznosti na to uplatnila četné výhrady vůči soudcům (včetně Mgr. Zdeňky Kalové, soudkyně v nyní projednávané věci), státním zástupcům a policistům činným v jejích věcech. Dále obsáhle popisovala vztahy mezi A. H. (která má další osoby, a to i působící v orgánech činných v daných řízeních, vydírat), K. P. (svým manželem, který je také vydírán, současně však i měl R. P. fyzicky napadnout), F. P., jakož i dalšími osobami a vyjadřovala nespokojenost s činností orgánů činných v trestním řízení a se způsobem rozhodování v jejích věcech. Navrhla, aby Nejvyšší soud odňal věc vedenou u Okresního soudu ve Vyškově a přikázal ji Obvodnímu soudu pro Prahu 2.

7. Nejvyšší soud projednal předložený návrh R. P. na delegaci a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru.

8. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Nejvyšší soud, jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Okresnímu soudu ve Vyškově a Obvodnímu soudu pro Prahu 2, jemuž podle návrhu má být věc přikázána, zhodnotil důvody uvedené v návrhu na delegaci.

9. Zmíněný, v § 25 tr. ř. uvedený pojem „důležité důvody“, sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.

10. Po zhodnocení v návrhu uvedených skutečností (včetně dalších podání založených ve svazku V. spisu, sp. zn. 1 Nt 604/2010) a předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud v projednávané věci důležité důvody, odůvodňující tak zásadní zásah do trestního řízení, jakým je postup podle § 25 tr. ř., tedy v tomto případě odnětí věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově tomuto soudu a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 2, neshledal.

11. Je zřejmé, že u příslušného Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 1 Nt 604/2010 vedeno řízení ve věci R. P. týkající se výkonu ochranného opatření, a to uloženého psychiatrického v ambulantní formě, resp. řízení o změně formy ochranného léčení podle § 351a tr. ř., případně o propuštění z ochranného léčení a jeho ukončení podle § 353 odst. 1, 2 tr. ř.

12. Z více obsáhlých podání R. P. je pak zjevné, že důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř. podkládá zejména svou celkovou nespokojeností se způsobem projednávání a rozhodování v jejích věcech vedených u Okresního soudu ve Vyškově, vznáší nejasné výhrady vůči orgánům činným v trestním řízení, znalcům, lékařům i souvisejícím civilním osobám. Jinak řečeno, svůj návrh postavila obecně na nespokojenosti s průběhem tohoto i dalších řízení (podala trestní oznámení) ve věcech týkajících se její osoby, který subjektivně pociťuje jako podjatý, zkorumpovaný a politicky ovlivněný. Je subjektivně přesvědčena o neschopnosti všech soudců Okresního soudu ve Vyškově nestranně v její věci rozhodovat.

13. V obecné rovině k tomu Nejvyšší soud upozorňuje, že v zásadě lze uplatňovat podjatost a domáhat se vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám (např. proti všem soudcům určitého kraje; srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád I. § 1 až 156. Komentář. 7. vydání. Praha, C. H. Beck, 2013, str. 371).

14. Takový postup R. P. ostatně také uplatnila a o její námitce podjatosti soudkyně Mgr. Zdeňky Kalové bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 29. 8. 2022, č. j. 1 Nt 604/2010-1524, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9. 2. 2023, č. j. 7 To 283/2022-614, tím způsobem, že jmenovaná soudkyně není vyloučena z vykonávání úkonů ve věci R. P. Na závěrech vyplývajících z těchto rozhodnutí nemůže Nejvyšší soud v řízení o návrhu na delegaci cokoli měnit, ani k tomu nemá žádný důvod. Podle uvedených rozhodnutí není Mgr. Zdeňka Kalová soudkyní podjatou a je schopna ve věci R. P. nestranně a spravedlivě rozhodnout. Nejvyšší soud na zmíněná rozhodnutí v plném rozsahu odkazuje.

15. Nejvyšší soud pak v řízení před Okresním soudem ve Vyškově neshledal žádné momenty, které by mohly být důvodem pro pochybnosti ve spravedlivé rozhodování celého tohoto soudu ve věci R. P. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že soud v dosavadním průběhu řízení adekvátně a v souladu se zákonem reagoval na četné stížnosti a podání R. P. Nejasné a nekonkrétní námitky, vyjadřující toliko subjektivní vnímání Okresního soudu ve Vyškově jmenovanou, rozhodně nemohou být důležitým důvodem pro odnětí věci tomuto soudu a přikázání soudu jinému.

16. Souhrnně řečeno, R. P. ve svém návrhu na delegaci neuvedla žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly jeho důvodnost. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal.

17. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že se podle § 25 tr. ř. věc Okresnímu soudu ve Vyškově neodnímá.

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 7. 6. 2023 JUDr. Radek Doležel předseda senátu