7 Td 66/2019
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že se věc Vrchnímu soudu v Praze neodnímá, neboť v době rozhodování o návrhu na delegaci již Vrchní soud v Praze ve věci meritorně rozhodl a řízení tak bylo u tohoto soudu skončeno. Návrh na odnětí a přikázání věci jinému soudu podle § 25 tr. ř. je nepřípustný, pokud již neexistuje věc, kterou by bylo možné odejmout.
Citované zákony (2)
Rubrum
7 Td 66/2019-35192 USNESENÍ Nejvyšší soud v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 21/2013, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. 10. 2019 návrh obviněného D. R., nar. XY, bytem XY, a zúčastněné osoby E. R., bytem XY, na odnětí a přikázání věci vedené u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 6 To 64/2018, a rozhodl takto:
Výrok
Podle § 25 tr. ř. se věc Vrchnímu soudu v Praze neodnímá.
Odůvodnění
1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013-33778, byl obviněný D. R. uznán vinným zločinem přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a byl mu za to uložen trest. Uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto i ohledně dalších spoluobviněných. Rozsudek krajského soudu nenabyl právní moci, neboť proti němu byla obviněnými a dalšími osobami podána odvolání.
2. Věc je u odvolacího Vrchního soudu v Praze vedena pod sp. zn. 6 To 64/2018.
3. Podáním, které bylo Vrchnímu soudu v Praze doručeno dne 5. 6. 2019, učinila E. R. (pozn. zúčastněná osoba) podle § 25 tr. ř. návrh na odnětí věci, sp. zn. 6 To 64/2018 Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci (č. l. 34678/ sv. č. 132 tr. spisu). Podáním, které bylo Vrchnímu soudu v Praze doručeno dne 10. 6. 2019, učinil také obviněný D. R. podle § 25 tr. ř. návrh na odnětí věci, sp. zn. 6 To 64/2018 Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci (č. l. 34733/sv. č. 132 tr. spisu). Oba návrhy jsou obsahově totožné.
4. Vrchní soud v Praze předložil dne 26. 8. 2019 část trestního spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 4 T 21/2013 (svazky č. 131 a 132; po jejich zaslání Krajskému soudu v Praze k provedení vykonávacích úkonů, byly znovu dne 4. 10. 2019 předloženy svazky č. 131 až 133 tr. spisu), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí m. j. o výše uvedených dvou návrzích na delegaci. Tyto návrhy byly podle rozvrhu práce přiděleny k rozhodnutí senátu č. 7 Nejvyššího soudu a jsou u Nejvyššího soudu vedeny pod sp. zn. 7 Td 66/2019.
5. Nejvyšší soud projednal předložené návrhy na delegaci a dospěl k následujícímu závěru.
6. Podle § 25 tr. ř. z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
7. V projednávané věci je zřejmé, že v trestní věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 To 64/2018, jejíž odnětí tomuto soudu je podle § 25 tr. ř. navrhováno s tím, aby věc byla přikázána Vrchnímu soudu v Olomouci, již Vrchní soud v Praze vyhlásil dne 26. 6. 2019 rozsudek (č. l. 34994/sv. č. 132 tr. spisu), jímž rozhodl o odvoláních podaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013-33778. Tímto meritorním rozhodnutím bylo řízení v této věci u Vrchního soudu v Praze skončeno. Na doplnění Nejvyšší soud uvádí, že usnesením ze dne 10. 6. 2019, č. j. 6 To 64/2018-34705, bylo v neveřejném zasedání podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto jako podané osobou neoprávněnou odvolání, které proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013-33778, podala E. R.
8. Nejvyšší soud již v minulosti opakovaně konstatoval (např. usnesení sp. zn. 11 Nd 416/2000, 7 Td 31/2014, 7 Td 70/2014), že pokud v době rozhodování nejblíže nadřízeného soudu, bylo již řízení u příslušného soudu, jemuž má být věc podle § 25 tr. ř. odňata, byť nepravomocně skončeno, nelze již o návrhu na delegaci rozhodnout, protože zde není věc, kterou by bylo možno příslušnému soudu odejmout.
9. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 9. 10. 2019 JUDr. Michal Mikláš předseda senátu