7 Tdo 1091/2002
V PLATNOSTI- NS 7 Tdo 1091/2002
- ÚS II.ÚS 160/03
Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného, protože bylo založeno na skutkových námitkách, nikoli na právních vadách. Soud upozornil, že podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat jen proti nesprávnému právnímu posouzení skutku. Dovolání, které se zaměřovalo na nesprávné skutkové zjištění, není přípustné. Soud tedy nezahájil přezkum napadeného rozsudku. Rozhodnutí bylo vydáno bez případného opravného prostředku.
Rubrum
7 Tdo 1091/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 8. 1. 2003 o dovolání obviněného A. F., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 9. 2002, sp. zn. 7 To 63/02, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 124/2001 t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. F. o d m í t á .
Odůvodnění
: Obviněný A. F. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 9. 2002, sp. zn. 7 To 63/02, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2002, sp. zn. 2 T 124/2001. Dovolání podal proti všem výrokům napadeného rozsudku, a to s odkazem na dovolací důvod stanovený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy nezískaly tak spolehlivé důkazy, které by nevzbuzovaly pochybnost o spáchaném skutku. Zvláště zdůraznil, že v celém řízení nebyl opatřen žádný přímý důkaz o tom, že spáchal trestný čin. Vyjádřil názor, že shromážděné důkazy nemohly postačovat k tomu, aby byla vyslovena jeho vina. Podrobně rozvedl, v jakých směrech se soudy nevypořádaly s okolnostmi, které podle jeho názoru jeho vinu zpochybňují, a s rozpory mezi důkazy. Své úvahy završil závěrem, že rozsudky obou soudů spočívají na nesprávném skutkovém zjištění. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze i rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci. Nejvyšší soud shledal, že jde o dovolání, které bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Takto vymezený dovolací důvod znamená, že v dovolání je možné namítat vadnou právní kvalifikaci skutku, který byl zjištěn soudem, a to v tom smyslu, že tento skutek byl kvalifikován jako trestný čin, ačkoli nešlo o trestný čin vůbec nebo šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným. Jinak řečeno, dovoláním je možné vytýkat p r á v n í vady. Dovoláním nelze napadat samotná skutková zjištění. S uvedeným dovolacím důvodem proto nekorespondují námitky směřující proti tomu, jak soudy postupovaly při provádění důkazů, jak hodnotily provedené důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodily apod. V posuzovaném případě obviněný v dovolání uplatnil v celém rozsahu výhradně jen s k u t k o v é námitky. Obsahem jeho dovolání není žádná námitka, která by se jakkoli vztahovala k otázce právního posouzení skutku, tak jak ho zjistil Krajský soud v Hradci Králové a jak z něho vycházel v napadeném rozsudku i Vrchní soud v Praze. Dovolání obviněného je založeno jen na námitkách, jimiž se snažil dosáhnout změny skutkových zjištění soudů. Takto pojatým dovoláním se obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný se výslovně domáhal toho, aby Nejvyšší soud konstatoval, že rozhodnutí spočívá na „nesprávném s k u t k o v é m zjištění“, ačkoli dovolací důvod podle citovaného ustanovení spočívá v „nesprávném p r á v n í m posouzení skutku“. Ačkoli tedy obviněný v dovolání formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř., založil dovolání na námitkách, které obsahově tento dovolací důvod nenaplňují. Nejvyšší sodu proto podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 8. ledna 2003 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.