7 Tdo 1135/2019
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání obviněného J. Š. proti usnesení Městského soudu v Praze je nepřípustné. Důvodem je skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo již dříve pravomocně zrušeno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6, čímž přestalo existovat jako rozhodnutí ve věci samé.
Citované zákony (5)
Rubrum
Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. c) tr.ř. Spisová značka: 7 Tdo 1135/2019 Datum rozhodnutí: 17.09.2019 Typ rozhodnutí: USNESENÍ Heslo: Obnova řízení Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., § 278 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí: D 7 Tdo 1135/2019-424 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 17. 9. 2019 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. Š., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 61 To 242/2016, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 T 28/2016, takto:
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. Š. odmítá.
Odůvodnění
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. 4. 2016, č. j. 2 T 28/2016-242, byl obviněný uznán vinným pokusem přečinu krádeže podle § 21 odst. 1, § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, za což byl podle § 178 odst. 2, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na deset měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním do výroku o trestu, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 7. 2016, č. j. 61 To 242/2016-256, podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c) a d) tr. ř. a domáhá se, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a přikázal mu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného vyjádřil a zdůraznil, že je nutno zabývat se jeho přípustností, přičemž z hlediska přípustnosti dovolání je podstatné, že napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 61 To 242/2016 již není existujícím rozhodnutím, neboť bylo podle § 278 odst. 1 tr. ř. zrušeno pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 1. 2017, sp. zn. 2 T 28/2016. Za tohoto stavu je namístě považovat podané dovolání za nepřípustné, neboť ve věci za současného stavu neexistuje rozhodnutí soudu druhého stupně ve smyslu § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Státní zástupce tedy navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud nejdříve zkoumal, zda je v posuzované věci přípustné dovolání a jestli nepřichází v úvahu odmítnutí dovolání podle ustanovení § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., a dospěl k závěru, že dovolání přípustné není. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. K přezkumné činnosti dovolacího soudu, k posouzení důvodnosti podaného dovolání a k věcnému rozhodnutí o něm, je nezbytné, aby v době rozhodování dovolacího soudu existovalo pravomocné rozhodnutí ve věci samé, které bylo napadeno dovoláním. Ve smyslu těchto zákonných podmínek je dovolání nepřípustné také tehdy, směřuje- li proti již zrušenému rozhodnutí. Nejvyšší soud ze spisu zjistil, že napadené rozhodnutí bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 1. 2017, č. j. 2 T 28/2016-300 podle § 278 odst. 1 tr. ř. zrušeno a ve věci byla povolena obnova řízení. Obviněný i státní zástupce se vzdali práva stížnosti proti tomuto rozhodnutí a rozhodnutí tak nabylo právní moci dne 11. 1. 2017. Protože bylo napadené rozhodnutí tímto pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 1. 2017, č. j. 2 T 28/2016-300 zrušeno, nelze jej považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., když již neexistuje. Obviněný svým dovoláním tedy napadl neexistující rozhodnutí a dovolání proti takovému rozhodnutí tak není přípustné. Obiter dictum Nejvyšší soud uvádí, že kromě toho, že obviněný podal dovolání proti rozhodnutí, které bylo pravomocně zrušeno, bylo dovolání podáno i opožděně. Jak vyplývá z č. l. 279 verte, napadené usnesení bylo obhájci doručeno již 1. 12. 2016, proto obviněný nemůže odvozovat lhůtu pro podání dovolání od opětovného doručení napadeného usnesení obhájci dne 13. 5. 2019 a tím usuzovat na včasnost podání dovolání dne 15. 7. 2019. Tato skutečnost však nemá v posuzovaném případě právní relevanci, neboť jak bylo uvedeno výše, dovolání bylo podáno proti neexistujícímu rozhodnutí. Nejvyšší soud proto bez věcného přezkoumání rozhodnutí podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl dovolání, neboť není proti napadenému rozhodnutí přípustné. Rovněž obiter dictum je namístě poznamenat, že rozhodnutí soudu druhého stupně je ze dne 20. 7. 2016, avšak věc byla i s ohledem na den podání dovolání (dne 15. 7. 2019) předložena Nejvyššímu soudu k projednání dovolání až dne 6. 9. 2019 a v dovolacím řízení tak nedošlo k žádným průtahům.
Poučení
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. 9. 2019 JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.