7 Tdo 1197/2003
V PLATNOSTINejvyšší soud odmítl dovolání obviněného, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Soud uvedl, že obviněný uplatnil námitky proti skutkovým zjištěním a hodnocení důkazů, nikoli proti nesprávnému právnímu posouzení skutku. Základním požadavkem pro dovolání podle uvedeného ustanovení je nesprávné hmotně právní posouzení, nikoli zpochybnění skutkových závěrů. Protože dovolání neodpovídalo zákonnému vymezení dovolacího důvodu, bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítnuto.
Rubrum
7 Tdo 1197/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 10. 2003 o dovolání obviněného R. M., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. 10 To 116/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 3 T 622/2002 t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. M. o d m í t á .
Odůvodnění
: Obviněný R. M. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. 10 To 116/2003, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 4. 2. 2003, sp. zn. 3 T 622/2002. Tímto rozsudkem byl uznán vinným trestnými činy ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. a), d) tr. zák., maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a odsouzen podle § 201 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na osm měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák., § 50 odst. 1 tr. zák. byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na tři léta. Podle zjištění Okresního soudu v Mělníku se obviněný trestných činů dopustil tím, že v M. dne 1. 6. 2002 ve 4:30 hod. řídil po předchozím požití alkoholických nápojů se zjištěnou hladinou 2,41 g/kg alkoholu v krvi v M. osobní automobil zn. JAGUAR XJ6, vypůjčený od M. Ř., avšak v důsledku působení alkoholu nezvládl řízení, narazil do zaparkovaného osobního automobilu zn. VW Golf M. F., pokračoval v jízdě, až čelně narazil do zdi domu č. 790 v ul. Legionářů, a tak na vozidle zn. JAGUAR XJ6 způsobil vlastníkovi vozidla obchodní společnosti CCB – Leasing, s. r. o., škodu ve výši nejméně 250.896,- Kč, přičemž motorové vozidlo řídil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 27. 7. 1999, sp. zn. 2 T 227/99, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen pro trestné činy ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. a), d) tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na šest měsíců, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 12. 6. 2001, a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení všech motorových vozidel na pět let. Obviněný podal dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i výroku o trestu a odkázal v něm na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Vytkl, že soudy nepostupovaly důsledně v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 tr. ř., že se neřídily zásadou in dubio pro reo a že o jeho vině nesprávně rozhodly jen na podkladě nepřímých důkazů. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Praze i rozsudek Okresního soudu v Mělníku zrušil a aby sám ve věci rozhodl, případně aby Krajskému soudu v Praze přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce citovaného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. V mezích tohoto dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil toliko námitky, které směřovaly proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Okresní soud v Mělníku a z nichž vycházel v napadeném usnesení i Krajský soud v Praze. Vyjádřil přesvědčení, že nebyly provedeny důkazy, na základě nichž by bylo možno učinit spolehlivý závěr o jeho vině, poněvadž ani jeho doznání nezbavilo soudy povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. Vytkl zejména, že soudy nerespektovaly důsledně zásadu in dubio pro reo a že rozhodnutí o jeho vině opřely toliko o nepřímé důkazy. Je tak evidentní, že obviněný dovolání založil na skutkových námitkách, jimiž se primárně domáhal změny skutkových zjištění, a následně ze změny skutkových zjištění vyvozoval, že se trestných činů nedopustil. Vůči právnímu posouzení skutku, jak byl zjištěn soudem, žádnou konkrétní námitku neuplatnil. Vady, které napadenému usnesení a předcházejícímu řízení vytýkal, mají povahu vad skutkových, resp. procesně právních, nikoliv hmotně právních. Ačkoli tedy obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil námitky skutkové, které nejsou způsobilé nejen tento dovolací důvod, ale ani žádný jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. obsahově naplnit. Protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud je podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a řízení, jež mu předcházelo. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. října 2003 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec Vypracovala: JUDr. Věra Kůrková
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.