7 Tdo 1224/2012
V PLATNOSTINejvyšší soud odmítl dovolání, protože bylo podáno z jiného důvodu než ten, který umožňuje § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Soud uvedl, že dovolání nesmí být založeno na námitkách proti hodnocení důkazů nebo skutkovým zjištěním soudů prvního a druhého stupně. Příčinou odmítnutí bylo, že dovolatel neuplatnil námitky proti právní kvalifikaci skutků, které byly předmětem dovolání. Soud se zaměřil pouze na správnost právního posouzení skutku, nikoli na procesní nebo skutkové námitky.
Rubrum
7 Tdo 1224/2012-28 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 17. 10. 2012 dovolání obviněného L. G., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 6 To 287/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 5 T 38/2012, a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. G. o d m í t á .
Odůvodnění
: Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 5 T 38/2012, byl obviněný L. G. společně s obviněným P. H. uznán vinným, že dne 28. 12. 2011 v době kolem 14.00 hodin v J., okres K. V., v ulici M. před domem čp. .... společně přistoupili k poškozenému J. S., jehož obviněný L. G. nejprve udeřil pěstí do nosu a poté hlavou, až mu tekla krev, následně ho udeřil pěstí do tváře, zkroutil mu ruku za záda a druhou rukou jej držel za krk, přičemž obviněný P. H. na poškozeného J. S. křičel, aby vyndal klíče a odemkl byt, což poškozený učinil; poté všichni vstoupili do bytu poškozeného, když obviněný L. G. stále držel poškozeného J. S. pod krkem, a na výzvu obviněného P. H.: „Kde máš prachy?“ poškozený J. S. dal obviněnému L. G. částku 2.000 Kč a byl jím posléze ještě prohledán; následně oba obvinění křičeli na přítelkyni poškozeného nacházející se ve vedlejší místnosti bytu, aby „zalezla“ a do ničeho se nepletla, přičemž obviněný L. G. vyhrožoval poškozenému J. S., zda chce, aby se přítelkyni a dítěti něco stalo, a požadoval po poškozeném J. S., aby do večera sehnal ještě 1.000 Kč a aby věc neoznamoval Policii České republiky, jinak to odnese jeho rodina, poškozený J. S. utrpěl fyzickým napadením zranění nosu a pohmoždění dolní čelisti, s nímž byl ošetřen v Nemocnici O. bez vystavení pracovní neschopnosti. Jednání obviněného L. G. posoudil soud prvního stupně jako zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jako přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a jako přečin vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný L. G. (dále jen: „obviněný“) byl za tyto trestné činy odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 278 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost, aby společně a nerozdílně uhradil s obviněným P. H. škodu poškozenému J. S. ve výši 2.000 Kč a spol. VZP Karlovy Vary se sídlem Dr. Janatky, Karlovy Vary škodu ve výši 500 Kč. Odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 6 To 287/2012, zamítnuto podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání, které má obsahové náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Dovolání opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože podle jeho názoru rozhodnutí soudu druhého stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Odvolacímu soudu v něm vytýká, že nesprávně hodnotil důkazy, neprovedl navrhované důkazy a ztotožnil se s důkazy, které byly provedeny před soudem prvního stupně, přestože u soudu prvního stupně nebylo důkazní řízení provedeno vyčerpávajícím způsobem a provedené důkazy nebyly správně hodnoceny. Popřel spáchání skutků a uvedl, že byl odsouzen proto, že již byl vícekrát soudně trestán a jeho kriminální minulost je v J. všeobecně známá. Namítl, že výpovědí poškozeného J. S. a svědkyně M. B. jsou nevěrohodné, že měla být provedena rekonstrukce skutku a řízení mělo být doplněno znaleckým posudkem z oboru psychologie a posouzení „věrohodnosti“ poškozeného J. S. Poukázal na fotodokumentaci opatřenou jeho obhájcem, z níž je patrno, že v ulici, kde bydlí poškozený, jsou umístěny kamery, které pokrývají celou ulici, což je v rozporu s úředním záznamem policie, podle něhož tam nejsou kamery. Další námitky stejně jako v odvolání, obviněný směřoval k tomu, že nebyly zkoumány pachové stopy v bytě poškozeného a nebyla ani pořízena fotodokumentace domovních dveří za účelem zjištění, zda dveře byly zničené nebo otevřené a zda byly opatřeny klikou nebo koulí. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 6 To 287/2012, a aby věc poté vrátil Krajskému soudu v Plzni k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil, souhlasil však s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Dovolání není žádný další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Jde o mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů stanovených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů. Obviněný v dovolání neuplatnil žádné námitky proti právní kvalifikaci skutků, jimž byl uznán vinným. Jen takové námitky by bylo možno podřadit pod uplatněný dovolací důvod. Místo toho napadl proces dokazování a hodnocení důkazů. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily provedené důkazy a nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem. S odkazem na důvod dovolání podle § 265k odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze úspěšně domáhat opravy skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani přezkoumávání správnosti jimi provedeného dokazování. Nejvyšší soud proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, které bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. října 2012 Předseda senátu: JUDr. Jindřich Urbánek
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.