7 Tdo 188/2003
V PLATNOSTINejvyšší soud odmítl dovolání obviněného, protože bylo založeno na skutkových námitkách, nikoli na nesprávném právním posouzení. Soud upozornil, že podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu lze namítat jen chybnou právní kvalifikaci, ne nesprávné skutkové zjištění. Obviněný neuplatnil žádné právní námitky proti kvalifikaci skutku, který soudy zjistily. Rozhodnutí proto bylo odmítnuto bez přezkumu napadeného rozsudku.
Rubrum
7 Tdo 188/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. 2. 2003 o dovolání obviněného S. B., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2002, sp. zn. 4 To 423/2002, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 3 T 155/2002 t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného S. B. o d m í t á .
Odůvodnění
: Obviněný S. B. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2002, sp. zn. 4 To 423/2002, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. 3 T 155/2002. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a výroku o trestu. Odkázal na dovolací důvod stanovený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že skutek, v němž soudy shledaly trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., se nestal a že obviněný z něho nebyl usvědčen. Dále uvedl, že skutek, v němž soudy shledaly trestný čin útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 tr. zák., se nestal tak, jak zjistily soudy, a že „byl možný také dle skutečností vyjádřených obviněným a zejména jeho nevlastním otcem“. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů, aby byl zproštěn obžaloby pro trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a aby mu byl za trestný čin útoku na veřejného činitele uložen nepodmíněný trest odnětí svobody do dvou let. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci tohoto dovolacího důvodu je možné namítat chybnou právní kvalifikaci skutku, jak ho zjistil soud, a nikoli to, že soud zjistil skutkový stav nesprávně, že důkazy hodnotil vadně apod. Přípustné jsou tedy jen p r á v n í námitky ve vztahu ke skutku zjištěnému soudem, ale nejsou přípustné s k u t k o v é námitky směřující ke změně skutkových zjištění soudu. V posuzovaném případě obviněný uplatnil v celém rozsahu jen skutkové námitky. Jeho dovolání bylo založeno na tom, že skutková zjištění, z nichž soudy vycházely, jsou nesprávná a že soudy měly na podkladě jiného hodnocení důkazů dojít k jiným skutkovým zjištěním. Obviněný neuplatnil žádné právní námitky ve smyslu uvažovaného dovolacího důvodu, tj. námitky proti právní kvalifikaci toho skutkového stavu, který zjistily soudy. I když obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., opřel své dovolání o námitky, které obsahově tento důvod nenaplňují. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3 tr. ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. února 2003 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.