Nejvyšší soud · Usnesení

7 Tdo 303/2017

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2017-03-15 · ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.303.2017.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného v trestní věci pokusu zločinu těžkého ublížení na zdraví, neboť nebylo přípustné. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu totiž mezitím ztratilo právní moc, když bylo zrušeno na základě stížnosti pro porušení zákona. Dovolání lze podat pouze proti pravomocnému rozhodnutí, přičemž tato podmínka musí být splněna i v době rozhodování Nejvyššího soudu. Soud proto dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu.

Rubrum

7 Tdo 303/2017-28 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 3. 2017 o dovolání obviněného P. N., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 8 To 41/2014, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 11/2013 takto:

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného P. N. odmítá.

Odůvodnění

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 6 T 11/2013, byl obviněný P. N. uznán vinným pokusem zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 145 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 145 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na tři léta s tím, že výkon trestu odnětí svobody byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na pět let, podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti a podle § 70 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku k trestu propadnutí věci. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. Odvolání obviněného bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 8 To 41/2014, podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze. S odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud shledal, že dovolání není přípustné. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V posuzované věci není splněna podmínka přípustnosti dovolání spočívající v tom, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím, které je „pravomocné“. Jde o to, že rozhodnutí obou soudů byla mezitím zrušena z podnětu stížnosti pro porušení zákona, kterou ve prospěch obviněného podal ministr spravedlnosti. Ke zrušení došlo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. 7 Tz 4/2016, s tím, že Krajskému soudu v Hradci Králové bylo přikázáno nové projednání a rozhodnutí věci. Pro úplnost je třeba dodat, že v dalším řízení bylo trestní stíhání obviněného pravomocně skončeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 5. 2016, sp. zn. 6 T 11/2013, jímž byla věc podle § 222 odst. 2 tr. ř. postoupena Obecnímu úřadu Moravany. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. 7 Tz 4/2016, pozbylo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 8 To 41/2014, právní moci a tím pádem ztratilo způsobilost k tomu, aby mohlo být napadeno dovoláním. Usnesení Vrchního soudu v Praze po zrušení již není rozhodnutím, které je „pravomocné“ ve smyslu podmínek přípustnosti dovolání podle § 265a odst. 1 tr. ř. V době, kdy bylo dovolání podáno, bylo z hlediska uvedené podmínky přípustné. Podstatné ovšem je, že podmínky přípustnosti dovolání musí být splněny i v době, kdy o něm Nejvyšší soud rozhoduje. Obviněný a jeho obhájkyně byli přípisem předsedy senátu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 7. 2016 (č. l. 1038-1039 spisového svazku V) poučeni, že za situace, která nastala v důsledku rozsudku Nejvyššího soudu, je dovolání bezpředmětné a bylo by namístě jeho zpětvzetí. Na to však obviněný nereagoval a obhájkyně v podání učiněném za obviněného sdělila, že nezískala souhlas obviněného se zpětvzetím dovolání. Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Vzhledem k výraznému časovému odstupu od vyhlášení napadeného rozhodnutí a od podání dovolání pokládá Nejvyšší soud za nutné poznamenat, že věc mu byla s dovoláním obviněného postupem podle § 265h odst. 2 tr. ř. předložena dne 6. 3. 2017. V řízení před Nejvyšším soudem tedy nedošlo k žádným průtahům. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. března 2017 JUDr. Petr Hrachovec předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (1)