7 Tdo 537/2022

Rubrum

Důvod dovolání: NEUVEDEN Spisová značka: 7 Tdo 537/2022 Datum rozhodnutí: 29.06.2022 Typ rozhodnutí: USNESENÍ Heslo: Dovolání, Zúčastněná osoba Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř., § 42 tr. ř. Kategorie rozhodnutí: D 7 Tdo 537/2022-3657 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 29. 6. 2022 v neveřejném zasedání o dovolání zúčastněné osoby H. C. T., IČ: XY, se sídlem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 2022, sp. zn. 6 To 2/2022, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 1/2014, takto:

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání zúčastněné osoby H. C. T., odmítá.

Odůvodnění

1. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 11. 2021, č. j. 16 T 1/2014-3617, bylo ve věci obviněného K. H., nar. XY v XY, bytem XY, podle § 101 odst. 2 písm. a), e) tr. zákoníku rozhodnuto o zabrání věcí specifikovaných ve výroku tohoto usnesení.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podali obviněný K. H. a zúčastněná osoba H. C. T., stížnosti, které Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 2. 2022, č. j. 6 To 2/2022-3627, podle § 148 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. zamítl.

3. Proti usnesení soudu druhého stupně podala zúčastněná osoba H. C. T., dovolání spojené s návrhem na odložení a přerušení výkonu rozhodnutí, které neopřela o žádný ze zákonných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 tr. ř. Dovoláním se domáhala zrušení usnesení soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení a novému rozhodnutí.

4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání zúčastněné osoby vyjádřil a uvedl, že zúčastněná osoba není osobou oprávněnou podat dovolání, a proto dovolání navrhl odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.

5. Nejvyšší soud především zkoumal, zda je zúčastněná osoba tím, komu zákon přiznává postavení tzv. oprávněné osoby, tj. subjektu, který může podat dovolání. Z ustanovení § 265d tř. ř. vyplývá, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí soudu ve věci samé je k dispozici pouze v zákoně uvedeným oprávněným osobám, a to podle § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. nejvyššímu státnímu zástupci na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem nezastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce; podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. příslušnému orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem zastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce a podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. obviněnému prostřednictvím obhájce, a to pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Je přitom namístě zdůraznit, že tento výčet subjektů, které mohou dovolání k Nejvyššímu soudu podat, je výčtem taxativním. Obchodní společnost H. C. T., neměla v tomto trestním řízení postavení osoby obviněné, ale byla osobou zúčastněnou ve smyslu § 42 tr. ř., neboť její věci byly zabrány podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. Z výše uvedeného vyplývá, že zúčastněná osoba není osobou oprávněnou podávat dovolání, a to ani kdyby proti témuž rozhodnutí bylo jinak osobou k tomu oprávněnou dovolání přípustné. Proto její dovolání směřující proti některému z rozhodnutí, proti němuž je dovolání podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. přípustné, je nutno odmítnout jako dovolání podané osobou neoprávněnou ve smyslu § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. (srov. např. ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck 2013, s. 3209, či s. 3244-3245).

6. Pouze na okraj lze dále doplnit, že dovolání zúčastněné osoby neobsahovalo odkaz na žádný ze zákonných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až m) tr. ř. V takovém případě sice soud prvního stupně obecně má povinnost v souladu s ustanovením § 265h odst. 1 tr. ř. osobu podávající dovolání vyzvat k odstranění tohoto nedostatku ve lhůtě dvou týdnů s tím, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., avšak tato povinnost podle ustanovení § 265h odst. 1 tr. ř. platí pouze v případě dovolání podaných nejvyšším státním zástupcem nebo příslušným orgánem Úřadu evropského veřejného žalobce a dovolání obviněného podaném jeho obhájcem. Soud prvního stupně tedy nepochybil, když v tomto případě podle uvedeného ustanovení nepostupoval a zúčastněnou osobu nevyzval k odstranění nedostatků.

7. Nejvyšší soud proto bez věcného přezkoumání rozhodnutí dovolání zúčastněné osoby podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť je zúčastněná osoba v postavení subjektu, jemuž zákon oprávnění podat tento mimořádný opravný prostředek nepřiznává.

8. Obiter dictum je pak namístě uvést, že s ohledem na charakter podaného dovolání Nejvyšší soud nerozhodoval o návrhu na odložení a přerušení výkonu rozhodnutí.

Poučení

Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 29. 6. 2022 JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D. předseda senátu