Nejvyšší soud · Usnesení

7 Tdo 537/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-29 · ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.537.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání zúčastněné osoby H. C. T. se odmítá, protože zúčastněná osoba není oprávněna podat dovolání podle trestního řádu. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který mohou podat pouze taxativně vymezené subjekty, mezi něž zúčastněná osoba nepatří.

Citované zákony (7)

Rubrum

Důvod dovolání: NEUVEDEN Spisová značka: 7 Tdo 537/2022 Datum rozhodnutí: 29.06.2022 Typ rozhodnutí: USNESENÍ Heslo: Dovolání, Zúčastněná osoba Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř., § 42 tr. ř. Kategorie rozhodnutí: D 7 Tdo 537/2022-3657 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 29. 6. 2022 v neveřejném zasedání o dovolání zúčastněné osoby H. C. T., IČ: XY, se sídlem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 2022, sp. zn. 6 To 2/2022, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 1/2014, takto:

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání zúčastněné osoby H. C. T., odmítá.

Odůvodnění

1. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 11. 2021, č. j. 16 T 1/2014-3617, bylo ve věci obviněného K. H., nar. XY v XY, bytem XY, podle § 101 odst. 2 písm. a), e) tr. zákoníku rozhodnuto o zabrání věcí specifikovaných ve výroku tohoto usnesení.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podali obviněný K. H. a zúčastněná osoba H. C. T., stížnosti, které Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 2. 2022, č. j. 6 To 2/2022-3627, podle § 148 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. zamítl.

3. Proti usnesení soudu druhého stupně podala zúčastněná osoba H. C. T., dovolání spojené s návrhem na odložení a přerušení výkonu rozhodnutí, které neopřela o žádný ze zákonných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 tr. ř. Dovoláním se domáhala zrušení usnesení soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení a novému rozhodnutí.

4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání zúčastněné osoby vyjádřil a uvedl, že zúčastněná osoba není osobou oprávněnou podat dovolání, a proto dovolání navrhl odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.

5. Nejvyšší soud především zkoumal, zda je zúčastněná osoba tím, komu zákon přiznává postavení tzv. oprávněné osoby, tj. subjektu, který může podat dovolání. Z ustanovení § 265d tř. ř. vyplývá, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí soudu ve věci samé je k dispozici pouze v zákoně uvedeným oprávněným osobám, a to podle § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. nejvyššímu státnímu zástupci na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem nezastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce; podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. příslušnému orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem zastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce a podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. obviněnému prostřednictvím obhájce, a to pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Je přitom namístě zdůraznit, že tento výčet subjektů, které mohou dovolání k Nejvyššímu soudu podat, je výčtem taxativním. Obchodní společnost H. C. T., neměla v tomto trestním řízení postavení osoby obviněné, ale byla osobou zúčastněnou ve smyslu § 42 tr. ř., neboť její věci byly zabrány podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. Z výše uvedeného vyplývá, že zúčastněná osoba není osobou oprávněnou podávat dovolání, a to ani kdyby proti témuž rozhodnutí bylo jinak osobou k tomu oprávněnou dovolání přípustné. Proto její dovolání směřující proti některému z rozhodnutí, proti němuž je dovolání podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. přípustné, je nutno odmítnout jako dovolání podané osobou neoprávněnou ve smyslu § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. (srov. např. ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck 2013, s. 3209, či s. 3244-3245).

6. Pouze na okraj lze dále doplnit, že dovolání zúčastněné osoby neobsahovalo odkaz na žádný ze zákonných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až m) tr. ř. V takovém případě sice soud prvního stupně obecně má povinnost v souladu s ustanovením § 265h odst. 1 tr. ř. osobu podávající dovolání vyzvat k odstranění tohoto nedostatku ve lhůtě dvou týdnů s tím, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., avšak tato povinnost podle ustanovení § 265h odst. 1 tr. ř. platí pouze v případě dovolání podaných nejvyšším státním zástupcem nebo příslušným orgánem Úřadu evropského veřejného žalobce a dovolání obviněného podaném jeho obhájcem. Soud prvního stupně tedy nepochybil, když v tomto případě podle uvedeného ustanovení nepostupoval a zúčastněnou osobu nevyzval k odstranění nedostatků.

7. Nejvyšší soud proto bez věcného přezkoumání rozhodnutí dovolání zúčastněné osoby podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť je zúčastněná osoba v postavení subjektu, jemuž zákon oprávnění podat tento mimořádný opravný prostředek nepřiznává.

8. Obiter dictum je pak namístě uvést, že s ohledem na charakter podaného dovolání Nejvyšší soud nerozhodoval o návrhu na odložení a přerušení výkonu rozhodnutí.

Poučení

Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 29. 6. 2022 JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.