7 Tdo 660/2026

Rubrum

7 Tdo 660/2026-1380 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 8. 2026 o dovolání obviněného B. F. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2026, sp. zn. 3 To 383/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 1 T 177/2024, takto:

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného B. F. odmítá.

Odůvodnění

I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 2. 10. 2025, sp. zn. 1 T 177/2024, byl obviněný B. F. uznán vinným v bodu 1. zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. b), d) tr. zákoníku, v bodu 2. přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. a), b), c), d) tr. zákoníku, v bodu 3. přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, v bodu 4. přečinem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 208 odst. 1 tr. zákoníku, v bodu 5. přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku a v bodu 6. zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. f) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu 8 let a podle § 99 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu bylo uloženo ochranné léčení psychiatrické ambulantní formou. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu nemajetkové újmy.

2. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání směřující proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 1. 2026, sp. zn. 3 To 383/2025, podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným v bodu 1. zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. b), d) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2025, v bodu 2. zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. f) tr. zákoníku, v bodu 3. přečinem nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. a), b), c), d) tr. zákoníku a přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku a v bodu 4. přečinem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 208 odst. 1 tr. zákoníku. Za to obviněného odsoudil podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 10 měsíců, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu pak opět uložil trest vyhoštění z území České republiky na dobu 8 let a podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku mu uložil ochranné léčení psychiatrické ambulantní formou. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. bylo nakonec rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu nemajetkové újmy.

II. Dovolání a vyjádření k němu

3. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Filipa Wágnera dovolání, které zaměřil proti výroku o trestu, konkrétně proti uloženému trestu vyhoštění, a proti výroku o ochranném opatření a odkázal v něm na dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. i) a k) tr. ř. Obviněný, stručně řečeno, namítl nezákonnost uloženého trestu vyhoštění a zpochybnil existenci zákonných podmínek pro uložení ochranného opatření. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil Okresnímu soudu v Karviné k novému projednání a rozhodnutí.

4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného po shrnutí dovolací argumentace konstatoval, že obviněným přednesené výhrady lze podřadit pod uplatněné dovolací důvody, shledal je však zjevně neopodstatněnými. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

III. Přípustnost dovolání

5. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, podala je osoba oprávněná k podání dovolání, bylo podáno prostřednictvím obhájce a splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř. Současně však Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno opožděně.

6. Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a opatrovníku, podle § 265e odst. 2 tr. ř. běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Z ustanovení § 265e odst. 3 tr. ř. plyne, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.

7. Podle § 60 odst. 2 věty první tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Připadne- li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den (§ 60 odst. 3 tr. ř.).

8. Z předloženého trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2026, sp. zn. 3 To 383/2025 (s řádným poučením o zákonné lhůtě k podání dovolání a jeho podmínkách), byl obviněnému doručen (včetně překladu tohoto rozhodnutí) poštou na adresu věznice, v níž obviněný vykonával trest odnětí svobody (ve Věznici Oráčov). Z doručenky se podává, že obviněný si zásilku převzal dne 18. 3. 2026 (viz doručenka na č. l. 1286 p. v.). Obhájci obviněného JUDr. Petru Stoklasovi (plná moc ze dne 1. 9. 2025) byl napadený rozsudek doručen do datové schránky rovněž dne 18. 3. 2026 (č. l. 1316 p. v.). Dvouměsíční lhůta k podání dovolání tak obviněnému ve smyslu § 265e odst. 1, 2 tr. ř. uplynula v pondělí 18. 5. 2026.

9. Podal-li obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Filipa Wágnera (jemuž udělil plnou moc zejména k podání dovolání dne 19. 5. 2026) Okresnímu soudu v Karviné dovolání do datové schránky dne 20. 5. 2026 (č. l. 1356), učinil tak až po uplynutí zákonem stanovené lhůty a dovolání bylo podáno opožděně.

10. Dovolání obviněného B. F. Nejvyšší soud proto odmítl podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděně podané, aniž na jeho podkladě podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení

Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 5. 8. 2026 JUDr. Radek Doležel předseda senátu