Nejvyšší soud · Usnesení

7 Tdo 741/2008

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2008-06-11 · ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.741.2008.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného proti rozsudku, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na dva roky. Soud uvedl, že námitky ohledně přiměřenosti trestu nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proti uložení trestu lze podat dovolání jen podle písm. h), pokud jde o nepřípustný druh trestu nebo výměru mimo sazbu. Soud zdůraznil, že jiný výklad by činil ustanovení písm. h) nadbytečným. Rozhodnutí bylo vyhlášeno bez souhlasu stran v neveřejném zasedání.

Rubrum

7 Tdo 741/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 6. 2008 o dovolání obviněného P. G. , proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. 14 To 342/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 1 T 101/2007 t a k t o :

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. G. o d m í t á .

Odůvodnění

Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 1 T 101/2007, byl obviněný P. G. uznán vinným trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 222 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle § 222 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na 27 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák., § 60a odst. 1, 2 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roky za současného vyslovení dohledu nad obviněným, přičemž podle § 60a odst. 3 tr. zák. mu byla uložena přiměřená omezení specifikovaná ve výroku rozsudku. Proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě podal státní zástupce v neprospěch obviněného odvolání, a to jen proti výroku o trestu. Z podnětu tohoto odvolání Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. 14 To 342/2007, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému uložil podle § 222 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody na 2 roky nepodmíněně se zařazením do věznice s dohledem podle § 39a odst. 3 tr. zák. Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Napadl výrok o uložení trestu, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Trest uložený Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích označil za nepřiměřeně přísný. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout nebo aby po zrušení napadeného rozsudku sám ve věci rozhodl potvrzením rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Námitky ohledně přiměřenosti uloženého trestu se sice týkají aplikace hmotného práva, v daném případě zejména ustanovení § 23 odst. 1 tr. zák., § 31 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., avšak přesto nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to ani v té jeho variantě, která záleží v „jiném nesprávném hmotně právním posouzení“. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát z důvodu, že je vadný výrok o vině, lze výrok o uložení trestu dovoláním napadat z hmotně právních pozic zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. V poměru mezi dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. se jedná o to, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem, zatímco dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je speciálním hmotně právním dovolacím důvodem stanoveným ve vztahu k výroku o uložení trestu. Z toho vyplývá, že chce-li dovolatel napadat jen výrok u uložení trestu a přitom namítat porušení hmotného práva, může tak učinit jen s odkazem na speciální dovolací důvod uvedený v 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Nedostatek tohoto důvodu, do jehož rámce nespadají námitky ohledně přiměřenosti trestu, pokud byl uložen přípustný druh trestu v mezích zákonné trestní sazby, není možné obcházet tím, že se tyto námitky podřadí pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. To je ostatně v souladu i s povahou dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem určeným jen k nápravě nejzávažnějších vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby rozhodnutí soudů prvního a druhé stupně byla běžně přezkoumávána ještě třetí instancí. Opačný výklad ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který by do jeho rámce zahrnoval i námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu, by byl očividně nelogický, neboť by činil ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nadbytečným, bezobsaženým a v podstatě nefunkčním. Při takovém výkladu by totiž uložení nepřípustného druhu trestu a uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu bylo vždy „jiným nesprávným hmotně právním posouzením“ ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. by pak nedávalo žádný smysl. Nejvyšší soud nepovažoval námitky obviněného za zákonný dovolací důvod. Proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. června 2008 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.