7 Tdo 862/2007
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 10. 10. 2007
Nejvyšší soud rozhodl o odkladu výkonu rozhodnutí o náhradě škody ve výši deseti milionů korun. Odklad byl usvědčen na základě § 265o odst. 1 trestního řádu. Soud se nezabýval výsledkem meritorního projednání dovolání, ale považoval odklad za důvodný. Rozhodnutí je nepodloženo stížností.
Rubrum
7 Tdo 862/2007 U S N E S E N Í Předseda senátu Nejvyššího soudu České republiky rozhodl dne 8. srpna 2007 v řízení o dovolání, které proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 4. 2007, č. j. 12 To 22/2007–1501, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 T 3/2005, podal obviněný Mgr. V. Z., o jeho návrhu na odklad výkonu rozhodnutí, takto:
Výrok
Podle § 265o odst. 1 tr. ř. se odkládá výkon rozhodnutí, kterým bylo obžalovanému Mgr.
V. Z. podle § 228 odst. 1 tr. ř. uloženo nahradit poškozené Č. s., a. s., se sídlem P., škodu ve výši 10.000.000,- Kč.
Odůvodnění
: Shora označeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze byl obviněný Mgr. V. Z. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let. Současně bylo rozhodnuto, že obviněný Mgr. V. Z. je povinen podle § 228 odst. 1 tr. ř. nahradit poškozené Č. s., a. s., se sídlem P., náhradu škody ve výši 10.000.000,- Kč. Proti tomuto rozsudku podal obviněný Mgr. V. Z. dovolání opřené o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v němž výslovně napadl i výše uvedený výrok o náhradě škody s tím, že nárok byl poškozenému přiznán, ačkoli v řízení opakovaně namítal promlčení nároku. Opodstatněnost této námitky posoudí Nejvyšší soud při meritorním projednání podaného dovolání. Do té doby považuje předseda senátu za důvodné navrhované odložení výkonu uvedeného rozhodnutí o náhradě škody. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení zákon stížnost nepřipouští. V Brně dne 8. srpna 2007 Předseda senátu: JUDr. Juraj Malik
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.