7 Tdo 880/2009
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného jako zjevně neopodstatněné. Soud se zaměřil na právní kvalifikaci činu, konkrétně na úmysl způsobit těžkou újmu na zdraví. Vyloučil možnost přezkumu skutkových zjištění, protože dovolání nevyjadřuje správné právní námitky. Rozhodnutí se opírá o § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. a zákon o trestním řízení.
Rubrum
7 Tdo 880/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. srpna 2009 o dovolání obviněného M. D., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. 3 To 12/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 5 T 6/2008, t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. D. o d m í t á .
Odůvodnění
: Obviněný M. D. byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2008, sp. zn. 5 T 6/2008, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 25. 5. 2009, sp. zn. 5 T 6/2008, uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 222 odst. 1 tr. zák. Za tento trestný čin byl odsouzen podle § 222 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný zařazen pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené R. b. p., z. p., částku 3.975,- Kč na náhradu škody. Podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. bylo vysloveno zabrání 5 kuchyňských nožů různých délek ostří s černou plastovou rukojetí, které tvoří přílohu trestního spisu sp. zn. 5 T 6/2008. Odvolání obviněného podané proti tomuto rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. 3 To 12/2009, podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné. Obviněný M. D. spáchal trestný čin tím, že dne 24. 10. 2007 v době kolem 03.00 hodin v O.-P. na ul. K., ve svém bytě, po předchozí slovní rozepři a konzumaci alkoholických nápojů, fyzicky napadl O. K. nejprve tak, že do něj oběma rukama strčil, následkem čehož jmenovaný upadl na zem, následně obviněný vzal kuchyňský nůž zavěšený na stěně v kuchyni a bodnul O. K. do pravé části hrudníku 4 cm od pravé prsní bradavky, čímž mu způsobil poranění kůže, podkoží a pravého velkého prsního svalu, což si vyžádalo sešití rány a dobu léčení do 14 dnů, přičemž O. K. se ránu snažil vykrýt pravou rukou, v důsledku čehož došlo k poranění jeho pravé horní končetiny v oblasti hřbetní strany pravého předloktí spočívajícího v oděrce kůže délky 5 cm, kdy jen toliko šťastnou náhodou nedošlo ke zranění závažnějšímu např. poranění stěny hrudní a břišní, poranění orgánů uložených v dutině hrudní a břišní, poranění velkých cév a srdce a následující masivní ztrátě krve či rozvoji zánětů vedoucích k bezprostřednímu ohrožení života. Obviněný M. D. podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. 3 To 12/2009, prostřednictvím svého obhájce dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., které má obsahové náležitosti dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř. Především namítl, že se neztotožňuje s právní kvalifikací skutku jako pokusu trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 222 odst. 1 tr. zák. z hlediska formy zavinění. Kromě znaleckého posudku se skutková zjištění nemohou opírat o žádnou svědeckou výpověď. Přestože stěžejní význam má znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, který zpracoval MUDr. M. D., nelze z něj a ani z výpovědi znalce u hlavního líčení dovodit intenzitu útoku. Pokud tedy nelze stanovit směr bodného kanálu ani určit intenzitu útoku, nelze v podstatě dovodit ani úmysl způsobit poškozenému těžkou újmu na zdraví. Z hlediska posuzování obdobných případů poukázal na rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ve věci vedené pod sp. zn. 21 T 108/206 i na navazující rozhodnutí jiného senátu Krajského soudu v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 4 To 13/2007. Podle názoru obviněného rozhodly v jeho trestní věci soudy obou stupňů v rozporu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř., když hodnotily důkazy v jeho neprospěch, a to způsobem, který nemá oporu ve skutkových zjištěních. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. 3 To 12/2009, a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí s uvedením závazného právního názoru týkajícího se zejména postupu při odstraňování vad ve výroku napadeného rozsudku tak, aby byl plně v souladu se skutkovým zjištěním a dokazováním provedeným ve věci. Nejvyšší státní zástupkyně uvedla v písemném vyjádření k dovolání obviněného, že jeho námitky jsou shodné s obhajobou, kterou obviněný uplatnil již v předcházejících stadiích trestního stíhání. Závěr soudu o úmyslu obviněného způsobit poškozenému O. K. těžkou újmu na zdraví vychází z úvahy, že každá rána zasahující do dutiny hrudní je způsobilá poškodit některý ze životně důležitých orgánů, které se v ní nacházející, a to buď přímo nebo nepřímo infekcí. Okolnost, že rána nepronikla až do dutiny hrudní, byla zapříčiněna jejím sražením předloktím poškozeného, tedy skutečností, s níž obviněný nemohl dopředu počítat. Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Dále navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. a souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností: Nejvyšší soud jako soud dovolací je při rozhodování o dovolání vázán tím, které výroky rozhodnutí, v jakém rozsahu a z jakých důvodů dovolatel napadá a čeho se domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá (§ 265f odst. 1 tr. ř.). Takto podané dovolání vymezuje obsah přezkumné povinnosti dovolacího soudu. Východiskem pro existenci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívajícího na nesprávném právním posouzení skutku je popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé. Nejvyšší soud proto přezkoumává napadený rozsudek ve vztahu k těm skutkovým zjištěním, která jsou uvedena v tzv. skutkové větě výroku o vině. S poukazem na důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je založeno rozhodnutí napadené dovoláním. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu tedy nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 2 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení jednotlivých důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. (srov. Šámal, P., Král, V., Baxa, J., Púry, F. Trestní řád. Komentář. II. díl 4. vydání Praha: C. H. Beck 2002, s. 1642). Nejvyšší soud především zjistil, že obviněný uplatnil obdobné námitky jako v dovolání již v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Krajský soud v Ostravě se s nimi v souladu se zákonem podrobně vypořádal, jak je zřejmé z odůvodnění jeho rozhodnutí na str. 3 až 6, na něž Nejvyšší soud pro jeho správnost a výstižnost odkazuje. Nejvyšší soud se nemohl zabývat a ani se nezabýval skutkovými námitkami obviněného, které již vzhledem k zákonnému vymezení dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jej svým obsahem nenaplňují. Právní námitkou, byť s výhradou, že tato námitka nebyla dostatečně odůvodněna, je jen námitka, že nelze dovodit úmysl obviněného způsobit poškozenému těžkou újmu na zdraví a že tedy není správná právní kvalifikace skutku jako trestného činu ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. I s touto námitkou se soudy obou stupňů zákonným způsobem vypořádaly, zejména odvolací soud v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že z hlediska úmyslu způsobit těžkou újmu na zdraví stačí zjištění, že pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit tento těžší následek, a byl s tím srozuměn. Na takové srozumění lze usuzovat, pokud jde o důkazní stránku, zejména z povahy použité zbraně, z intenzity útoku, ze způsobu jeho provedení, zejména z toho, proti které části těla útok směřoval a z pohnutky činu (srov. č. II/1965 Sb. rozh. tr.). Jestliže tedy obviněný zpochybňuje svůj úmysl způsobit poškozenému těžkou újmu na zdraví s poukazem na to, že se nepodařilo zcela přesně zjistit intenzitu útoku, přehlíží další okolnosti, především skutečnost, že útok byl veden nožem, způsob provedení činu i nepopiratelnou skutečnost, že obviněný bodl poškozeného do pravé části hrudníku, tedy do míst, v nichž jsou uloženy v dutině hrudní důležité lidské orgány. Nejvyšší soud shledal uvedenou námitku zjevně neopodstatněnou. Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl dovolání obviněného jako zjevně neopodstatněné. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Při odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání respektoval ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. srpna 2009 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.