7 Tdo 967/2006
V PLATNOSTINejvyšší soud odmítl dovolání obviněného, protože bylo podáno z nesprávného důvodu. Soud uvedl, že dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. může být založeno pouze na nesprávném právním posouzení skutku, nikoli na námitkách proti hodnocení důkazů. Obviněný však namítal nevěrohodnost výpovědí, což je mimo rámec dovolacího důvodu. Soud tedy rozhodl bez přezkumu napadeného rozsudku a bez zřetele k důkazům.
Rubrum
7 Tdo 967/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. 8. 2006 o dovolání, které podal obviněný S. S., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 12. 2005, sp. zn. 3 To 580/2005, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 156/2005 t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .
Odůvodnění
: Obviněný S. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 12. 2005, sp. zn. 3 To 580/2005, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2005, sp. zn. 5 T 156/2005. Dovoláním napadl výrok o vině a v důsledku toho i výrok o trestu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že výrok o jeho vině byl založen na nevěrohodných výpovědích spoluobviněného a poškozeného. Domáhal se toho, aby byl zproštěn obžaloby. Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení, při kterém jde o aplikaci hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Předmětem právního posouzení tu je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Vytýkat je tedy možné jen p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, a nikoli s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout jiného hodnocení důkazů a tím změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, prosazovanou dovolatelem, a teprve v návaznosti na to usilovat o jiné právní posouzení. Námitky proti skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jak postupoval při dokazování, v jakém rozsahu provedl dokazování apod., jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je z hlediska důvodů koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí. V posuzovaném případě byl obviněný S. S. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Krajského soudu v Brně spočíval v podstatě v tom, že obviněný S. S. s obviněným V. Ch. dne 2. 5. 2005 kolem 22:43 hodin v B. na chodníku kolem základní školy poté, co obviněný V. Ch. fyzicky napadl poškozeného F. J. tak, že ho uhodil opakovaně do obličeje otevřenou dlaní a pěstí, požadoval po něm vydání jeho věcí, srazil mu brýle, a když poškozený upadl na zem, kopal ho do oblasti hrudníku, pak když poškozený seděl na betonové zídce, oba obvinění společně ho prohledali a odcizili mu z kapes u kalhot dva mobilní telefony, z kapsy u košile hotovost ve výši 1.800,- Kč a Max kartu Poštovní spořitelny. Obviněný v dovolání nenamítal nic v tom směru, že by takto zjištěný skutkový stav nenaplňoval znaky trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Pouze takové námitky by korespondovaly s deklarovaným dovolacím důvodem. Obviněný založil dovolání na námitkách proti tomu, že Krajský soud v Brně a předtím i Městský soud v Brně vzaly za podklad uvedených zjištění výpovědi spoluobviněného V. Ch. a poškozeného F. J. a že považovaly tyto výpovědi za pravdivé i pokud jde o jeho účast na činu. Obviněný pojal dovolání jako polemiku s tím, jak soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění ohledně jeho účasti z nich vyvodily, přičemž se snažil prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na tvrzení, že s přepadením poškozeného a jeho oloupením neměl nic společného. Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť uplatnil námitky, které tomuto dovolacímu důvodu neodpovídají, obsahově ho nenaplňují a nejsou pod něj podřaditelné. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudku a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud takto rozhodl v neveřejném zasedání. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. srpna 2006 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.