7 Tz 47/70

Plný text

I. Jestliže jednáním popsaným v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) až d) zák. č. 150/1969 Sb. způsobil pachatel jediným skutkem na cizím majetku škodu převyšující 1500 Kčs, nejde o přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., nýbrž o trestný čin nebo o souběh trestných činů, když v důsledku různosti forem jednání nebo vlastnictví, ve kterém byl poškozený majetek, je třeba skutek posoudit podle několika ustanovení trestního zákona. O souběh trestných činů a ne o souběh několika přečinů podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. půjde v takovém případě i tehdy, když jednotlivými formami jednání popsanými pod písm. a) až d) § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. nebo na majetku v různých formách vlastnictví byla způsobena škoda, která jednotlivě nepřevyšuje 1500 Kčs.

II. K výkladu ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. v souvislosti s ustanovením § 3 odst. 1 téhož zákona.

III. Při ukládání souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák. musí být dřívější odsuzující rozsudek o jiném trestném činu pachatele pravomocný. Jestliže tento rozsudek ještě nenabyl právní moci, soud rozhodující později vyčká s rozhodnutím, až se dřívější rozsudek stane pravomocným. K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR zrušil Nejvyšší soud ČSR rozsudek samosoudce okresního soudu v Bruntále z 15. dubna 1970 sp. zn. 3 Ta 28/70, jímž byl mladistvý K. P. uznán vinným přečinem proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. d) zák. č. 150/1969 Sb. a přečinem proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb. a odsouzen za to podle § 132 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců podmíněně na zkušební dobu tří roků, přičemž byl současně zrušen výrok o trestu v rozsudku okresního soudu v Bruntále z 12. března 1970 sp. zn. 3 T 21/70. Věc vrátil okresnímu prokurátorovi v Bruntále k novému projednání a rozhodnutí. Z odůvodnění: Rozsudkem samosoudce okresního soudu v Bruntále z 15. dubna 1970 sp. zn. 3 Ta 28/70 byl mladistvý K. P. uznán vinným přečinem proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. d) zák. č. 150/1969 Sb. a přečinem proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb., které spáchal tak, že v noci na 5. února 1970 rozbil úmyslně kusem cihly výkladní skříň prodejny potravin v Olomouci na tř. Osvobození 20 a způsobil tak škodu ve výši 1492,- Kčs a z výkladní skříně odcizil nejméně jednu láhev likéru Klášterní tajemství a dva ovocné džusy v hodnotě nejméně 84,60 Kčs, to vše ke škodě podniku Potraviny Olomouc. Za to byl podle § 132 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Výkon trestu odnětí svobody byl podle § 58 odst. 1 písm. a), § 82 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu tří roků. Podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu v rozsudku okresního soudu v Bruntále z 12. března 1970 sp. zn. 3 T 21/70. Tento rozsudek okresního soudu v Bruntále nabyl právní moci v řízení před soudem prvního stupně. Generální prokurátor ČSR podal proti rozsudku okresního soudu v Bruntále z 15. dubna 1970 sp. zn. 3 Ta 28/70 ve lhůtě šesti měsíců od jeho právní moci, jak uvádí ustanovení § 272 tr. ř., stížnost pro porušení zákona. Uvádí v ní, že okresní soud nesprávně považoval hodnotové kritérium uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. o přečinu proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví za jediné rozlišující hledisko stanovící hranici mezi trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., případně trestným činem poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák. a přečinem proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. Podle námitek stížnosti pro porušení zákona okresní soud v Bruntále pominul, že přečinem proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zákona č. 150/1969 Sb. je čin vykazující znaky uvedené v tomto ustanovení jen tehdy, není-li vzhledem k stupni jeho nebezpečnosti pro společnost trestným činem se zřetelem na ustanovení § 1 odst. 1, § 13 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. a § 3 odst. 4 tr. zák. Okresní soud v Bruntále měl hodnotit závažnost činu spáchaného 5. února 1970 a stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost v souvislosti s rozsahem a závažností předcházející majetkové trestné činnosti ml. P., která je předmětem odsuzujícího rozsudku téhož soudu z 12. března 1970 sp. zn. 3 T 21/70. Při takovém postupu měl okresní soud uvážit mimo jiné i to, že mladistvý P. se dopustil posuzovaného činu, ač věděl, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro předcházející závažnou trestnou činnost namířenou zejména proti majetku v socialistickém vlastnictví a že ho neodradilo od provedení nového činu ani to, že byl ve vazbě při vyšetřování předchozí trestné činnosti a byl z ní propuštěn na svobodu z toho důvodu, že jako mladý člověk dal svým projevem najevo, že si uvědomil negativní dosah svých činů a slíbil, že v budoucnu je nebude opakovat. Podle námitek stížnosti pro porušení zákona tyto okolnosti případu zvyšují stupeň nebezpečnosti posuzovaného činu pro společnost na úroveň trestného činu poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák. a trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., i když škoda způsobená jednotlivými útoky nedosahuje částky 1500,- Kčs. Podle námitek stížnosti pro porušení zákona byl zákon porušen i v řízení, které předcházelo napadenému rozsudku, a to z toho důvodu, že v rozporu s ustanovením § 314a odst. 2 tr. ř. konal řízení samosoudce, ačkoliv v daném případě měl být uložen souhrnný trest a dřívější trest ve věci vedené u téhož okresního soudu pod sp. zn. 3 T 21/70 byl uložen v řízení před senátem. Kromě toho okresní soud pochybil i tím, že v napadeném rozsudku uložil souhrnný trest odnětí svobody, ačkoliv rozsudek okresního soudu v Bruntále v dřívější citované věci nebyl v době ukládání souhrnného trestu v právní moci. Generální prokurátor ČSR navrhoval v závěru stížnosti pro porušení zákona, aby Nejvyšší soud ČSR vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení § 3 odst. 1, 4, § 35 odst. 2, § 132 odst. 1 písm. a), § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák., v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., § 314a odst. 2 tr. ř., aby napadený rozsudek okresního soudu v Bruntále zrušil a tomuto soudu uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl společně s trestní věcí téhož soudu vedenou pod sp. zn. 3 T 21/70. Nejvyšší soud ČSR přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. na podkladě podané stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i správnost řízení, které mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen. Jednou z důležitých záruk správného zjištění skutečného stavu věci a správného užití hmotného práva je důsledné dodržování procesních předpisů. V daném případě nebylo v řízení, které předcházelo napadenému rozsudku, postupováno v některých směrech podle zákona. Nejvyšší soud ČSR zjistil z obsahu spisu, že okresní prokurátor v Olomouci podal na mladistvého P. návrh na potrestání pro přečin proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. d) zák. č. 150/1969 Sb. a pro přečin proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb., které spáchal tak, že v noci na 5. února 1970 rozbil záměrně kusem cihly výkladní skříň prodejny podniku Potraviny v Olomouci, tř. Osvobození 20, a odcizil odtud lihoviny v hodnotě 352,20 Kčs a tak způsobil uvedenému podniku na zařízení prodejny škodu ve výši 1492,- Kčs a odcizením zboží další škodu ve výši 352,20 Kčs. Okresní soud v Olomouci postoupil podle § 295 tr. ř. návrh na potrestání mladistvého P. okresnímu soudu v Bruntále usnesením z 19. března 1970 sp. zn. 2 T 38/70. Podle ustanovení § 314c odst. 1 písm. e) tr. ř. samosoudce po obdržení návrhu prokurátora na potrestání vrátí věc prokurátorovi, jestliže se ve věci mělo konat přípravné řízení. Samosoudce okresního soudu v Bruntále nepostupoval podle uvedeného ustanovení a nezkoumal, zda výsledky objasňování shrnuté v návrhu na potrestání mladistvého P. odůvodňují posouzení jeho činu jako přečinu proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a), d) zák. č. 150/1969 Sb., či zda v daném případě nepřichází v úvahu posouzení skutku obsaženého v návrhu na potrestání jako trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák. v souběhu s trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. Správné zhodnocení této právní otázky bylo závislé na správném výkladu a aplikaci znaků skutkové podstaty přečinu proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. Skutková podstata uvedeného přečinu je tzv. alternativní skutkovou podstatou, která je ve srovnání s alternativní skutkovou podstatou trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 tr. zák. širší o alternativní znak uvedený v ustanovení § 3 odst. 1 písm. d) zák. č. 150/1969 Sb. Nutným důsledkem této úpravy skutkové podstaty přečinu proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 cit. zák. je, že u jednotlivých útoků tvořících jeden skutek je třeba sčítat jednotlivé škody způsobené na majetku v socialistickém a osobním vlastnictví jednotlivými formami jednání uvedenými v alternativních znacích ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) až d) zák. č. 150/1969 Sb. V daném případě podle návrhu na potrestání jednání mladistvého P. namířené proti majetku v socialistickém vlastnictví záleželo ve dvou útocích, z nichž první útok naplňoval znaky skutkové podstaty přečinu proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. d) zák. č. 150/1969 Sb. a druhý útok alternativní znak skutkové podstaty téhož přečinu podle § 3 odst. 1 písm. a) cit. zák. Součet škod způsobených oběma útoky přesahoval hranici 1500 Kčs požadovanou citovaným zákonným ustanovením o uvedeném přečinu, a proto v daném případě nepřicházelo v úvahu posouzení zmíněného činu jako přečiny (správně jediného přečinu) proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a), d) zák. č. 150/1969 Sb. pro nedostatek formálního znaku skutkové podstaty „škoda nepřevyšující 1500,- Kčs“, ale jako trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák. v souběhu s trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. Souběh obou uvedených trestných činů je odůvodněn tím, že mladistvý P. způsobil při vloupání do zmíněné prodejny úmyslným poškozením výkladní skříně škodu, která nebyla ve srovnání s hodnotou odcizených věcí podřadnějšího významu, ale naopak byla významným prostředkem k spáchání trestné činnosti postižené druhým ustanovením. Z uvedeného důvodu nepřichází v daném případě v úvahu zásada tzv. faktické konzumpce, která by v daném případě nevystihovala skutečnou povahu a stupeň nebezpečnosti činu mladistvého P. pro společnost. Samosoudce okresního soudu v Bruntále měl tedy na podkladě uvedených úvah a po zjištění, že v předmětné věci nebylo konáno přípravné řízení a byl podán jen návrh na potrestání podle § 314c odst. 1 písm. e) tr. ř., vrátit věc prokurátorovi s upozorněním, že je třeba konat ve věci přípravné řízení a podat obžalobu. Také výsledky dokazování provedeného v hlavním líčení prokazovaly, že součet škod způsobených jednak poškozením výkladní skříně podniku Potraviny Olomouc, jednak odcizením alkoholických nápojů a dvou džusů ke škodě uvedeného podniku převyšoval částku 1500,- Kčs. Tato skutečnost sama o sobě vylučovala při správné aplikaci ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., možnost posuzovat jednání mladistvého P. jako dva přečiny (správně jeden přečin) proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a), d) cit. zák., a proto samosoudce okresního soudu v Bruntále měl nejpozději v hlavním líčení na základě jeho výsledků postoupit věc podle § 221 odst. 1 tr. ř. prokurátorovi s upozorněním, že je třeba provést přípravné řízení a podat na mladistvého P. obžalobu pro trestné činy. I kdyby však součet škod způsobených jednak poškozením výkladní skříně zmíněné prodejny, jednak odcizením zboží z tohoto objektu ke škodě zmíněného socialistického podniku nedosáhl hranice 1500,- Kčs, nepřicházelo by v úvahu posouzení jednání mladistvého P. jako přečin proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a), d) zák. č. 150/1969 Sb., se zřetelem na stupeň nebezpečnosti tohoto jednání pro společnost. Samosoudce okresního soudu v Bruntále pochybil při právním posuzování zjištěného činu mladistvého P. také tím, že nesprávně považoval hodnotové kritérium uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. o přečinu proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví za jediné rozlišující hledisko stanovící hranici mezi trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., případně trestným činem poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák. a přečinem proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech je přečinem zaviněný pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně a jenž nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti trestného činu. Podle ustanovení § 13 odst. 1 tohoto zákona u přečinů uvedených v tomto zákoně platí obdobně ustanovení obecné části trestního zákona s odchylkami, které se netýkají ustanovení § 3 odst. 4 tr. zák. o stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Z těchto ustanovení tedy vyplývá, že i jednotlivá ustanovení o přečinech podle zák. č. 150/1969 Sb. jsou vybudována na materiálním pojetí, tj. na pojetí stupně nebezpečnosti činu pro společnost. To tedy znamená, že pro rozlišení mezi majetkovými trestnými činy a přečinem nejsou rozhodující je formální znaky jednotlivých ustanovení trestního zákona a § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., ale také stupeň nebezpečnosti činu pro společnost. Podle ustanovení § 3 odst. 4 tr. zák. stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou. Významnou okolností spoluurčující stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je osoba pachatele. Okresní soud měl v daném případě na podkladě úplného objasnění věci uvážit i to, že mladistvý P. se dopustil vloupání do prodejny podniku Potraviny v Olomouci v krátké době po provedení stejné trestné činnosti ve větším rozsahu a sestávající z několika útoků proti objektům podniků socialistického obchodu a socialistického pohostinství. Okresní soud měl proto po zjištění této skutečnosti hodnotit závažnost činu spáchaného 5. 2. 1970 a nebezpečnost osoby mladistvého P. pro majetek v socialistickém vlastnictví v souvislosti s rozsahem a závažností jeho předcházející majetkové trestné činnosti, která byla předmětem odsuzujícího rozsudku téhož soudu z 12. března 1970 sp. zn. 3 T 21/70. Okresní soud v Bruntále měl přihlédnout mimo jiné i k tomu, že mladistvý P. se dopustil nového činu, ač věděl, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro jeho dřívější závažnou trestnou činnost namířenou převážně proti majetku v socialistickém vlastnictví a že ho neodradilo od provedení posuzovaného činu ani to, že byl za vyšetřování dřívější trestné činnosti ve vazbě a že z ní byl propuštěn na svobodu vzhledem k svému postoji k spáchané trestné činnosti, jímž dal najevo, že si uvědomil dosah svých protispolečenských činů a že v budoucnu je nebude opakovat. Tyto okolnosti významné pro správné stanovení stupně nebezpečnosti činu mladistvého P. pro společnost okresní soud v Bruntále nezjistil, neboť v hlavním líčení neprovedl dokazování v potřebném rozsahu, zejména neopatřil si trestní spis týkající se dřívější trestné činnosti mladistvého P. (sp. zn. 3 T 21/70 okresního soudu v Bruntále) a neprovedl důkaz přečtením jeho příslušných částí. Kdyby samosoudce okresního soudu zjistil a všestranně zhodnotil všechny uvedené skutečnosti, musel by dojít k závěru, že stupeň nebezpečnosti činu mladistvého P. pro společnost dosahuje úrovně předpokládané trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. a trestným činem poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák., a že tedy nepřichází v úvahu jeho posouzení jako přečin proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., i kdyby způsobená škoda nedosahovala částky 1500,- Kčs. Nejvyšší soud ČSR zjistil, že v řízení, které předcházelo napadenému rozsudku, byly porušeny procesní předpisy i tím, že řízení konal samosoudce, ačkoliv v daném případě měl být mladistvému P. uložen souhrnný trest podle § 35 odst. 2 tr. zák. a dřívější trest ve věci vedené u okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 3 T 21/70 byl uložen v řízení před senátem. I posléze uvedenou okolnost mohl samosoudce okresního soudu zjistit na podkladě provedení důkazů přečtením příslušných částí uvedeného trestního spisu o dřívější trestné činnosti mladistvého P. Samosoudce okresního soudu v Bruntále se dopustil pochybení i v dalším směru. Z ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř., které ukládá soudu zjistit skutečný stav věci, vyplývá pro soud povinnost, aby mimo jiné pečlivě zjišťoval a hodnotil všechny okolnosti, které mají vliv na uložení správné výměry a druhu trestu. Samosoudce okresního soudu v Bruntále vycházel v daném případě z předpokladu, že ml. P. má být uložen souhrnný trest podle zásad uvedených v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. vzhledem k tomu, že odsuzoval mladistvého P. za přečiny proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 písm. a), d) zák. č. 150/1969 Sb., které spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek okresního soudu v Bruntále z 12. března 1970 sp. zn. 3 T 21/70. Samosoudce okresního soudu pochybil při uvedeném postupu tím, že nezjišťoval v daném případě splnění všech náležitostí, které požaduje ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. o ukládání trestu za několik trestných činů, zejména zda odsuzující rozsudek okresního soudu v Bruntále z 12. března 1970 sp. zn. 3 T 21/70, který byl vyhlášen v dřívějším řízení, nabyl právní moci. Splnění této podmínky, že totiž dříve uložený trest byl uložen pravomocně, umožňuje soudu určit souhrnný trest podle § 35 odst. 2 tr. zák. podle zásad uvedených v ustanovení § 35 odst. 1 tr. zák. a správně posoudit hlediska ustanovení § 31 a násl. tr. zák. rozhodná pro výměru a druh trestu u sbíhajících se trestných činů (přečinů). Je proto třeba, aby soud, který rozhoduje o zbývajícím trestném činu (přečinu) vyčkal, až odsuzující rozsudek soudu, který rozhodl dříve, se stane pravomocný. Nezachování tohoto požadavku vedlo by vzhledem k možnosti změn předchozího rozsudku v odvolacím řízení k nežádoucím komplikacím. Trestní řád také nepřipouští, aby soud rušil nepravomocné rozhodnutí jiného soudu, jemuž není nadřízen, přičemž nutnosti vyčkat právní moci předchozího rozsudku nasvědčuje i zásada presumpce neviny (§ 2 odst. 2 tr. ř.). Samosoudce okresního soudu v Bruntále nedbal uvedeného požadavku a uložil v daném případě mladistvému P. souhrnný trest odnětí svobody, aniž zjišťoval, zda odsuzující rozsudek okresního soudu v Bruntále z 12. března 1970 sp. zn. 3 T 21/70 nabyl v době ukládání souhrnného trestu v napadeném rozsudku právní moci. Samosoudce okresního soudu v Bruntále mohl provést důkaz přečtením příslušných částí trestního spisu vedeného pod sp. zn. 3 T 21/70 u okresního soudu v Bruntále a tím mohl zjistit, že předcházející citovaný rozsudek okresního soudu v Bruntále dosud nenabyl právní moci, a že je tedy nutno při rozhodování o zbývajícím trestném činu (přečinu) vyčkat jeho právní moci. Přihlásit k odběru Přihlášením k newsletteru souhlasíte se zpracovaním osobních údajů. Tisk RSS ©2026 Nejvyšší soud Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference pro opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním všech souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas. Nastavení cookies Akceptovat vše Správa souhladů Zavřít Přehled ochrany osobních údajů Tento web používá soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku při procházení webem. Z nich se ve vašem prohlížeči ukládají soubory cookie, které jsou kategorizovány podle potřeby, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak tento web používáte. Tyto soubory cookie budou ve vašem prohlížeči uloženy pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto souborů cookie. Ale odhlášení některých z těchto souborů cookie může ovlivnit váš zážitek z prohlížení. Nezbytné Nezbytné Vždy povoleno Nezbytné soubory cookie jsou naprosto nezbytné pro správné fungování webu. Tyto soubory cookie anonymně zajišťují základní funkce a bezpečnostní prvky webu. Cookie Délka Popis cookielawinfo-checkbox-analytics 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". cookielawinfo-checkbox-functional 11 months The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". cookielawinfo-checkbox-necessary 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". cookielawinfo-checkbox-others 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. cookielawinfo-checkbox-performance 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". viewed_cookie_policy 11 months The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. Výkonnostní Výkonnostní Výkonnostní cookies se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních indexů webových stránek, což pomáhá při poskytování lepší uživatelské zkušenosti pro návštěvníky. Analytické Analytické Analytické soubory cookie se používají k pochopení toho, jak návštěvníci interagují s webem. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách počtu návštěvníků, míře okamžitého opuštění, zdroji návštěvnosti atd. Ostatní Ostatní Další nekategorizované soubory cookie jsou ty, které jsou analyzovány a dosud nebyly zařazeny do žádné kategorie. ULOŽIT A PŘIJMOUT Tyto stránky využívají Cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s používáním Cookies. Zjistit více OK, rozumím