7 Tz 5/2015
V PLATNOSTINejvyšší soud zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, protože byl porušen zákon v ustanoveních § 36 odst. 1 písm. a) a § 202 odst. 4, 5 trestního řádu. Soud uvedl, že hlavní líčení se konalo bez přítomnosti obhájce, přičemž obviněná byla ve vazbě, což vytvořilo důvod nutné obhajoby. Porušení zákona bylo způsobeno tím, že soud nezohlednil povinnost zajištění obhájce v případě vazby. Rozsudek byl zrušen a věc byla předána znovu k projednání.
Rubrum
7 Tz 5/2015-54 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Michala Mikláše a JUDr. Petra Hrachovce ve veřejném zasedání dne 5. 5. 2015 stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněné L. K. , proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 19 T 51/2013, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř., § 270 odst. l tr. ř. rozhodl t a k t o :
Výrok
Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 19 T 51/2013, byl porušen zákon v ustanoveních § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 202 odst. 4, 5 tr. ř. v neprospěch obviněné L. K. Tento rozsudek se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obvodnímu soudu pro Prahu 5 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 19 T 51/2013, byla obviněná L. K. uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a za tento přečin byla odsouzena podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byla pro výkon trestu zařazena do věznice s dozorem. Současně byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 2. 2013, sp. zn. 3 T 41/2013, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozené společnosti ROSSMANN, spol. s r. o., se sídlem Na Pankráci 1683/127, Praha 4, na náhradu škody. Naproti tomu byla obviněná L. K. podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěna obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, sp. zn. 1 Zt 438/2012, pro dílčí skutky 6, 7, 9, v nichž byl spatřován přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku. Podle § 226 písm. b) tr. ř. byla zproštěna obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, sp. zn. 1 Zt 438/2012, pro dílčí skutek pod bodem 10, v němž byl obžalobou spatřován přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byla poškozená společnost DM drogerie markt, s. r. o., Česká republika, se sídlem Jeronýmova 1485/19, České Budějovice, odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení občanskoprávní. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 19 T 51/2013, zastavil trestní stíhání obviněné podle § 223 odst. 1 tr. ř. z důvodu § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. a článku 4 odst. 1 protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod pro skutek uvedený v obžalobě pod bodem 1. Ministryně spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona namítla, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 19 T 51/2013, byl porušen zákon v ustanoveních § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 202 odst. 4, 5 tr. ř. v neprospěch obviněné L. K. S odkazem na uvedená ustanovení trestního řádu uvedla, že ze spisového materiálu vyplývá, že samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 24. 9. 2013 vydal usnesení, kterým podle § 202 odst. 2 tr. ř. za použití § 202 odst. 5 tr. ř. rozhodl, že se hlavní líčení bude konat v nepřítomnosti obviněné L. K. za situace, kdy byla řádně a včas vyrozuměna o konání hlavního líčení, byl jí předán opis obžaloby a současně písemně požádala o projednání věci v její nepřítomnosti. Obviněná v době konání hlavního líčení neměla ustanoveného ani zvoleného obhájce, neboť nebyl znám důvod nutné obhajoby podle § 36 tr. ř. Obvodní soud pro Prahu 5 vycházel z protokolu o vazebním zasedání ze dne 8. 7. 2013, při němž byl obviněné L. K. předán opis obžaloby a předvolání k hlavním líčením nařízeným na dny 15. 7. 2013 a 24. 9. 2013, přičemž obviněná souhlasila s konáním hlavních líčení v její nepřítomnosti. Obviněná výslovně uvedla, že se k hlavním líčení dostaví a pro případ, že by se nedostavila, výslovně požádala soud, aby konal hlavní líčení v její nepřítomnosti podle ustanovení § 202 odst. 2 tr. ř. Dne 24. 9. 2013 se konalo také hlavní líčení v trestní věci obviněné vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 39 T 104/2013. Usnesením tohoto soudu ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 39 T 104/2013, byla obviněná vzata v této věci do vazby, k hlavnímu líčení byla eskortována a její obhajobu zajišťoval Mgr. Michal Roubíček, v zastoupení ustanoveného obhájce Mgr. Martina Šefraného. Ministryně spravedlnosti poukázala na to, že v době konání hlavního líčení u Obvodního soudu pro Prahu 5 byla obviněná ve vazbě v jiné trestní věci, a byl proto dán důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., což však Obvodní soud pro Prahu 5 nezjistil. Vadným postupem porušil ustanovení § 202 odst. 4 tr. ř., protože konal hlavní líčení v nepřítomnosti obhájce obviněné, ačkoliv se jednalo o případ nutné obhajoby. Z těchto důvodů ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 19 T 51/2013, byl porušen zákon v ustanoveních § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 202 odst. 4, 5 tr. ř. v neprospěch obviněné L. K. Dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 19 T 51/2013, zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen v neprospěch obviněné L. K. Zjistil, že v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 39 T 104/2013 byl dne 11. 9. 2013 obviněné ustanoven obhájce Mgr. Martin Šefraný. Téhož dne se konalo vazební zasedání u Obvodního soudu pro Prahu 7, při němž byla obviněné předána obžaloba a předvolání k hlavnímu líčení na den 24. 9. 2013. Při vazebním zasedání bylo vyhlášeno usnesení, kterým byla obviněná L. K. podle § 68 odst. 1 tr. ř., § 69 odst. 5 tr. ř. a § 73b odst. 2 tr. ř. vzata do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. c) tr. ř. Proti tomuto usnesení podala stížnost a požádala o ustanovení obhájce. Krátkou cestou jí bylo doručeno ustanovení obhájce Mgr. Martina Šefraného. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2013, sp. zn. 9 To 364/2013, byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta stížnost obviněné proti usnesení o vazbě. Dne 24. 9. 2013 se konalo hlavní líčení za přítomnosti obviněné L. K. a obhájce Mgr. Ing. Michala Roubíčka. Ve věci byl vyhlášen odsuzující rozsudek. Hlavní líčení se konalo v době od 9.10 do 11.00 hodin. V trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 19 T 51/2013, se dne 24. 9. 2013 konalo hlavní líčení v době od 9.30 do 11.30 hodin. Na počátku hlavního líčení bylo vyhlášeno následující usnesení: „Podle § 202 odst. 2 tr. ř. za použití § 202 odst. 5 tr. ř. se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obžalované za situace, kdy tato byla řádně a včas vyrozuměna o konání hlavního líčení, byl jí předán opis obžaloby (č. l. 294) a tato současně písemně požádala o projednání hlavního líčení v nepřítomnosti (č. l. 296).“ Ze spisu je zřejmé, že tohoto hlavního líčení se obviněná nezúčastnila a neměla obhájce. V době konání hlavního líčení byla obviněná L. K. ve vazbě v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 39 T 104/2013 a vznikl tak důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., protože obviněná měla mít obhájce. Bylo třeba, aby si obviněná zvolila obhájce, nebo aby jí obhájce zvolila jiná oprávněná osoba (§ 37 odst. 1 tr. ř.), případně aby jí byl obhájce ustanoven podle § 38 odst. 1 a § 39 odst. 1 tr. ř. Hlavní líčení, v němž bylo rozhodnuto zčásti odsuzujícím rozsudkem, bylo konáno v rozporu s § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný musí mít obhájce již v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu (§ 116 odst. 2). Podle § 202 odst. 4 tr. ř. hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného nelze konat, je-li obžalovaný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. V případech nutné obhajoby (§ 36) nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce. Podle § 202 odst. 5 tr. ř. ustanovení odst. 4 se neužije, pokud obžalovaný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti. Ustanovení odst. 3 se použije přiměřeně. Pokud jde o okolnosti zmíněné v § 202 odst. 5 tr. ř., v těchto případech, které jsou zároveň důvodem nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. ř., může obžalovaný ponechat svoji obhajobu plně na svém obhájci, který však u hlavního líčení musí být přítomen vzhledem k ustanovení § 202 odst. 4 věta druhá. Podle tohoto ustanovení v případech nutné obhajoby (§ 36) nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce. Nejvyšší soud zjistil, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 19 T 51/2013, vzešel z řízení, v němž byl porušen zákon v ustanoveních § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 202 odst. 4, 5 tr. ř. v neprospěch obviněné L. K. Nejvyšší soud proto vyslovil zjištěné porušení zákona podle § 268 odst. 2 tr. ř., podle § 269 odst. 2 zrušil napadený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 19 T 51/2013, zrušil i další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením rozsudku ztratila svůj podklad a poté podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obvodní soud pro Prahu 5 proto znovu projedná věc vedenou pod sp. zn. 19 T 51/2013, ustanoví obviněné obhájce, pokud si obviněná obhájce sama nezvolí nebo pokud jí obhájce nezvolí osoby oprávněné podle § 37 odst. 1 tr. ř., neboť je zřejmé, že obviněná v současné době vykonává jiný nepodmíněný trest odnětí svobody a má nařízené výkony dalších nepodmíněných trestů odnětí svobody. Nejvyšší soud po zrušení napadeného rozsudku nerozhodoval o vazbě obviněné podle § 275 odst. 3 tr. ř., protože obviněná L. K. nevykonává trest odnětí svobody, který jí byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 19 T 51/2013. Vykonává však jiný nepodmíněný trest odnětí svobody, což sama potvrdila při veřejném zasedání. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 5. května 2015 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.