8 Tdo 753/2026

Rubrum

8 Tdo 753/2026-758 USNESENÍ Nejvyšší soud, soud pro mládež, rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 8. 2026 o dovolání obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym), nyní ve výkonu trestního opatření odnětí svobody ve Vazební věznici Ostrava (v jiné trestní věci), proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 11. 12. 2025, sp. zn. 4 Tmo 22/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně, soudu pro mládež, pod sp. zn. 3 Tm 71/2024, t a k t o :

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného mladistvého AAAAA odmítá.

Odůvodnění

:

I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

1. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně, soudu pro mládež (dále „soud prvního stupně“), ze dne 7. 3. 2025, sp. zn. 3 Tm 71/2024, byl obviněný mladistvý AAAAA (dále „mladistvý“) uznán vinným v bodě 1) proviněním krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, v bodě 4b) proviněním loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a proviněním neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě 5) proviněním maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. k) tr. zákoníku. Za ně byl odsouzen tak, že za jednání v bodě 1) soud podle § 44 tr. zákoníku upustil od uložení souhrnného trestního opatření vzhledem k rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně, soudu pro mládež, ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. 3 Tm 31/2024-247, za jednání v bodech 4b) a 5) mu podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 31 odst. 1 z. s. m. uložil úhrnné trestní opatření odnětí svobody v trvání třinácti měsíců s výkonem odděleně od ostatních odsouzených ve věznicích nebo ve zvláštních odděleních pro mladistvé. Rozhodl i o vině a trestním opatření spoluobviněného mladistvého BBBBB (pseudonym), a o povinnosti k náhradě škody.

2. Krajský soud v Ostravě, soud pro mládež (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 11. 12. 2025, sp. zn. 4 Tmo 22/2025, odvolání mladistvého podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

II. Dovolání

3. Nejvyššímu soudu bylo předloženo dovolání mladistvého, které podal prostřednictvím obhájce dne 30. 3. 2026 (viz č. l. 724 spisu), v němž není obsažen žádný jiný text než označení napadaných rozhodnutí a to, že „podává dovolání“, které „doplní následně“. Tak se však až do předložení věci Nejvyššímu soudu nestalo.

4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (§ 265h odst. 2 tr. ř.) konstatoval, že dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., neboť podle sdělení Okresního soudu v Nové Jičíně na č. l. 750 spisu nebyly vady dovolání na výzvu předsedy senátu tohoto soudu odstraněny ani ve lhůtě dvou týdnů (§ 265h odst. 1 tr. ř.). Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud takto dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.

III. Přípustnost a formální podmínky dovolání

5. Nejvyšší soud jako dovolací soud pro mládež (§ 265c tr. ř.; dále „Nejvyšší soud“) shledal, že posuzované dovolání předložené mu dne 12. 8. 2026 je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno mladistvým, tedy osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.].

6. Podle obsahu dovolání i připojeného spisu však shledal, že jej nemůže věcně přezkoumat, protože nesplňuje předepsané náležitosti dovolání, jak důvodně uvedl ve svém vyjádření státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.

7. Z obsahu spisu se podává, že rozhodnutí soudu druhého stupně bylo mladistvému doručeno dne 12. 2. 2026 a jeho obhájci dne 9. 2. 2026 (č. l. 682). Lhůta pro podání dovolání ve smyslu § 265e odst. 1, 2 tr. ř. uplynula dne 13. 4. 2026, neboť poslední den lhůty 12. 4. 2026 připadl na neděli (§ 60 odst. 3 tr. ř.). Dovolání bylo podáno u soudu prvního stupně dne 30. 3. 2026 (č. l. 724). Bylo tedy učiněno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání dovolání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.).

8. Po obsahové stránce však dovolání neobsahuje zákonem předepsané náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., podle něhož v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř., resp. nyní § 59 odst. 4 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.

9. Nesplňuje-li dovolání tyto náležitosti, je na soudu prvního stupně, aby dodržel pravidla vymezená v § 265h odst. 1 tr. ř., podle něhož nesplňuje-li dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., vyzve ho předseda senátu, aby vady odstranil ve lhůtě dvou týdnů, kterou zároveň stanoví a upozorní jej, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Tento postup musí soud splnit, chybí-li kterákoliv z náležitostí dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., a dovolatel má nedostatky dovolání odstranit v zákonem stanovené dvoutýdenní lhůtě i v případě, že tato lhůta přesáhne zákonnou dvouměsíční lhůtu pro podání dovolání podle § 265e odst. 1 tr. ř., po kterou zásadně lze měnit rozsah a důvody dovolání s tím, že navrácení lhůty k podání dovolání je zákonem vyloučeno ve smyslu § 265e odst. 4 tr. ř. (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 473/05, či ze dne 26. 8. 2003 sp. zn. IV. ÚS 134/03, či rozhodnutí č. 21/2009 Sb. rozh. tr.).

10. Vzhledem k tomu, že mladistvý prostřednictvím obhájce toliko oznámil podání dovolání bez uvedení dalších argumentů či důvodů, jde o tzv. bianko dovolání, u něhož je povinností soudu prvního stupně postupovat podle § 265h odst. 1 tr. ř. (přiměřeně srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 473/05). Pokud soud prvního stupně stanovené povinnosti splní a dovolatel neodstranil vady dovolání ve stanovené lhůtě dvou týdnů, pak takové dovolání bude odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (srov. rozhodnutí č. 21/2009 Sb. rozh. tr.).

11. Právě o tento případ v posuzované věci jde, protože soud prvního stupně předepsané povinnosti respektoval, neboť přípisem ze dne 8. 4. 2026, doručeným obhájci mladistvého téhož dne, vyzval mladistvého prostřednictvím jeho obhájce Mgr. Petra Šupala, LL.M. k odstranění vytčených vad podání a stanovil mu k tomu lhůtu dvou týdnů s určením konkrétního okamžiku, od kdy tato lhůta počíná běžet, zde konkrétně od doručení předmětné výzvy. Lhůta k odstranění nedostatků proto uplynula dne 22. 4. 2026. Mladistvému současně zaslal tuto výzvu na vědomí s tím, že jej poučil o možnosti odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. pro případ, že ve stanovené lhůtě nebudou vytknuté vady odstraněny (č. l. 725).

12. Zaslaná výzva k odstranění vad obsahovala poučení nejen o zákonné lhůtě dvou týdnů, v níž je nutné zjištěné vady odstranit, ale současně určila i konkrétní událost, od které tato lhůta počíná běžet, a to dnem doručení výzvy obviněnému (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. 8 Tdo 1061/2005, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu roč. 2005, seš. 20 pod č. T 836). Obhájce byl poučen i o následcích, které nastanou, pokud dovolání ve stanovené lhůtě nedoplní. Předmětnou výzvu obhájce převzal dne 8. 4. 2026 (č. l. 726). Poslední den lhůty soudem stanovené k odstranění vad dovolání připadl na 22. 4. 2026.

13. Podle obsahu spisu je zřejmé, že k odstranění vad nedošlo, jak se podává i z předkládací zprávy Nejvyššímu soudu, kde soud prvního stupně na tuto skutečnost upozornil, a je tak zjevné, že tzv. bianko dovolání je jediným podáním mladistvého, které bylo v této věci učiněno. Z ničeho neplyne, že by vady dovolání byly nejen ve stanovené lhůtě, ale i kdykoliv později odstraněny. Pro úplnost je možné dodat, že Nejvyšší soud po obdržení dovolání mladistvého zaslal obhájci informační dopis, který obdržel dne 14. 8. 2026, jímž mu sdělil, že věc bude dovolacím soudem projednána, avšak ani na něj obhájce nereagoval.

IV. Závěr Nejvyššího soudu

14. Z uvedených skutečnostní plyne, že mladistvý podal jen tzv. bianko dovolání, nesplnil svou povinnost dovolání jako mimořádný opravný prostředek podle § 265f odst. 1 tr. ř. řádně odůvodnit, a to ani v následně určené zákonné lhůtě podle § 265h odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud o něm nemohl věcně rozhodovat, neboť bez důvodů uvedených v dovolání nemůže sám konstruovat chybějící dovolací argumentaci (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. III. ÚS 488/15). Protože neshledal nedostatky v postupu soudu, jenž dodržel podmínky stanovené v § 265h odst. 1 tr. ř., a dovolatel byl poučen o podmínkách dovolání i možnosti jej bez projednání věci odmítnout (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 2. 2005, sp. zn. III. ÚS 704/04, a ze dne 14. 7. 2009, sp. zn. IV. ÚS 686/09), nebylo mladistvému bráněno v přístupu ke spravedlnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. II. ÚS 1967/18), a proto Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 26. 8. 2026 JUDr. Milada Šámalová předsedkyně senátu