1 Afs 70/2006

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce Ing. P. Ch., proti žalovanému Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu se sídlem Štěpánská 28, 110 00 Praha 1, proti rozhodnutí ze dne 27. 5. 2004, č. j. FŘ-3350/15/04, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2005, č. j. 10 Ca 158/2004-40, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 29. 12. 2003 zamítl Finanční úřad pro Prahu 5 žalobcovo odvolání proti výzvě k zaplacení správního poplatku. Odvolání proti tomuto rozhodnutí pak zamítl žalovaný svým rozhodnutím ze dne 27. 5. 2004. Žalobu, jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, odmítl Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 11. 2005; v poučení uvedl, že proti rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Usnesení bylo doručeno zástupci, který byl žalobci pro řízení o žalobě k jeho žádosti ustanoven, do vlastních rukou dne 15. 12. 2005. Dne 9. 1. 2006 byla městskému soudu doručena kasační stížnost předaná k poštovní přepravě dne 6. 1. 2006. Žalobce zde zdůraznil, že kopie rozhodnutí ze dne 29. 11. 2005 mu byla doručena dne 5. 1. 2006, a že tedy podává kasační stížnost neprodleně poté, co rozhodnutí obdržel. Dále naznačil své výhrady proti napadenému usnesení a přislíbil, že svou kasační stížnost doplní. (To neučinil, pouze dne 24. 1. 2006 městskému soudu osobně doručil podání prakticky totožné.) Požádal o to, aby „odvolací soud“ zrušil napadené usnesení a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení, resp. aby sám toto usnesení změnil. Městský soud nato předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. V předkládací zprávě přitom mj. uvedl, že kasační stížnost je opožděná. Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji jako opožděnou. Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout. Napadené rozhodnutí městského soudu bylo žalobcovu zástupci doručeno v pátek 15. 12. 2005; následujícího dne, tedy v sobotu 16. 12. 2005, začala běžet dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti, která uplynula v pátek 29. 12. 2005. Kasační stížnost však byla předána k poštovní přepravě až dne 6. 1. 2006, tedy zjevně po uplynutí dvoutýdenní lhůty. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako opožděnou za použití § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Na závěru o opožděnosti kasační stížnosti nemůže nic změnit ani žalobcova zmínka o tom, že mu rozhodnutí bylo doručeno až dne 5. 1. 2006. Procesní účinky doručení nastaly již doručením rozhodnutí ustanovenému advokátu, a ten rozhodnutí beze vší pochybnosti převzal dne 15. 12. 2005. To, zda advokát v rozporu se svými povinnostmi žalobce včas neinformoval o doručení rozhodnutí, nebo zda naopak sám žalobce neposkytoval advokátu potřebnou součinnost, a ten tak ve věci nemohl dále konat, je pro řízení o kasační stížnosti nepodstatné. Vztah mezi advokátem a klientem je jejich soukromou věcí; případná nedostatečná komunikace v tomto vztahu nemůže mít dopad na procesní účinky, které má pro účastníka doručení písemnosti jeho advokátu. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. května 2006 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu