1 As 158/2022

Rubrum

1 As 158/2022 - 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové, soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: Z. Š., zastoupená Mgr. Janem Bučkem, advokátem se sídlem Vítězslava Nezvala 604, Frýdek-Místek, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezkého kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2021, č. j. MSK 34233/2021, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2022, č. j. 22 A 69/2021 - 34, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobkyně n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 31. 5. 2021, č. j. MSK 34233/2021, zamítl jako nepřípustné odvolání žalobkyně podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), proti rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. MUFO_S 4208/2020; a to z důvodu že nebyla účastníkem řízení. O jejím účastenství již v neprospěch žalobkyně rozhodnul usnesením ze dne 8. 11. 2019 Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí. Žalovaný jej pak k odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne 3. 7. 2020 potvrdil.

2. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) se žalobkyně domáhala zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2021, č. j. MSK 34233/2021. Ten ji napadeným rozsudkem zamítl. Usnesením ze dne 8. 11. 2019 1 As 158/2022 Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí totiž rozhodnul o tom, že žalobkyně není účastníkem dotčeného řízení, přičemž toto rozhodnutí již potvrdil rozhodnutím ze dne 3. 7. 2020 žalovaný; to pak nabylo právní moci dne 10. 7. 2020. Soud tak dospěl k závěru, že za situace, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalobkyně nebyla účastníkem dotčeného řízení, bylo její odvolání správně jako nepřípustné zamítnuto, neboť žalovaný ani nemohl postupovat jinak.

3. Při posuzování žalobní námitky postupoval v souladu s § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Nepřihlížel proto ke skutečnosti, že rozsudkem ze dne 28. 7. 2021, č. j. 22 A 76/2020 - 35, krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2020, kterým nepřiznal žalobkyni postavení účastníka v daném řízení.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

4. Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) kasační stížnost. Namítala, že krajský soud rozhodl v rozporu s § 75 odst. 2 s. ř. s., jelikož nepřihlédl k jím vedenému řízení pod sp. zn 22 A 76/2020, v jehož důsledku ke dni vydání rozhodnutí žalovaného nebylo vyřešeno postavení (účastenství v řízení) stěžovatelky. Dále nesouhlasila se závěrem krajského soudu, že podnět žalovaného k opravení zjevné nesprávnosti ve výroku II. rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, nemůže mít vlit na jeho právní moc.

5. Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry krajského soudu.

III. Posouzení kasační stížnosti

6. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Zjistil, že kasační stížnost má požadované náležitosti a je projednatelná. Důvodnost kasační stížnosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).

7. Kasační stížnost není důvodná.

8. Předmětem nyní souzené věci je otázka, zda žalovaný postupoval správně, jestliže zamítnul odvolání stěžovatelky, neboť neměla postavení účastnice řízení.

9. Podle § 75 odst. 1 s. ř. s. „[p]ři přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.“

10. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak „[s]oud přezkoumá v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí. Byl-li závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud k žalobní námitce také jeho zákonnost, není-li jím sám vázán a neumožňuje-li tento zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví.“

11. Stěžovatelka namítá, že krajský soud nepostupoval podle § 75 odst. 2 s. ř. s., jelikož nebylo najisto rozhodnuto o jejím postavení, a to z důvodu podané žaloby proti rozhodnutí o jejím účastenství v původním řízení. 1 As 158/2022 - 38 pokračování

12. Nejvyšší správní soud se zcela ztotožnil se závěrem krajského soudu. Správní soudy přezkoumávají rozhodnutí s ohledem na skutkový a právní stav v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Jelikož v době rozhodování správního orgánu o odvolání stěžovatelky existovalo pravomocné rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2020, o tom, že není účastnicí vedeného řízení, správně jej žalovaný zamítnul jako nepřípustné (viz krajským soudem citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2013, č. j. 4 As 13/2013 - 26). Na tomto nic nemění ani stěžovatelkou podaná žaloba proti rozhodnutí, kterým jí nebylo přiznáno postavení účastníka v původním řízení. Rozhodující je právě existence pravomocného rozhodnutí v době zamítnutí odvolání.

13. Taktéž odkaz stěžovatelky na § 75 odst. 2 s. ř. s. není přiléhavý. Jak rozhodl Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 2. 7. 2015, čj. 9 As 222/2014 - 147, č. 3288/2015 Sb. NSS, „[u]snesení o tom, zda osoba je, či není účastníkem podle § 28 odst. 1 správního řádu z roku 2004, není rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem, a proto nespadá pod kompetenční výluku podle § 70 písm. c) s. ř. s.“ Proti rozhodnutí o tom, zda osoba je, či není účastníkem, je tedy možné podat žalobu. Nevyužije se zde tedy druhá věta § 75 odst. 2; tento úkon je možné napadnout samostatnou žalobou.

14. Krajský soud tedy zamítl žalobu správně, pokud dospěl k závěru, že odvolání stěžovatelky bylo nepřípustné. Posoudil případ s ohledem na zákonný požadavek přezkoumání věci vycházející ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správních orgánů.

15. Nad rámec posuzované věci pak soud uvádí, že rozhodnutí o tom, že stěžovatelka nebyla účastnicí řízení, zrušil krajský soud rozsudkem ze dne 28. 7. 2021, č. j. 22 A 76/2020 - 35, z důvodu nepřezkoumatelnosti. Nicméně žalovaný v dalším řízení opět rozhodl o tom, že stěžovatelka neměla být účastnicí řízení, to poté potvrdil také krajský soud rozsudkem ze dne 30. 5. 2022, č. j. 22 A 3/2022 - 34.

16. Ostatně situaci, kdy je rozhodnutí o účastenství změněno odvolacím orgánem, řeší také § 28 odst. 2 správního řádu: „Jestliže osoba, o níž bylo usnesením rozhodnuto, že není účastníkem, podala proti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání“

17. V kasační stížnosti stěžovatelka brojí také proti názoru krajského soudu vysloveného obiter dictum. I v tomto bodě se Nejvyšší správní soud shoduje s jeho závěry. Podnět žalovaného k opravě zjevné nesprávnosti nemohl mít vliv na právní postavení stěžovatelky; ten se totiž týkal rozhodnutí vydaného v rámci řízení, kterého nebyla účastnicí.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

18. Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů kasační stížnost podle § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.

19. Zároveň Nejvyšší správní soud rozhodl o nákladech řízení o kasační stížnosti podle § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla v řízení úspěch, 1 As 158/2022 a právo na náhradu nákladů řízení proto nemá. Procesně úspěšnému žalovanému pak nevznikly v řízení náklady přesahující rámec nákladů jeho běžné úřední činnosti. Náhrada nákladů řízení se mu proto nepřiznává. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. srpna 2022 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu