1 As 214/2022

Rubrum

1 As 214/2022 - 25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobkyně: LITOZ, s.r.o., se sídlem Ottova 312, Rakovník, zastoupena JUDr. Martinem Tocikem, advokátem se sídlem Moskevská 1461/66, Karlovy Vary, proti žalovanému: Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2022, č. j. 24909/22/7100-20116-050485, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2022, č. j. 54 Af 11/2022 - 20, takto:

Výrok

I. V řízení s e p o k r a č u j e .

II. Kasační stížnost s e z a m í t á .

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž zamítl její odvolání proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství (dále jen „OFŘ“) ze dne 27. 10. 2021, č. j. 39417/21/5300-21442-712243 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím OFŘ v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), částečně změnilo své rozhodnutí ze dne 9. 3. 2021, č. j. 6647/21/5300-21442-712243, a ve zbytku potvrdilo třicet jedna dodatečných platebních výměrů, které vydal Finanční úřad pro Středočeský kraj, územní pracoviště v Rakovníku.

2. Krajský soud napadeným usnesením věc postoupil podle § 7 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), Krajskému soudu v Brně jako soudu místě příslušnému. Krajský soud má totiž za to, 1 As 214/2022 že orgánem, který ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. vydal ve věci rozhodnutí v prvním stupni, je OFŘ, které sídlí v Brně. Přezkumné řízení podle daňového řádu nelze chápat jako pokračování odvolacího řízení či jako řízení tvořící s odvolacím řízením jeden celek. Jedná se o samostatné řízení o dozorčím prostředku, relativně nezávislé na původním správním řízení. Proto nelze místní příslušnost dovozovat od místní příslušnosti správního orgánu prvního stupně, jenž rozhodoval v doměřovacím řízení. Svůj názor podpořil odkazem na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2018, č. j. Nad 80/2018–59, nebo ze dne 28. 4. 2021, č. j. Nad 73/2021–156.

II. Obsah kasační stížnosti

3. Usnesení krajského soudu napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností, a to z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Domnívá se, že judikatura, na niž odkazuje krajský soud, není na věc aplikovatelná, a sama poukazuje naopak na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2021, č. j. Nad 148/2021–45, podle kterého je mezi rozhodnutími vydanými v přezkumném řízení a původními rozhodnutími úzká provázanost. Proto je místně příslušný krajský soud podle sídla správního orgánu, který rozhodoval v původním řízení v prvním stupni. Stěžovatelka ve svém případě shledává úzkou souvislost mezi napadeným rozhodnutím a rozhodnutím vydaným v původním řízení, neboť jeho výsledek byl v přezkumném řízení zčásti revidován, a domnívá se proto, že k projednání a rozhodnutí o věci je příslušný Krajský soud v Praze, v jehož obvodu sídlí Finanční úřad pro Středočeský kraj.

4. Žalovaný se ke kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

III. Přerušení řízení a rozhodnutí rozšířeného senátu

5. Na otázku místní příslušnosti krajského soudu při přezkumu rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 daňového řádu existovaly v judikatuře Nejvyššího správního soudu v době podání kasační stížnosti odlišné právní názory. Jeden ze senátů proto již dříve předložil tuto otázku rozšířenému senátu. Vzhledem k tomu, že odpověď na ni byla pro nyní projednávanou věc zásadní, tj. mohla mít vliv na rozhodování soudu o věci samé, předseda senátu usnesením ze dne 12. 10. 2022, č. j. 1 As 214/2022 - 22, řízení přerušil.

6. Rozšířený senát vydal dne 29. 11. 2023 rozsudek č. j. 5 As 84/2022 - 30, kterým odpověděl na předloženou otázku. Tím odpadla překážka, která bránila rozhodnutí v této věci, a soud proto podle § 48 odst. 6 s. ř. s. rozhodl, že se v řízení pokračuje.

IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

7. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná, má rovněž požadované náležitosti, byla podána včas a oprávněnou osobou. Důvodnost kasační stížnosti soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.). Po takto provedeném posouzení dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. 1 As 214/2022 - 26 pokračování

8. Podle § 7 odst. 2 věty první s. ř. s. [n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.

9. Z výše uvedeného zákonného ustanovení je zřejmé, že kritérium, podle něhož je třeba určit místně příslušný soud, je pojem „věci“ (srov. rozsudek rozšířeného senátu č. j. 5 As 84/2022 - 30, bod 26).

10. Totožnost věci je podle ustálené judikatury dána totožností účastníků a totožností předmětu řízení. V případě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je přitom totožnost předmětu řízení představována totožností napadeného rozhodnutí správního orgánu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2011, č. j. 2 As 63/2011 - 60). Jak ovšem uzavřel rozšířený senát v citovaném rozsudku (bod 36), rozhodnutí vydané v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 daňového řádu je zjevně jiným rozhodnutím než rozhodnutí vydané v původním řízení: „[s]kutečnost, že rozhodnutí vydané v přezkumném řízení dopadá na tutéž osobu (stěžovatele) a v rovině hmotného práva se týká týchž daňových povinností, tedy v tomto smyslu „téhož“, čeho se týkaly platební výměry vydané v původním řízení, není rozhodná. Podstatné je, že jde o dvě různá jednání veřejné správy (dvě odlišná správní rozhodnutí vydaná v prvním stupni za odlišných procesních podmínek – jedno v prvním stupni „běžného“ daňového řízení, druhé v prvním stupni povoleného přezkumného řízení).“

11. Naopak kritérium úzké provázanosti není přípustné při určování místní příslušnosti, neboť není – na rozdíl od pojmu „věc“ – v zákoně stanoveno. Užitím tohoto kritéria by Nejvyšší správní soud vybočil z toho, jak je pojem „věci“ za běžných okolností dosavadní judikaturou vykládán (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 12. 2011, č. j. 7 Ans 9/2011 - 106, a ze dne 22. 11. 2011, č. j. 1 Ans 10/2011 - 86). Rozšířený senát sice připustil, že se lze za určitých podmínek odchýlit od prostého významu slov zákona, avšak v této otázce pro odchýlení se neshledal žádné výjimečné důvody.

12. S ohledem na to dospěl rozšířený senát k závěru, že: „[k] řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému v přezkumném řízení dle § 123 odst. 5 daňového řádu je podle § 7 odst. 2 s. ř. s. místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který rozhodoval v prvním stupni v přezkumném řízení,“ (rozsudek rozšířeného senátu č. j. 5 As 84/2022 - 30, bod 46).

13. V nyní projednávané věci stěžovatel před krajským soudem napadl rozhodnutí žalovaného (Generální finanční ředitelství). Ten rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, které vedlo přezkumné řízení podle § 123 odst. 5 daňového řádu v prvním stupni. Sídlo Odvolacího finančního ředitelství leží v obvodu Krajského soudu v Brně, a proto místně příslušným podle § 7 odst. 2 s. ř. s. je v řízení o žalobě tento krajský soud. Napadené usnesení, jímž byla věc postoupena Krajskému soudu v Brně, je proto správné a zákonné.

V. Závěr a náklady řízení

14. Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů posoudil kasační stížnost jako nedůvodnou a v souladu s § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. ji zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti rozhodne Krajský soud v Brně v rozhodnutí o žalobě, a to podle pravidel o náhradě nákladů řízení o žalobě samotné (§ 60 1 As 214/2022 s. ř. s., tedy zásadně podle procesního úspěchu účastníků řízení o žalobě). Řízení o kasační stížnosti proti usnesení řešícímu otázku místní příslušnosti je totiž „vnořeno“ do řízení o žalobě (rozsudek rozšířeného senátu č. j. 5 As 84/2022 - 30, bod 50). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. prosince 2023 Ivo Pospíšil předseda senátu