1 As 224/2020

Rubrum

1 As 224/2020 - 14 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: Ing. P. L., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 2. 2019, č. j. 10.99-000003/19-002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2020, č. j. 11 A 106/2019 – 46, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Žalobce podal žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým žalovaná nevyhověla jeho žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby. Městský soud měl nejprve za to, že žaloba neobsahuje náležitosti stanovené v § 71 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), neboť se vůbec nevěnovala obsahu napadeného rozhodnutí, a proto usnesením ze dne 3. 7. 2019 žalobce vyzval, aby tuto vadu odstranil, zejména aby vymezil žalobní body, z nichž bude patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Žalobce sice na tuto výzvu reagoval, nicméně městský soud ani v tomto podání neshledal žádná tvrzení stran nezákonnosti napadeného rozhodnutí žalované. Usnesením ze dne 2. 8. 2019, č. j. 11 A 106/2019 – 28, proto žalobu v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítl, neboť trpěla vadou, která nebyla ani k výzvě soudu odstraněna.

2. Nejvyšší správní soud poté ke kasační stížnosti žalobce usnesení o odmítnutí žaloby rozsudkem ze dne 20. 1. 2020, č. j. 1 As 290/2019 – 44, zrušil a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení. Dospěl totiž k závěru, že městský soud nedostál své poučovací povinnosti stanovené v § 36 odst. 1 s. ř. s., pokud žalobce, s ohledem na specifika jeho případu, spolu s výzvou k odstranění vad žaloby zároveň nepoučil o možnosti požádat o ustanovení zástupce soudem pro řízení o žalobě.

3. Městský soud poté žalobce usnesením ze dne 23. 3. 2020, č. j. 11 A 106/2019 – 46, znovu vyzval k doplnění žaloby o žalobní body, poučil ho o následcích nesplnění této 1 As 224/2020 výzvy ve stanovené lhůtě a rovněž o možnosti zvolit si zástupce z řad advokátů, případně požádat o ustanovení zástupce z řad advokátů soud.

4. Toto usnesení napadl žalobce (stěžovatel) nyní projednávanou kasační stížností, ve které odkázal na výše uvedený zrušující rozsudek Nejvyššího správního soudu a uvedl, že chce jasně znát, proč poté městský soud vydal nyní napadené usnesení.

5. Podání kasační stížnosti právní úprava obecně připouští proti každému rozhodnutí krajského soudu vydanému ve správním soudnictví. Ze zásady přípustnosti kasační stížnosti však § 104 s. ř. s. stanovuje výjimky.

6. Podle § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Takovými rozhodnutími jsou usnesení vydávaná v průběhu řízení, nemající vliv na rozhodnutí ve věci samé, tedy rozhodnutí, u nichž odnětí možnosti brojit proti nim kasační stížností stěžovatele v jeho právech účastníka řízení nikterak nezkracuje. Mezi taková usnesení patří i nyní napadené usnesení, kterým městský soud zejména vyzval stěžovatele k doplnění žalobních bodů, resp. k odstranění vad žaloby. Stěžovatel se totiž mohl bránit ve věci samotné formou podání kasační stížnosti proti meritornímu rozhodnutí o žalobě (usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby), v rámci níž by mohl namítat rovněž nesprávnost postupu městského soudu spočívajícího ve vydání nyní napadeného usnesení (výzvy k odstranění vad žaloby).

7. Za této procesní situace, kdy je třeba kasační stížnost považovat za nepřípustnou, se již Nejvyšší správní soud kasační stížností dále nezabýval, a v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. ji odmítl.

8. Městský soud postupoval v dalším řízení po vydání zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu zcela v souladu se závazným pokynem vysloveným v tomto rozsudku, pokud vydal usnesení, kterým stěžovatele opět vyzval k doplnění žaloby a zároveň ho poučil o možnosti požádat o případné bezplatné ustanovené zástupce z řad advokátů soudem. Bylo tak na stěžovateli, zda této možnosti využije a požádá městský soud o ustanovení zástupce, který by mu mohl pomoci s doplněním žalobních bodů. Stěžovatel ovšem namísto takové žádosti podal proti tomuto usnesení nepřípustnou kasační stížnost. V řízení před Nejvyšším správním soudem o předchozí kasační stížnosti (vedeném pod sp. zn. 1 As 290/2020) přitom stěžovatel o ustanovení zástupce žádal (přičemž jeho žádosti tehdy soud vyhověl), a tato procedura mu proto musela být známa.

9. Nejvyšší správní soud dále dodává, že předmětem přezkumu řízení o žalobě stěžovatel učinil rozhodnutí žalované, kterým nevyhověla jeho žádosti o určení advokáta. Stěžovatel však u žalované případně může podat nový návrh na určení advokáta k poskytnutí právní služby, a to v souladu s podmínkami stanovenými v zákoně o advokacii.

10. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl soud za použití § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. 4 As 364/2019 - V Brně dne 15. července 2020 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu